Režie:
David FincherScénář:
Jack FincherKamera:
Erik MesserschmidtHrají:
Gary Oldman, Amanda Seyfried, Lily Collins, Charles Dance, Tom Burke, Joseph Cross, Tuppence Middleton, Leven Rambin, Tom Pelphrey, Arliss Howard (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Hollywood 30. let vypadá úplně jinak, když se na něj podíváte očima sarkastického scénáristy a alkoholika H. J. Mankiewicze, který právě dokončuje svého Občana Kanea. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (229)
Pominuli špičkovou řemeslnou stránku, parádní výkon Oldmana, skvělou kameru, tradičně perfektní režii a fakt, že to celý vypadá jako něco, co leželo osmdesát let v šuplíku zakázaných filmů Hollywoodu, je pro mě Mank neskutečně nudnej film, vy kterym když už Oldman neleží v posteli, tak se jenom bezcílně potlouká od lokace k lokaci, je vožralej a kecá o věcech, který jsou mi ukradený. Už ta samotná idea natáčet filmy o tom, jak se natáčely slavný filmy, mi přejde zoufalá. Nehledě na to, že Mank vlastně není skoro ani o psaní toho zatracenýho scénáře, Mank totiž pořádně neví, o čem chce být! Přesně ten typ filmů, který od Finchera nechci vidět (přece tomu nenasypu pět hvězd jenom proto, že to natočil on). ()
Fincherovsky poňaté, plné štýlovej čiernobielej kamery s atraktívnym vizuálom a excelentne vykresleného hollywoodskeho sveta 30-tych rokov minulého storočia. Príbeh rozpráva o scenáristickej legende H.J.Mankiewicza (Mank), motív okolo písania scenára k Občanovi Kanemu je len dramaturgickým oblúkom, avšak význam v zmysle deja to má. Potešil výkon Garyho Oldmana v úlohe sarkastického alkoholika Manka. ()
Je to hrozně rozporuplné - bezprostředně po projekci jsem byl lehce zklamaný, pak jsem sepisoval obsáhlejší recenzi, během níž to ve mě vyzrálo a možná až moc naivně jsem hledal cinefilní tematické hrátky a podobnosti / variace vůči Občanu Kaneovi - jen aby se mi Mank hned další den až podezřele rychle vytrácel z hlavy. Nevadí mi ani tak to mýtyzování řídké účasti Orsona Wellese na tvorbě scénáře k Občanu Kaneovi, jelikož při hodnocení filmů beztak neberu akurátnost dějinné reflexe nějak extra v potaz, ale jaksi se mi rozpadá původní představa o soudržnosti a ucelenosti vyprávění - Fincher dle mého sice dobře rozvíjí titulní charakter, který v mnohém opravdu kontrastuje s Charlesem Fosterem Kanem (a to ostatně párkrát vyzdvihuje i styl a inscenace některých scén), a podává soustředěný obrázek své doby, ale jednotlivé segmenty jsou prostě trochu nahodile poskládané a posouvají děj málo dopředu. Vedlejší postavy jsou hrozně do počtu a někdy není jasné, co chce autor tou kterou vzpomínkou říci. A na rozdíl od všech svých ostatních filmů, v Mankovi Fincher vůbec nepřekvapí a nestrhává diváka do víru svých psychologických motivů - Mank je totiž více nostalgickým retro obrázkem, který visí v umělecké galerii, kam by asi měli chodit jen opravdu specifičtí obdivovatelé dobových filmových vizí. A přitom vlastně visí mezi novinkami na komerčním Netflixu a jednotlivé tahy štětcem jsou evidentně současné, evokující tehdejší formu opravdu jen svými černobílými barvami. Manka respektuji jako zpestření a kouzelné oživení své doby, z něhož láska k filmovému řemeslu přímo sálá, a mohu čestně prohlásit, že jsem se u něj nenudil ani minutu. Rád se na něj někdy podívám znovu a bez nároků na to, abych v téhle očekávané poctě velkému filmu a složité době za každou cenu NĚCO hledal (což jsem se opravdu snažil a nalhal si, že TO tam je). Potom ho možná docením z úplně jiné perspektivy. S momentálním odstupem ale musím konstatovat, že jsem ještě dva dny nazpět nečekal, že by David Fincher mohl někdy působit takhle neosobně (jakkoli pořád silně a na pohled krásně). ()
Původně jsem dal o hvězdu víc, protože Fincher, ale pak se mi to rozleželo v hlavě a ten film si to nezaslouží. Tady můj oblíbenec zcela nečekaně spadnul do nudného rádoby pseudo umění s věčně ožralým a blábolícím hrdinou kterej mi byl ukradenej a ukradený mi je i to jak nakonec z deliria dokončil svoje vrcholné dílo které jsem jenom tak mimochodem neviděl a nikdy neuvidím. Tohle prostě nebyl Fincher jak ho znám a nebylo to poprvé, tak já doufám, že naposled. Po perfektní zmizelé kdy jsem měl pocit, že je opět ve formě jsem tohle nečekal.15% ()
Výtky jsou evidentní - odtažitá, nedramatická a v podstatě na jednom konfliktu založená oslava starého Hollywoodu skrze těžko uchopitelnou postavu scenáristy, jehož dílo Občan Kane je naprosto zásadním etalonem v dějinách zvukového filmu. Nic moc nového se ve filmu nedozvíte, nic moc film jiného neřeší, ale...1) je to audiovizuální žrádlo, 2) má to mnohem aktuálnější kontury než bychom si před rokem vůbec dokázali připustit (volební hlasování, otázka přežití kin a studií). Je to jeden z těch horších filmů Finchera a nebýt Netflixu, nevím, jestli bychom ho někdy vůbec mohli spatřit. Asi takto: Netflix to s chutí zafinancoval, protože z toho koukají ceny a prestiž, Fincher si to natočil, protože je to pro něj osobní látka a projekt, ale obyčejný divák stále čeká, čím ho zase Fincher bude bavit. Opravdu jsme museli od Zmizelé čekat 6 let na tohle? Pojďme teď splnit sny divákům, Davide... ()
Galerie (36)
Zajímavosti (20)
- Amanda Seyfried v rozhovoru prozradila, že jednu konkrétní scénu Fincher natáčel přes týden, vzniklo kolem 200 záběrů. (Spinelion)
- David Fincher původně chtěl snímek natočit už po filmu Hra (1997), ale studio mu nechtělo zafinancovat černobílý film kvůli strachu z nevýdělku. Jack Fincher, autor scénáře a Davidův otec, se tudíž nikdy nedožil premiéry. (Spinelion)
- Fincher po Oldmanovi žádal, aby byl co nejpřirozenější, přičemž nedostal ani pomoc od make-upu, což Oldmana zaskočilo. „Řekl jsem si: ‚Sakra, něco takového jsem nedělal ani nepamatuju. Vždyť si ani nejsme nijak podobní.‘ Ale nakonec měl Dave pravdu. Žádné triky, nic takového. Osvojil jsem si to.“ (Spinelion)
Reklama