Zabijte krále

Velmi slušně natočené drama podle skutečných událostí. Skvělá výprava, zásadně určená až pedantickou snahou po přesnosti a historické věrnosti, čarokrásná kamera, bezchybné herecké výkony v rolích nesmírně přesně obsazených... Pokud mu lze něco vytknout, tak snad především přílišný důraz na akci, podbarvenou pompézní a dunivou hudbou. Srdce diváků odkojených akčními kravinami si tím však evidentně, soudě dle zdejšího nízkého hodnocení, stejně nezískal a cinefily tím naopak jistě úplně nepotěšil. Méně je skoro vždycky více... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: d-corso, Smok, D.Moore (08.07.2012)

DivX/// Obsazení 6/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 6/10/// +je to další historický film, je napínavý, je zajímavý –není moc výpravný, je chaotický, film si nehraje s časem/// Potenciál tento film měl a z části ho i naplnil. Určitě se nejedná o nudný film. O tom jak je historicky přesný bych nechtěl polemizovat, bylo by to zbytečné. Spíše se zaměřím na herce a jejich postavy. Dle mého názoru je obsazení jen mírně nadprůměrné. Jsou zde sice herci, kteří umějí hrát, ale není tu žádné hvězdné jméno první kategorie (ti co semnou nesouhlasí mi prominou). Nadále zpočátku sympatický Cromwell mi ke konci moc sympatický nebyl. To stejné mohu říci o králi. Ale tady to byl nejspíš účel. Ženské obsazení mě též neoslovilo. Jinak se jedná i přes mnoho dialogů o zajímavý film./// Celkem 66%/// (16.01.2007)

Jeden z těch lepších historických filmů loňského roku !!! Přes jeho rozsáhlou popisnost osob, doby a atmosféry zrodu a pádu revoluce, je vše podáno srozumitelně, strhující děj má své hrdiny a záporáky. Neuškodí před projekcí zajistit si menší znalost anglických dějin. Herecké obsazení nemá chybu, nerad bych na někoho zapomněl. Takže asi nejvíce mě zaujal Rupert Everett a Olivia Wiiliams......... (19.12.2004)

Ak už niečo z tohto obdobia, potom film s Rufusom Sewellom – Karol II. Moc a vášeň – teda film o synovi popraveného kráľa. Anglická revolúcia je naozaj niečo, čo je dosť nudné, už na strednej škole to bola moja neobľúbená téma. Ten večný boj parlament vs kráľ o moc, nuž v podstate zaujímavá je len tá poprava, inak je to len o politikárčení, niečo čo našinca určite zaujímať nebude. A tak si dovolím povedať aspoň jednu pikošku ohľadom toho, aký je rozdiel medzi smrťami Karla I. a jeho syna Karla II. Karol I. bol v roku 1649 ako jediný anglický kráľ popravený, a to dokonalým sťatím jedným sekom, čo nebolo vždy bežné. Filmová predstava o katoch ako urastených chlapoch s chirurgicky presnou sekerou sa prirodzene nezakladá na pravde. Väčšina popravcov boli delikventi, ktorí sa sami vyhli trestu smrti výmenou za službu spoločnosti. Svoje povolanie vykonávali však často opití a s tupou sekerou. Niektoré boli tak tupé, že dielo po niekoľkých seknutiach musel dokončiť nožom, keďže hlava sa nie a nie oddeliť od hlavy. Našťastie pre Karla I. bol jeho život ukončený „jedným úderom, po ktorom mu hlava z ramien spadla“. Koľkokrát by si jeho syn želal takú dobrú smrť! Keď sa vo februári 1685 u neho objavili zdravotné ťažkosti, nevedelo sa o čo presne ide, dnes sa predpokladá, že mu vypovedali obličky (urémia). Konzorcium lekárov muselo urobiť všetko pre jeho záchranu. Najprv vyskúšali púšťanie žilou, aby mu z tela vypudili takmer liter krvi. Potom aplikovali sériu klystírov a nechali ho skonzumovať antimón, toxický kov. Následne vyvolali zvracanie, no stále nič nepomáhalo. Aby si boli úplne istí, že kráľa vyliečia, naplnili mu nos šňupacím tabakom a nechali opäť vypustiť trocha krvi. Úspech sa stále nedostavil a tak mu na čelo začali klásť žeravé železo, aby vylúčil všetky chorobné tekutiny. Potom si na chvíľu oddýchol od bolesti, keď mu začal natierať nohy holubím trusom. Na údiv všetkých nepomohli ani vtáčie výkaly, prešlo sa teda na trepanáciu. Kráľovi do lebky vyvŕtali dieru a na dôvažok mu na pokožku liali horúcu vodu, ktorá mu spôsobovala pľuzgiere. Vo finále ho ešte primäli k prehltnutiu rozdrvených kameňov z čriev východoindickej kozy. A hoci to môže znieť skôr ako snaha panovníka zo sveta odpratať, títo lekári sa mu naozaj podľa svojich najlepších vedomostí snažili zachrániť život. Karlovi prišlo bezradných lekárov ešte ľúto: „Gentlemani, ospravedlňujem sa vám, že mi umieranie trvá tak dlho.“ Jeho odchod z tohto sveta spoločne so snahou o záchranu trval 5 dní. (07.06.2021)

Tenhle film se sice historických faktů jakž takž drží, ale z postavy Olivera Cromwella se v něm stala pouhá karikatura - a to ne vinou slušně hrajícího Tima Rotha, ale patrně díky záměru tvůrců. Nejde o fyzickou podobu (jakkoliv i ta je Rothovi vzdálená), ale o pojetí Cromwella jako slabocha, který úspěchů dosahuje pouze díky fanatismu a jakoby náhodou. Vrcholem pak je bagatelizování Cromwellových vojevůdcovských kvalit na úkor Fairfaxe, přestože každý, kdo zná z anglické historie alespoň základní fakta ví že nad Skoty, stejně jako v Irsku zvítězil právě Cromwell. To ostatně snímek nepopírá, jen to jaksi elegantně přechází jako podružnou skutečnost. To že v Anglii trvala republika podstatně déle než sugeruje tento film a lord protektor zemřel jako starý muž (zde vypadá stejně jako na začátku vyprávění), jsou už jen další detaily zpochybňující celkovou důvěryhodnost "Zabijte krále". (31.07.2007)