Železný kříž

Už jsem viděl i lepší válečné filmy. Jedna slušnější akce na začátku a pak až do Stranskyho podrazu ticho po pěšině (i v zákopech), což pro válečný film není nejlepší vizitka. Při postupu skrz obsazené (resp. znovudobité) území se sice něco děje, ale umím si představit líp vypointovaný konec. Je to přesně mezi třemi a čtyřmi, ale za ty blbosti ala při bombardování řešíme podpis kvůli vyznamenání kapitána, při ústupu zase nemá německý colonel na práci nic lepšího než filosofovat. A rozkazy asi udílí papoušek... (24.07.2008)

Jako dobrodružný film funguje Železný kříž vcelku dobře, když James Coburn disponuje velkou dávkou osobního charisma, německá uniforma mu sekne a ve své jednotce má řadu dalších zajímavých charakterů, jejichž osudy divák sleduje s napětím. Zajímavé je i zasazení příběhu na východní frontu v době, kdy americká historiografie v duchu studené války sovětský přínos k porážce Osy bagatelizovala a v médiích nebo uměleckém prostředí se bývalý válečný spojenec připomínal jen ryze okrajově. Jako protiválečný snímek už Peckinpahův projekt nepůsobí tak jednoznačně, na to je jeho hlavní hrdina příliš komplikovaně napsaný a jeho chování je v nejednom případě v příkrém rozporu s jeho výroky. Bez války by tenhle protřelý válečník byl vlastně ničím, a tak je jeho protiválečná rétorika pokrytecká. Navíc umělecké prostředky, kterými chce režisér podpořit svou vizi, jako jsou krátkodobé flashbacky nebo halucinogenní scény, mě spíš vadily. No a konečně jako film zasazený do konkrétního prostředí a snažící se tvářit realisticky pak Železný kříž selhává úplně. Je to typický scénáristický konstrukt člověka, který píše z pracovny vzdálené země a o desítky let později, aniž by byl schopen se vcítit do poměrů a myšlení svých hrdinů. Film obsahuje desítky nesmyslů, o kterých by se dalo sáhodlouze vyprávět. Steiner například v jedné scéně seřve velitele i s jeho zástupcem v době, kdy v tzv. demokratických armádách by za totéž v čase úspěchů putoval do zařízení, o kterém pojednává britský Pahorek, v čase neúspěchů pak rovnou ke zdi. V totaliťáckých armádách, ať už šlo o Japonce, Němce nebo Sověty, si s takovými ptáčky dokázali poradit ještě nepoměrně účinněji. V trestních jednotkách byla úmrtnost fascinující a takový Solženicyn by mohl vyprávět, za co že to dostal svůj pobyt v gulagu. Některé dialogy a nejvíc asi plukovníkova řeč ke svému kapitánovi zavání patosem a šustí papírem. Řada dalších motivů taky neobstojí, když např. Steiner zajme sovětského chlapce, není to akt milosrdenství, jak si možná tvůrci představovali, ale opravdu zlomyslný ortel smrti. Sověti podobné navrátilce pravidelně stříleli... Celkový dojem: 60 %. (24.04.2010)

║Rozpočet $6miliónov║ Sam Packinpah je zo svojou tvorbou ako na hojdačke, niekedy dokáže ponúknuť fakt skvelú surovú akčnú žánrovku(Útek), niekedy slušný priemer(Divoká banda) a niekedy skĺzne do akejsi jemu sebe vlastnej samoľúbosti a stratí oprate nad filmom, dej sa pod nánosom samoúčelnej surovosti, režisérskej bláznivej invencie a zmäteného strihu skoro úplne vytratí, hlavne začína strácať nejakú podstatu a potom z toho vzniká len jeden veľký miš-maš ako je tento Železný kríž(1977) alebo aj jeho predchádzajúci film Prineste mi hlavu Alfreda Garciu(1974). /35%/ (11.05.2010)

Sam Peckinpah bol skvelým akčným režisérom. Ak v tomto filme dôjde na akciu, je na čo pozerať. Spomalené zábery prestreliek a výbuchov, zrejme nejeden nasledujúci režisér sa týmto tvorcom musel inšpirovať. V tomto ohľade za 100 %. Lenže ak dôjde na sekvencie, ktoré majú vyvolať nejaké emócie, s výnimkou jednej ( tá s ruskými ženštinami ) som nezaznamenal nič, pri čom by mi bolo podlomilo kolená ( aj keď som sedel ). A téma Druhej Svetovej je bezodnou studnicou citlivých námetov. (30.10.2017)

Excelentní pohled na válku z té "Druhé strany." Tentokráte žádní fešní, mladí Amíci, ale zkušení, válkou ztrhaní němečtí veteráni. Výborný scénář, řádná porce akce a skvělých scén. Potěšil mě mladý David Warner, který mě přesvědčuje, že má na kontě spousty výraznějších rolí, než jen tu, v níž jsem ho prvně poznala a v níž si ho také budu navždy pamatovat. Jako loajálního sluhu s kamenným výrazem, Lovejoye z Titanicu. (23.05.2012)