Swallow

Nakonec docela zklamání. Za úvod (tak prvních 20 minut) bych bez váhání dal 5* - vyprávění (i psychologie - člověk naprosto chápe jednání všech postav) především obrazem, bezchybná kamera, která vše důležité zabírá naprosto fenomenálně (především počátek a následný postup úchylky, které Hunter podlehla), slušná podmanivá atmosféra... fakt, už jsem se pomalu začínal radovat, že konečně po dlouhé době uvidím nějaký povedený současný artový film. Jenže jsem od toho čekal poněkud bizarnější podívanou a tak jsem byl trochu zklamaný, že se z toho stal celkem "normální" film o téhle úchylce. Navíc jsem čekal, že to pan režisér povede ve stejné rovině a celý film bude založený hlavně na tom, kam až bude schopná v tom pojídání věcí zajít a kdy konečně svému manželovi přizná, že se o ni nezajímá a že i přes všechen luxus a přepych je její život naprosto prázdný. Navíc ona do toho všeho ještě otěhotněla. Ne, aby to nebylo tak "odhadnutelné", tak je do toho zapojeno to, že na svět přišla poměrně drsným způsobem (její otec znásilnil její matku, fanatickou katoličku odporující všem potratům) a režisér se neustále snaží naznačovat, že tady někdy je ten skrytý důvod, proč jí věci, ačkoli celý film je ten důvod ÚPLNĚ JINÝ (dělá to z nudy a proto, že si jí nikdo moc nevšímá). A ten závěr mi přišel takový nijaký a naprosto mimo počáteční téma. Navíc tu je i třetí možnost proč jí věci (chtěla zabít to dítě?), takže ačkoli minimálně polovinu filmu to je dost dobrý psychologický film, ve finále jsem jednání Hunter absolutně nerozuměl. A právě proto jsem ze Swallow tak zklamaný - zabil se tu potenciál, co na začátku byl obrovský, ale nakonec toho režisér splácal moc dohromady a nějaký celek to moc netvoří. I kdyby se to povedlo, i tak bych asi nedal plný počet, protože Haley Bennett (představitelka Hunter) herecky za moc nestojí - celý film má stále jen jeden (znuděný) výraz a ani hlasově nezaujme - ale na silné 4* by to bylo. V tomhle podání je to jen za 3*. Škoda. (29.11.2020)

Vizuálně perfektní, kamera, barvy, střih ... = popis "domácího vězení" , sociální izolace, nevážení si sama sebe, psychologického dusna atd. Film by se dal hodiny psychoanalyticky rozebírat, ale to není zde na csfd potřeba. Jen chci říct, že jsem hlavní postavu hodně chápal, úplně jsem vnitřně cítil, co se v ní děje, střídaly se ve mě pocity nasranosti, zhnusení, odporu a lítosti. Každé další pozření jsem s ní intenzivně prožíval a cítil, jak jí ty věci jdou jícnem a zraňují. Stejně tak jsem chápal její úlevu a pocity zadostiučinění, když jí úspěšně nějaká věc prošla a vyšla z ní zdárně ven. Odporné, nechutné a bolestivé ... tady není co řešit. (21.03.2020)

Průměrné francouzské psychologické drama, které není divácky příliš vděčné. Nápad je zajímavý, ovšem nic zajímavého se ve filmu vlastně nestane. Celé to plyne pomalejším tempem, žádný zvrat ani násilí se zde neobjeví. Na můj vkus až moc light/soft. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne, Zábavnost**, Hudba**, Vizuál***, Atmosféra***, Napětí>Ne. 5/10. (21.03.2020)

Psychologické drama o mladé těhotné ženě v domácnosti, jejíž každodenní aktivita sestává z vaření, uklízení, hraní mobilních her a úporné snahy dělat svého manžela, který si toho sotva všimne, šťastným. Jde o portrét ženy utopené v tísnivém vztahu s utiskujícím a manipulativním partnerem a jeho rodinou, navíc v prostředí, v němž se cítí být neschopná, neužitečná a podřadná a kde nemůže sama udělat nic, co by jí umožnilo zažít uspokojení z vlastního úspěchu – a tak začne polykat různé předměty, nejprve drobné, ale pak i poměrně velké a nebezpečné. Komorní film, postavený na důsledně propracovaných postavách a hereckém výkonu Haley Bennett s perfektně ublíženým výrazem ve tváři, slouží jako brilantní studie vzniku mentálních poruch a funguje v tomto směru i jako společenská kritika. V poslední třetině nicméně od tohoto konceptu trochu uhne a začne hledat kořeny problémů hlavní hrdinky někde jinde, což je trochu škoda, protože tím ubírá na intenzitě závěrečné katarzi, která kvůli tomu působí jako zásah mimo terč. (10.10.2019)

Uletená bizarnosť. Mladá, dobre zabezpečená žena v šťastne vyzerajúcom manželstve vo výstavnej modernej vile otehotnie. To je všetko, čo sa od nej čaká. No ona má zmysel pre súkromné performatívne umenie a rozhodne sa realizovať malú, privátnu, no elegantnú výstavu vecí, ktoré postupne prehltla (rúž, pripináčik, soška anjelika, sklenená gulička, baterka a rôzne drobnosti z domácnosti) a následne vykakala. A teraz pozor, nasleduje spoiler. Druhý bizár je happy end, spočívajúci v potrate. Nie, žeby som bol nejaký zástanca abortov, no tu to maximálne sadlo. Nebudem písať dôvody, zase až tak veľa vyzrádzať nechcem. Len, že: za mňa maximálna spokojnosť. (05.02.2021)