Režie:
Spike LeeKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
Terence BlanchardHrají:
Delroy Lindo, Jonathan Majors, Clarke Peters, Norm Lewis, Isiah Whitlock Jr., Chadwick Boseman, Jean Reno, Mélanie Thierry, Paul Walter Hauser (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Videa (1)
Recenze (111)
Tento film prišiel ako by "na zavolanou". Proste je úplne vhodný do doby, kde sa v USA hrotí rasové napätie a podľa môjho názoru to napätie nevyvolala polícia, ale tzv. demonštranti, teda zamaskovaní lupiči, opice skákajúce po autách a biely odpad z Antify. Tento film sa snaží ukázať, že to spoločne môže fungovať - ale len na strane jednej rasy. Dejovo to však je celkom zaujímavé a všetko podčiarkujú vynikajúci herci. Film má svoje vážne aj vtipné momenty. Ale ponúka aj zaujímavú štatistiku, že v čase vietnamskej vojny bolo v USA 11% populácie černošsskej, ale medzi vojakmi bolo až 32%. Zabudli však aj na aktuálnu štatistiku. Dnes afroameričania tvoria asi 13% populácie, ale za väzenskými múrmi majú krásnu väčšinu s utešeným ziskom 60%. Buďme vo faktoch korektní. ()
Banda senilných negrov čo chcú OJEBAŤ U.S (Vietnam) na výlete... úžasné. Tip-Top - prečo nie, aj ja chcem! Ale prvá (úděsne predlhá a vlastne celý film) polka filmu je venovaná zemepisnej a domorodej kráse New-Neon Vietnamu, druhý nepodarok je vykrádačka The Treasure of the Sierra Madre, kde je každý proti každému. Tak za takúto čurákoviznu Oscara nedostaneš! Mám hafana "Spike"... a robí lepšie otočky! ()
Spike je silný vo svojich trademarkoch, blackkklansmanovskom závere, narábaní s hudbou Blancharda a Gayea, a vietnamských retrospektívach. Hlásenia vietnamského rádia sa mi tuším páčili úplne najviac. A Lindo asi dostane oscara. Trochu problém sú ale zvyšné dve hodiny príbehu, na ktoré sú všetky tie premakané detaily našróbované, pretože aj keď to možno bol úmysel (obsadenie Jeana Rena), predsa len ide o dve hodiny béčkovej naháňačky za zlatom, kde najskloňovanejšie výrazy musia byť klišé a deus ex machina. Miracle at St. Anna bolo o jeden a pol triedy vyššie. ()
Kdyby se námětu chopil nějaký klasičtější, ale zároveň kvalitní režisér Hollywoodu současnosti, tak by to dopadlo líp...ale zároveň by to bylo daleko méně o černošské kultuře. A o té je to hodně...vlastně je o tom celý film. Spike Lee to ostatně jinak ani neumí. Navíc ale přidává kopu politických názorů, chvílemi z toho dělá dokudrama a navíc místy dost nudí, než baví. Pořád tu jsou ale některé scény natolik dobré, že jsem se chvílemi ztrácel v atmosféře vietnamského lesa. Bavilo mě pozorovat toho dědka s tím detektorem kovů. V jednom momentu z toho ale scénárista udělal zbytečný thriller. Myslím si, že to všechno mohlo být klidně o dost obyčejnější a vůbec by mi to nevadilo. Nicméně IIsiah Whitlock s jeho "shiiiiit" hláškou mě baví i ve snech. Film plný bodů pro i proti, proč jej vidět, popřípadě nevidět. V celkovém zhodnocení jsem ale rád, že jsem ho viděl. Jedná se určitě o zajímavý kousek, jen je poplatný režisérovi a tak se s tím musí počítat. ()
Moc jsem se na tenhle film těšil, chyba. Krom toho, že film je strašně nudný a roztahaný, mi vadilo, že ústřední čtveřice si zahrála i v retrospektivě a vypadali tam i stejně staří. Vedle nich pak Boseman vypadal směšně. Co mě ale nejvíc vytočilo byli ubrečení černí muži, kteří znají jen křivdu a utrpení a jen oni krváceli pro Ameriku a přitom kradli zlatý cihly. Spike si už evidentně nevidí do pusy. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (6)
- Postavy filmu se jmenovaly Paul, Melvine, Otisi, Eddie a David. To jsou také jednotlivá jména pěti členů afroamerické vokální skupiny The Temptations. Jejich „padlá krev“, která byla vůdcem a inspirací pro ostatní během jejich dnů ve válce ve Vietnamu, se jmenovala Norman. Písničkář Norman Whitfield produkoval prakticky veškerou hudbu kapely The Temptations během jejich působení v Motown Records v 60. a 70. letech. (Kuzmik)
- V momentě, kdy se Paul (Delroy Lindo) loučí se zbytkem své skupiny, než odejde se svým podílem zlata, zasalutuje špatnou rukou. (Kuzmik)
- Snímek nesl původně název „The Last Tour“ a napsali ho Danny Bilson a Paul DeMeo. V první myšlence pojednával o čtyřech stárnoucích bílých veteránech, kteří se vraceli do Vietnamu. Oliver Stone v této době projevil zájem o režii, avšak producent Lloyd Levin zahlédl v jednom z rozhovorů se Spikem Lee jeho vyprávění o oblíbeném filmu Poklad na Sierra Madre (1948) a domníval se, že podobné prvky ocení i u tohoto snímku. Leeovi se ta premisa líbila a ve spolupráci s jeho spoluscenáristou, Kevinem Willmottem, přepsal scénář, aby příběh byl o vojácích černé pleti. (Kuzmik)
Reklama