Bazén

Keby si Julie lepšie schovala svoj denník a keby Sarah nevytlačila prvé stránky svojej tajne písanej knihy, nič by sa nestalo ... cha. Príbeh celkom slušný, aj keď niekedy to bolo úsmevné, ale atmosféra a výkon Sarah to ťahajú smerom hore. Scéna, kedy Sarah odkrýva bazén je naozaj výborná. Slušná hudba. (08.11.2015)

Atmosféricky zvláštní a silný snímek, kde nám Ozon ukázal, že umí a ještě si k tomu přizval herečky, které tu atmosféru dokonale dotvořily. Ludvine Sagnier byla výborná a nedivím se tolika havárkám, když jí řidiči viděli v Evině rouchu na bilboardu. Ovšem Charlotte Ramping byla vynikající a já jsem se jí snažila po celou dobu proniknout do její nejen spisovatelské mysli. Ano a byla výborná i v těch kratších odvážnějších momentech a já si nemůžu pomoct, ta role jí vysloveně sedla. Závěrečná finální část mohla být možná trochu jinak pojatá, ale celkově se mně tenhle snímek dostal pod kůži a já dám moc ráda čtyřku. Miluju tyhle zajímavé, francouzsky podbarvené lahůdky. (23.04.2013)

Přestože česky BAZEN četný pozpátku jako NEZAB implikuje spíš pokojnou venkovskou idylu, je v tom už cítit neklidné momenty, které rostou s časem. Ale nejspíš od té doby, co mi anglická přítelky napsala (a to je hodně dávno, v půli roku 69): "Did you know that Brian Jones died a few days ago. He was under influence of drugs", nemám bazény rád a nekoupu se v nich - každý rybník je mi milejší. Příběhy o ženách, které se vzájemně využili, také nepatří mezi má oblíbená témata. Nicméně: inspirace tu je, román je napsán i vydán, stačí si ho přečíst. Pozn. 1: Pro příběh sadisticko-masochistické "dvojženy", jedna část kvůli sexuální deprivaci vraždí a druhá na její ochranu dává v plen své tělo nemám žádnou myšlenkovou kuželosečku (hyperbolu, parabolu, elipsu, kruh ani přímku); a tak je to nejspíš jako v tom oblíbeném dětském rozpočítadle: "Měla prsa jako jedle (v některých krajích se uvádí "knedle"), každý z toho byl hned vedle. Jen ten kdo má plivníka, toho se to netýká." (31.01.2019)

Režisér s námi hraje důmyslnou hru, když nás nechá ukolébat na vlnách vlastních filmových zkušeností a ve chvíli, kdy jsme přesvědčeni, že nás dění v právě sledovaném světě nedokáže překvapit, uhne jeho film úplně jiným směrem. Bazén se nedá s jistotou zařadit do nějaké škatulky. Nálepka uměleckého dramatu o dvou rozdílných a přece tak podobných ženách, které k sobě hledají cestu, je stejně nedostačující jako nálepka voyerského thrilleru nebo detektivky s překvapivým rozuzlením. Pomocí dlouhých záběrů a pomalého tempa dosahuje Ozon podmanivé nálady a neočekávaně intenzivního diváckého prožitku. Do výjimečných se ale nakonec Bazén zařadí až svými posledními minutami. Stokrát nás během filmu napadl, stokrát jsme jej zavrhli a stejně nás jeho závěr překvapí. (15.11.2005)

dosť divný film, nebyť toho konca, ktorý to zvráti do úplne nečakaných hĺbok a núti diváka premýšľať a premýšľať a zamotávať sa do pavučín mystifikácií a možných interpertácií, bola by to priemerná ničím nová dráma s priemerne dobrými herečkami o zbližovaní starej a mladej ženy - lenže je tu práve ten záver a niekoľko symbolov a odkazov a scén, ktoré pri spätnej rekonštrukcii príbehu po jeho skončení dávajú jasne najavo, že sa jedná o prapodivnú, možno až mystický film . . . každopádne, pán režisér mal zrejme svoju presnú, jasnú víziu, ktorej sa držal a s ktorou to nám divákom nakoniec skrz celkovú nenápadnosť celého snímku dosť dobre natrel. klobúk dolu, aj toto je jeden zo sprievodných znakov geniality. (10.11.2005)