Já, Patrick Swayze

Mačo s něžnou duší ッ rančer, fotograf, kovboj, zaříkávač koní, pohodář, gentleman tím vším je tu nazýván Patrick Swayze a já bych ještě dodala, že také skvělý Dalton z Road House, nebo Bodhi z Bodu Zlomu, tady ho já mám nejraději a po tom všem co tu zaznělo, ještě více oceňuji jeho snahu nenechat se zastupovat kaskadérem, dát do svých rolí vše, aby to bylo opravdový, aby si to i divák mohl jakkoliv užít, pobavit se a zpětně se k tomu rád vracet. Marshall Teague a Sam Elliott, tak tihle dva sympaťáci mě tu zaujali nejvíce, respektive jejich vzpomínky na Patricka. Povedený a zajímavý dokument, ani na chvilku jsem se nenudila... Adiós Amigo.ッ (26.03.2024)

Tento dokument je poctou herci Patricku Swayzemu, který nechal nezapomenutelnou stopu v řadě dívčích srdcí zejména na konci osmdesátých a začátkem devadesátých let minulého století. Všichni si ho pamatujeme jako neodolatelného štramáka v romantickém filmu Hříšný tanec (1987), kde celému světu předvedl své taneční umění, taktéž v další jeho roli ducha v romantické komedii Duch (1990) a pro mně jeho nejlepší rolí surfaře a vůdce bankovních lupičů v thrilleru Bod zlomu (1991). V tomto dokumentu vidíme mnoho jeho kolegů z filmové branže, jak na něj vzpomínají a říkají mnoho zábavných, ale i méně zábavných historek z natáčení, které jsou doplněny řadou ukázek z jeho postupně jdoucí filmografie. Dále zde vidíme mnoho zážitků, které zažil jako malý chlapec prostřednictvím vyprávění členů rodiny a jeho přátel a také archívně natočené záběry domácí videokamerou prokládané mnohými fotkami z dětství a školních let. Vidíme zde, jak se seznámil se svou ženou a kde spolu pobývali a také kde měli své hnízdečko lásky. A v neposlední řadě zde vidíme Patricka, který až do poslední chvíle bojoval se svou zákeřnou chorobou a nevzdával to a točil až do té doby, dokud mu síly stačily. Za velmi dojemný dokument s mnoha doposud nezveřejněnými záběry z jeho soukromého i filmového života, které nenechali jediné dívčí oko suché musím dát 100%. (10.06.2021)

Patrick Swayze byl taková mužská Norma Jean. Toužil po uznání svého charakterního herectví, i když okolí chtělo vidět hlavně jeho tělo. A místo léků se potýkal se závislostí na alkoholu. Bezdětný pak zemřel sice o dvacet let starší, než Marylin, přesto předčasně. Zemřel ve stejném věku, jako jeho otec na infarkt… (06.09.2020)

Dlouho po Swayzeho smrti jsem nebyla schopná si Hříšný tanec (a vlastně nic jiného s ním) pustit. I když jsem jeho kariéru po Bodu zlomu přestala sledovat, jeho smrt mě zasáhla. Po zkouknutí dokumentu, asi vím proč. Jasně, "o mrtvých jen dobře", ale ten dokument je natočený tak hezky a s takovou láskou k němu, i když se nevyhýbá ani jeho démonům, že kouzlo jeho osobnosti muselo být téměř hmatatelné. Sice jsem měla na dnešní večer jiné plány, nelituju, tenhle dokument mě dostal a za zkouknutí rozhodně stál. (19.03.2022)

Nepamatuji si, že by moje babička kdy oplakala smrt nějakého jiného herce. Patrick musel být koneckonců sympatický každému. Děvčata a ženy zbožňovaly jeho výkon v "Hříšňáku" nebo v "Duchovi", muži ho vzali na milosti třeba kvůli "Bodu zlomu". Vyprávění jeho rodinných příslušníků a přátel dává tušit, že mu ani v osobním životě nechyběla jiskra a charakter. Adrian Buitenhuis se pomalu stal odborníkem na medailonky předčasně zesnulých filmových hvězd. (27.09.2020)