Ecce homo Homolka

"Hergot, bábo, otevři nebo ti z těch peřin udělám Himaláje." Jsou-li Homolkovi typicky českou rodinou, tak je mi z toho trošku smutno a patrně emigruju do Vietnamu. Odtamtud se totiž lépe směje tomu buranskému řvaní a jedinečnému podpantofláctví. Samozřejmě nemůžu tvrdit, že bych se tomu občas neuchechtl, ale když jsem ještě tahal kačera po pískovišti, tak se tomu hromadně smáli mí rodiče, tety, strejdové, babičky i dědečkové a já jsem toužil dospět do chvíle, kdy mi Homolkovi otevřou dveře do světa úžasné zábavy. Nikdy se tak úplně nestalo, ale zasmát se s nimi dá. Že jo, Ludvo. (03.11.2016)

Skvělý film. Jen žánr komedie je silně matoucí. Tento snímek sice obsahuje řadu komických momentů (kraluje jim postava hraná Šebánkem) a hlášek, ale v jádru jde o velmi chladný, odtažitý a smutný film o lidských charakterech, soužití a rodině, která drží pohromadě víc ze setrvačnosti, než z lásky. Je mi naprosto jasné, že takto syrově to také bylo zamýšleno, ale na mne to působilo víc depresivně než komicky...Za komediální stránku dávám 3 hvězdy, za stránku sociálního dramatu a studie charakterů 5 hvězd. Celkově tedy 4 hvězdy. (20.05.2009)

Ecce homo homolka je česká komediální klasika, u které se dá vždy zasmát. Myslím, že film už musel každý vidět, takže ani nevím, co vlastně dodávat. Homor je založen na výborně poskládané rodince, která se hádkám a jiným trapným situacím prostě nemůže bránit. Dokonce je přitahuje. V tomto díle se rodinka vydá relaxovat do přírody. Srdce nejednoho diváka tak musí zaplesat. 4* (14.08.2012)

Nádherně natočený sváteční den v jedné městské rodince. Papoušek přesně ve stylu šedesátých podal nestylizované a věrné podání života "obyčejných" lidiček. Herecké výkony se už nadobro zapsaly do análů českého filmu – archetypální pivař Josefa Šebánka, buclatá semetrika Heleny Růžičkové, podpantofelní anorektik Františka Husáka, neodolatelná milující matka rodu Marie Motlová a roztomilí rošťáci v podání mladých Formanů ... Spousta výborně vymyšlených i sepsaných situací a dialogů představuje jeden z nejlepších satirických portrétů tradičních šmouh na české povaze. Jedna z nejlepších českých komedií a další kamínek v jedinečné mozaice šedesátých let... (15.02.2004)

Odzbrojující Papouškovo opus magnum. Hleďme, člověk... Narozdíl od biblického citátu, v němž se má vyzdvihnout jedinečnost a velikost lidské bytosti, ukazuje nám satirický snímek Jaroslava Papouška člověka ve velmi křivém zrcadle - jako bytost nízkou, přízemní, záludnou a svým způsobem velmi primitivní. Řekl bych minimálně stylizovaný pohled do duše české středostavovské maloměšťácké rodiny (i když kdybych chtěl charakterizovat onu Homolkovic rodinu, použil bych spíše okřídlenou frázi o ,,italském manželství"). Papouškův film má sílu sociologické studie a ono ,,Nerudovské" vykreslení postaviček je přesné a typově trefné (hlavně postavu dědy v kongeniálním podání Josefa Šebánka i fyziognomicky trefně věrnou potkávám denně ve svém okolí) a jde o to postihnout ten příznakový rys maloměšťáctví a buranství. Dobře se dívejme. Takoví jsme... (28.04.2007)