Četnické humoresky

Vždyť to je tak průměrné! Jen proto, že mezi všemi těmi blbostmi, co se tu dnes doma točí, tady lítají tahle superhobnocení? Průměrné a nevyrovnané, s postupem výroby jednotlivých dílů na úrovni značně klesající - třeba dávným "Hříšným lidem" po paty četnických holínek nesahající. Za spoustu peněz málo muziky, typicky současné, veřejnoprávní. Jo, prachů se v téhle televizáčtině utopilo mraky! (28.12.2005)

Malá, milovaná a hýčkaná česká perla. Půvabné vyprávění s patinou starých dobrých časů, kterému se podařilo nenásilně skloubit vážnou i humornou stránku života. Je zaplněné vesměs sympatickými rázovitými postavičkami, které v rámci (i nad rámec) svých povinností řeší všední i nevšední kriminální případy - a každá z nich má svůj osud a své osobní problémy. Seriál si udržel si vysokou laťku po celou dobu natáčení, i když postupně částečně změnil styl. Dokázal ustát i tu nejtěžší ránu - odchod svého duchovního otce Antonína Moskalyka … a směle se může řadit k tomu nejlepšímu ze seriálové tvorby, co se kdy v české kotlině urodilo. (24.05.2011)

Zrovnávať tento nedopečený televízny produkt s takmer kultovým seriálom "Hříšny lidé mesta pražského" sa mi vidí nevhodné. Kvalitatívne sa jedná o priepastný rozdiel. "Četnícke humoresky" sa mi nezdali nijak humorné, ani zaujímavé. Skôr naopak. Epizódy sú nudné, scénaristicky zle spracované, kamera i réžia pôsobia mimoriadne lacným dojmom. O nejakej dobovej atmosfére nemôže byť ani reči. Ku tomu velice nevyvážené herecké výkony, vrátane tých hlavných. Pravda, od Tomáša Topfera, Zdeňka Junáka alebo Frantu Švihlíka som nečakal žiadne zázraky, ale napríklad taký Ivan Trojan ma sklamal na plnej čiare. Ešte nikdy som ho nevidel tak strašne zle hrať. ** (24.08.2012)

Marná sláva, postupem času jsem vykrystalizoval v nekritického milovníka Humoresek, který i všechny případné vady (přehnaná epická šíře, občas škrobené dialogy, sklouzávání k prkotinám) vnímá jako nedílnou součást poetiky seriálu. Moskalykovi se díky neobyčejné empatii a režisérské zkušenosti podařilo propojit rovinu krimi s rovinou komedii a k tomu ještě přidal tu starou dobrou českou "rodinnou" seriálovou školu. Rovnováha seriálu je jasně na straně hrdinů, troufám si tvrdit, že Četnická pátrací stanice Brno funguje jako žádná další seriálová famílie... Zápletky jsou někdy až sympaticky omšelé, obyčejné a jen zvyšují autenticitu prostředí. Za zmínku stojí i Moskalykova snaha rekonstruovat reálie První republiky a soudě dle svých skrovných znalostí se mu to podařilo výborně. Nelze opomenout skvělé duo Töpfer-Trojan, tomu se říká herecký koncert... (27.01.2006)

ČH je přesně ten počin, který nám vyrábí lenošné diváky. Tedy v tom, že rádius jeho dopadu zabírá snad všechny věkové škatule, pohlaví, charaktery atd. Od diváka se očekává jediné - že zapne tu otravnou bedničku na čudlik. A odměnou je mu nenáročně naservírované nejméně desetichodové menu. Je tu prostě všechno - romantika, nějaké to lehoulinké napětí, vztahové problémy, červená knihovna, závan krimi, naprosto tendenčně pojaté charaktery mužů a žen, je tu humor a samozřejmě část diváctva si také zapláče. Je tu VŠE, rodinný seriál all inclusive! A protože seriál od diváka očekává jen to, že se bude bavit, vše je tu proto dokonale vyhraněné, vyhrocené, vypointované, prokalkulované, co scéna, to přesně tvarovaná faceta. Normálně by výše uvedené řádky stačily na hodnocení "odpad", JENŽE - Četnické humoresky jsou tak nesnesitelně příjemné, vlídné a pohodové, zahrané sympatickými herci jak v hlavních, tak vedlejších rolích, že chtě nechtě musíte přimhouřit oči a dívat se. Přirovnal bych to k posezení s přáteli, kteří sice stejně plkají o ničem, ale čas příjemně ubíhá a člověk vypne mozkový velín. Závěrem shrnu takto: je-li libo chutná večeřička, kterou jste sice jedli mnohokrát, ale stejně si pošmáknete, pak servírujte na stůl! (25.06.2007)