Jeremiah Johnson

Balada o šťastném Jeremiáši, poutníku na cestě kterou si zvolil, horalu, kterému vál dobrý vítr, legenda o muži, který zapoměl na všechny strasti a nikdy nezemřel... . . . Sydneymu Pollackovi se díky minimalistickému přístupu podařilo bez zbytečných žánrových klišé navodit skvělou atmosféru filmu a netradičně tak zpodobnit fatální osudovost cest prvních osadníků na Daleký Západ... To vše umocněno úžasnými záběry na dodnes uchované ostrovy panenské přírody, jaká tehdy ještě pokrývala širé pláně a hory Ameriky. Vskutku podmanivý zážitek pro filmové labužníky napříč žánry... - - - - - (Poprvé viděno 31.7.2011 /v původním znění s č. titulky, bohužel však s ignorantským českotelevizáckým ořezem obrazu na formát 4:3/ na >antiwesternovém prostoru< , hodnocení 952., komentář zde jako pětaosmdesátý - 31.7.2011) (31.07.2011)

Teď už je mi celkem jasný, kde se Kevin Costner nechal inspirovat na jeho Tanec s vlky, ale v jeho podání to byl opravdu velkofilm ,kdežto v podání Pollacka to je "jen" skvělej dobrodružnej film a to z jedinýho prostýho důvodu - že to nedokázal natolik rozvést, aby to nepůsobilo trošku chudě, zejména konec je složenej zejména ze sestříhanejch soubojů a ač to je taky skvělý, tak to prostě působí zbytečně zbrkle urychlený a celkově ukončený, nicméně pro Roberta Redforda je tohle jedna z jeho tří, možná jenom dvou, nejlepších rolí vůbec (01.07.2009)

Skvelo zfilmovaný príbeh muža, ktorý sa po službe z armády vydal žiť do divočiny, na územie indiánov.Napriek tomu, že o nič nežiadal, získal všetko a prišiel k tomu, ako slepý k husliam.Žiaľ, zvláštnou hrou osudu, jeho šťastie dlho nevydržalo a skončilo priskoro a príliš kruto. Zostal len zlomený človek, ktorému jediný zmysel života - rodinu, nahradila pomsta.Rozhodne veľmi pútavé a citlivo podané.Jeden z mála tohto druhu, ktorý ma zaujal a nesklamal. (05.06.2013)

Nesmrtelný traper Jeremiah Johnson a jeho westernový Útěk do divočiny. Příběh ve své podstatě velmi přímočarý a jednoduchý, vynikající však svou až odzbrojující čistotou a podmanivou baladičností. ,,Zálesácký" western, jakož i western vývojově reprezentující bod zlomu uvnitř tohoto subžánru týkající se postupné emancipace obrazu původních indiánských obyvatel, líčených chronologicky zprvu jako barbarští divoši a posléze civilizační reflexí došel obraz původních obyvatel Ameriky proměnou náhledu na lidská práva k posunu v zobrazení indiánů coby obětí evropské civilizace, přičemž film Sydney Pollacka stojí přesně někde uprostřed tohoto zlomu, který se udál někdy na přelomu 60. a 70. let minulého století. Euroatlantická i indiánská civilizace jsou si v tomto filmu rovny. Pollack záměrně minimalizuje verbální složku filmu a spoléhá především na sílu složky vizuální, hlavní roli tak vlastně hraje úchvatná krajina amerických hor. Skvělou práci odvedl samozřejmě také Robert Redford a charisma jeho neoholené tváře. Jeremiah Johnson je jedním z nejlepších a nejpůsobivějších ,,traperských" westernů, co byl kdy natočen... (10.09.2011)

Jeremiah Johnson není jenom film o jednom z amerických mýtů, je to film o tom, jak moderní mýty a legendy vznikají, že mají obvykle reálný základ, který je možná zajímavější než to, co z něj na konci vyrobí popkultura. Sledujeme postavu osamělého muže, který se bez zkušeností, ale s velkým odhodláním, vydává v polovině 19. století na stále ještě divoký americký Západ a postupně se stává tvrdým zkušeným zálesákem, jedním z průkopníků bílé civilizace. Zároveň se stává pro své okolí hrdinou a hlavní postavou vyprávění od táborových ohňů. Dnes můžeme v Johnsonovi vidět prototyp opravdového muže, takoví už dnes nejsou, protože není dostatek divočiny, samoty a odhodlání snášet hlad, zimu a absenci moderní medicíny. Snímek zároveň zajímavým způsobem popisuje vztah bílého lovce a původních indiánských obyvatel. Po dlouhé desítky let americké westerny podávaly obraz krutých divochů, kteří brání pokroku moderní civilizace a nejpodlejším způsobem ohrožují křesťanské osadníky. Od 70. let pak postupně tenhle obraz vystřídal pocit multikulturního studu, který naopak líčí Indiány jako oběť bezohlednosti a hrabivosti rozpínavé bílé civilizace. V Polockově filmu jsou tyhle ideologické pohledy potlačené, režisér je zkrátka líčí jako logický konflikt dvou odlišných civilizací, kdy ani jedna z nich nepředstavuje nějaké zlo nebo dobro podle dnešního hodnotového žebříčku. Obě strany se zkrátka snažily hájit své zájmy a jednat podle svých tradic a zkušeností. Zvítězila logicky ta, která byla přizpůsobivější, dynamičtější a technologicky vyspělejší. Polock svůj film natočil jako pomalu plynoucí baladu, kde dává naplno vyniknout krásám amerických hor a vzdává hold chlapskému přátelství, kdy setkání dvou lovců v divočině se obejde bez přehnaných emocí a jen s nejstručnějšími proslovy, ze kterých je ale cítit velká vzájemná úcta. Redford svého trapera zahrál s obvyklou profesionalitou a režisér náležitě využil jeho sympatický vzhled. Nevím, jestli přesně odpovídá Polockův pohled realitě Skalistých hor oné doby, ale přinejmenším divoký Západ tak vypadat mohl. Celkový dojem: 90 %. (05.08.2011)