Intimní osvětlení

Přiznám se bez mučení, že od trojice Papoušek, Passer, Šašek jsem čekal daleko víc. Nicméně Věra Křesadlová a Jan Vostčil mé hodnocení drží pevně v rukou. Takový rodinný Homolkovský nádech, plný dětského řevu, přerušovaného mini koncertu a chvílemi až otravného smíchu. Nicméně filmová vlna, která protekla v této době Československem, má zde své nezpochybnitelné zastoupení a stejně nevyvratitelné jsou i kvality převyprávění nicotného, všedního dne, popisující setkání dvou kamarádů. (13.03.2013)

(mno, tady bude asi přepisováníčko) Chvílemi velmi vtipné, chvílemi méně výrazné. Milý snímek, který neurazí, avšak díky své "zdánlivé" (ono v něm totiž "cosi" je, jenže to "cosi" tentokrát nějak nestačí) jednoduchosti a nenáročnosti ani nijak neoslní. Film mnou proplul lehce a nenápadně a moc stop věru nezanechal... (09.02.2007)

V poslední době začínám objevovat a zároveň přicházet na chut snímkům z 60. let! A tato prvotina a celovečerní debut Ivana Passera se řadí, k tomu nejlepšímu,co jsem měl doposud možnost shlédnout! Tímto svým počinem se mně Passer přesně trefil do noty a vkusu. Hlavní role zde vytvořili Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, dále se zde mimo jiné objevila bývalá manželka Miloše Formana Věra Křesadlová. Jedná se o příběh " obyčejných lidiček " na vesnici, kam přijíždí jako sólista na koncet amatérského orchestru bývalý spolužák ředitele místní hudební školy Karla Bambase. Na příhodách několika málo hodin jsou konfrontovány, osudy těchto dvou, kteří se setkávají po 10 letech! První z nich má kariéru, krásnou přítelkyni, druhý hraje na pohřbech, staví dům,..... Řeklo by se obyčejný příběh, ale divákovi je předložen opravdu pozoruhodným způsobem. Ač je snímek na první pohled prošpikovaný trefnými hláškami, které by zasloužily vytesat do kamene( viz : jo Smetana, dědek jeden hluchej, ale slyšel! To já su vám měl jednou, v takovýmhle žitě, takovouhle holku. Vidíš, taky plakala, taky plakala. Jenomže tohle není žito, dědo! .... No a co :o) To já vám jednou skákal z prvního poschodí, ale žádná bavlna, ale beton! Já měl nohy celý krvavý!.... Cos to měl za boty? Boty byly dobrý, ale já je měl v ruce. Já jsem mluvil s panem doktorem Šimáčkem a ten říkal, že si vezme taky jeden :o) Na co? Dyť to máš jedno. Na to jsem ještě nepil. Tak na to! Takhle bych mohl pokračovat pořád dál ( viz scéna s rozdělováním kuřecích stehýnek :o) ), tak zároveň snímek poukazuje ( a tím se povyšuje nad ostatní snímky) i na závažné problémy! Viz nádherná symbolika ve scéně s přípitkem s vaječným koňakem nebo také o tom, že někdy musíme dozadu, ikdyž chceme dopředu ( viz scéna s dveřmi). Výborná režie Ivana Passera, propracovaný námět a scénář Papouška a opravdu nádherná a autentická kamera Ondříčka. Připočtěte si k tomu opravdu pozoruhodné herecké výkony a vyjde vám z toho nesmírně silný zážitek! Bez většího přemýšlení a s nesmínou radostí udílím snímku poctivých 5 *! (28.04.2009)

Scénář: Jaroslav Papoušek, Ivan Passer, Václav Šašek .. Trpký český film s povedenou venkovskou atmosférou. Dosti zábavná je například scéna v níž si všichni přehazují kuřecí stehýnka.. (30.03.2005)

Intimní osvětlení je hlavně o (mužském)přátelství a o ztrátě (mužských)iluzí (hlavně prostřednictvím manželky)...no a taky o vztahu(lásce) mezi mužem a ženou a jeho vývoji, který je ukázán na třech párech : milenci, manželé a staří manželé. Scéna s opilými kamarády, kteří se nakonec rozhodnou vyrazit do světa a skončí u airkoŇaku je nezapomenutelná stejně jako scéna, kde ukazuje Věra Křesadlová v okně koŤata muzikantům, kteří se snaží hrát Mozarta a nějaká koŤata je vůbec nezajímají. Až se za 200 nebo 300 let budou chtít lidi podívat, jak se tady chovali muži k ženám a ženy k mužům, měli by se podívat na Intinmí osvětlení. (13.04.2005)