Memento

„Minulosť je triviálna.“ Už behom prvých piatich minút budete mimo a do konca sa to nezmení. Naopak, finálny preslov Joea Pantoliana to zaplietol tak dokonale, až som civel po koniec záverečných titulkov. Nolan zo svojho (a bratovho) scenára vyťažil maximum. Predstavte si, že sa ráno zobudíte, otvoríte skriňu, v nej sedí zviazaný chlap s rozmlátenou tvárou a vy neviete, kto to je. Na strane druhej, nemôžem povedať, že by ma Memento nejako extra, excelentne bavilo. Vlastne ho stačí vidieť dva razy v živote a ste vybavení. Ale za originalitu scenára musím dať 80%. (02.10.2005)

Soundtrack David Julyan: 1. Opening Titles/Polaroid Fades [3:03] ,2. Motel Room/Arriving at the Derelict [2:55] ,3. Snapshot - Roni Size [4:20] ,4. Focus on Sight - Thievery Corporation [3:40] ,5. Stone - Monc [3:16] ,6. Remember Me [2:24] ,7. The Facts/Tattoos [3:13] ,8. More Facts [1:58] ,9. Treefingers - Radiohead [4:45] ,10. All is Full of Love - Bjork [5:23] ,11. Motel Room/Arriving at the Motel [2:16] ,12. Leonard and Natalie [3:37] ,13. Time for My Shot [2:31] ,14. Loosing Control/Tatoo Parlor [3:34] ,15. First Cool Hive - Moby [4:50] ,16. Who Am I - Peace Orchestra [4:22] ,17. Amnesia - Paul Oakenfold [4:37] ,18. Arriving at Derelict/Jimmy [1:41] ,19. Memento [6:52] ,20. Something in the Air - David Bowie [5:44], (11.05.2011)

Co říct k tomuhle filmu? Sám nevím, nejsem si úplně jistý jestli jsem to všechno pochopil. Důležité ale je jak to na mě všechno zapůsobilo. A zapůsobilo to ohromně...Od famózních výkonů Guye Pearceho a Joea Pantoliana přes mrazivou tajemnost nádherné Carrie-Anne Moss k mistrné režii Chrise Nolana a úžasné hudbě, která celému filmu dodává podivně nejistou a přesto zvláštním způsobem klidnou atmosféru. (19.08.2003)

Tajemně, nepochopitelně a drsně se vyvíjí průměrný příběh tohoto filmu, který neskutečně obohacuje hlavní postava hrající Guy Pearce. Ten si každý druhý den po určité nehodě nevybaví nic, jen zjišťuje co má na sobě vytetovaného, co kde zanechaného, aby se pomstil za smrt své ženy. Zvláštní nápad, a ještě zvláštnější zpracování dokazuje jen jedno, že myšlení je ve filmech občas dost potřeba, přitom je to všechno tak neskutečně jednoduché, člověk se připravuje na všechno možné, jak mu dá příběh filmu zabrat a přitom je to všechno tak jednoduché. I když jak se to veme, stačí to všechno sledovat, protože každý nový den všechno začíná od znova, jako bílá nepopsaná stránka papíru, a pak že je to všechno nemožné. ---Dobře, co teda teď dělám? Aha, honím tohohle chlápka. Ne... on honí mě. (24.02.2008)

Jak jsem čekal. Konec tomu sice dává punc geniality, ale musel jsem se dost nutit, abych to dokoukal do konce. Nejspíš je to tím, že mi byl hlavní hrdina celou dobu dost ukradenej a backward styl se mi brzo okoukal, protože jinak mi to (samozřejmě až na promakanost scénáře) nepřišlo nikterak zajímavý. (13.08.2008)