Věřte nevěřte

Nejdřív si vás Frakes povodí nějakým optický klam způsobujícím udělátkem a nato naservíruje pět tajemných příběhů, o jejichž reálném podkladu se máte horečně dohadovat. Každý oglosuje nekompromisní hláškou stylu: „Byla ta jehla opravdu vraždící, či byl celý příběh jen spíchnut horkou jehlou našich scénáristů..?“ a na závěr zveřejní s úsměvem na rtu rozřešení, kterému ani sám nemůže věřit. Jak já ten seriál žral.. Bravo, komandére Rikere! (24.11.2008)

,,A za chvíli nás čeká vraždííícííí konev!!!" Je pravda, že občas to bylo přehnané; takové ty příběhy, jak někdo přijde někoho ze záhrobí varovat, už mi časem taky lezly na nervy a tenhle seriál je ukázkový příklad toho, když někdo neví, kdy má přestat. Ale už kvůli několika dílům, které mi v dětství nedaly spát a které jsme pak ve škole řešili pořád dokola a dokola nemůžu jít s hodnocením níž. (04.11.2007)

Všechny díly už mám dávno za sebou a svůj čas co jsem obětoval Jonathanu Frakesovi a Jamesovi Brolinovi, ani trochu nelituji. Velké dávky mrazení v mysteriózně/hororovým prvku, který má výbornou atmosféru. Závěr každého dílu zamrazí. Nejlepší díl: Děsivý komiks - Alfred Hitchcock útočí ze záhrobí ! (02.08.2012)

Kdysi jsem se u Věřte-nevěřte snažil uhodnout, který z tajemných příběhů se mohl stát a který si vymysleli scénáristé. Později už jsem toto dilema neřešil a tento zábavný mysteriózní seriál si užíval plnými doušky. Některé (ať už skutečné či smyšlené, o to nejde) epizody totiž byly opravdu skvělé, mrazivé, děsivé. Plus přidejme legendární znělku, dvojici elegantních moderátorů Jonathan Frakes/James Brolin a je o zábavu postaráno. Seriál mého dospívání, takže o hodnocení není nejmenších pochyb. Těžko se dá zapomenout na příběhy jako Pusinka, Děsivý komiks, Příšera ve skříni, Graffiti, Napoleonovo křeslo, Titan či Charlie. Chtěl bych Věřte-nevěřte někdy zase vidět. (23.05.2024)

hele neurážej,,,já na to koukal...a ikdyž spousta toho vypada jako vymysl, po mejch zkusenostech z poslednich dvou mesicu ..kdo vi.. tak kupříkladu mě už šestej tejden vkuse pronásleduje venku neviditelnej vágus,,teda, aspon to tak vypadá, ponevac ackoli kolem me bylo ve chvili kdyz sem s nim mluvil plno lidi, nikdo ho prej nevidel,,,,zacina to vetsinou tak ze se mi rozváze tkanicka, ja poslu ostatni dal, ze je jako pak dozenu a ve chvili kdy se vzdalej na me zezadu nekdo volá takovým chraplavým tahavým hlasem "halóóóó.....haloooooo" a kdyz neraguju, tak pochvili se zezadu ozve "halooooo .....studenteeee"....tak se jako votocim a je tam, pak se me ptá co studuju a jestli vim kdy je ulice svaty anežky, že se mu tam porouchalo auto,,,kdyz mu povim ze sem vo ni vzivote neslysel, neviditelnej vágus me slusne pozádá, jestli bych mu nepucil dve kila, s tim ze mi je potom posle postou.. do vobliceje mu vetsinou neni videt ale z huby je mu cejtit fernet...naposledy me oslovil vcera v jednu ráno...... to uz bylo poctvry za posledni tri tejdny...tak mu ríkám "hele, bubáku, todle uz si mi vyprávěl minulý úterý, já ti zádný prachy nedám, stejně nejseš vopravdovej,,,a von povídá "ne, ne , to musí bejt ňáký nedorozumení", pak prebeh ulici a nez sem si udelal na bote druhou smycku, byl pryč.... no a kdyz to pak nekomu vyprávim tak mi to neveri....a to sem se este nikomu nesveril, jak sem jel tudle autem do mesta, a na svetlech potkám sám sebe, jak jedu proti sobě na kole (02.06.2009)