Ikarie XB 1

Zajímavé spojení seriózní sci-fi s troškou patosu (který vyniká hlavně při monolozích Zdeňka Štěpánka). Film je na svou dobu malý zázrak (už kvůli žánru), ale důvod se dá najít v tom, že je (ne příliš vystopovatelnou) adaptací knihy polského spisovatele. Fascinuje mě taky ten věkový rozptyl herců (od téměř neviditelné Schoberové až k bardovi Smolíkovi). Polák dodal vědeckofantastické vidění, Juráček scénáristický um a trochu nechuti, Liška extravagantní hudební cit a vznikl zajímavý, i když z různých důvodů rozporuplný český snímek. 70%. (07.03.2023)

Není to žádný Star Trek, ale klasika českého sci-fi. Děj filmu se odehrává samozřejmě v budoucnosti a je o cestě první rakety Ikarie XB 1, která letí k planetám u Alfa Cantauri. Ze začátku si užíváme idylickou cestu vesmírem, seznámíme se s posádkou lodi. Brzy se začne projevovat ponorková nemoc. Loď ale cestuje dál k místu určení. O proti již zmiňovanému Star Treku tu nenajdete žádné mimozemšťany. Ikarie je filosofický, morální a konverzační film, každý se v něm najde své. Pokud jste fanda sci-fi, tak je pro vás tento kousek povinností. Podobný film u nás od té doby natočen nebyl. (03.10.2009)

Jestliže depresivní vesmírný opus, potom tohle. ♥ Vesmírnou odyseu jsem nepochopila a Solaris nedocenila, ale tohle prostě můžu. Geniální předtitulkový začátek, poctivě udělaný, mrazivý zbytek. Jediné, co mi snad přijde trochu naivní nebo přežité, jsou elektronické zvuky. Radovana Lukavského mám ráda čím dál víc. František Smolík ve mně vzbuzoval jakési vyšší myšlenky, Lackovič zase ty nejnižší (nebo se má říkat nejzákladnější?). Lodní počítač má zdaleka nejlepší repliky ze všech lodních počítačů, jaké jsem kdy zatím ve filmu slyšela. Neodpovídající člověk... Když lodí bloudil opuštěný robot a volal Anthonyho, trnulo mi u srdce. Je nemožné nést odpovědnost za ty, co k sobě připoutáme. Co máme od takového světa čekat? Štěstí? Jen muška... Sebranka, která za sebou nechala Osvětim. Země není. Země nikdy nebyla. (03.09.2010)

Expedícia do vesmíru. Hľadá mimozemské formy života v súhvezdí Alfa Centauri. Na dlhočiznej ceste ale posádka zabudla na vedecké aj výskumné poslanie. Vplyvom vlastnej unikátnosti sa zmenila na partičku exaltovaných hercov, deklamujúcich do vnútra efektne interiérovo pôsobiaceho hviezdneho korábu vety zo svojho divadelného kusu, ako napríklad: "Zem neexistuje!" Nikdy neexistovala". Každý má zrazu potrebu riešiť ďalšie prepotrebné veci. Nejaké pôrody, kto je ako starý voči komu a tak, stretnutie s tieňmi minulosti a čo z toho, únava jak hovado. Jasne, chápem. Niečo z tohto pobaví, niečo zastaralo. Dizajn geniálny, kostýmy nič moc, dejové peripetie a dialógy: ako čo. Vo výsledku typický priemer, poznačený časom. (05.08.2021)

Dnes možná více než úsměvný pohled do budoucnosti tak, jak si jej v třiašedesátém vyprojektoval režisér Polák, nicméně neměli bychom zapomínat, že tehdy byl vesmír terpve cosi jako tabula rasa, nepopsaný list, velká neznámá. Vůně nedozírných dálek, možnost nechat pracovat fantazii na plné obrátky, pokusit se o absurdní příběh vzdálený milion světelných let. A kosmická loď s posádkou snů, rozuměj hereckým Olympem (Štěpánek, Medřická, Lukavský, Lackovič, Kačírková, Smolík, Deyl, Macháček a další), se jen stěží odmítá. IKARIE je jistě film moderní, alespoň v rámci možností a doby, která na něj bezprostředně působila. Je zhmotněním představ tady a teď. Star Wars, Star Trek a další hrdinové následujících generací velkých i malých diváků se měli teprve zrodit. (27.04.2014)