Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Pořád dávám českým komediím šanci. Pořád to nevzdávám, že se konečně někomu podaří natočit něco fakt super. A pořád jen smutně konstatuji, zase neee. Jako komedie to nefungovalo, jako drama také ne. Koukat se ale na to dalo a oproti soudobé české konkurenci je to lepší průměr. Může za to plejáda známých a oblíbených herců a to i v minirolích. Martin Pechlát to celé táhne a byl zvolen výborně. V těch zlatých šatech s parukou mne ještě bude asi dlouho strašit. Už jsem chtěl zaplesat ač ho mám rád, konečně film, kde nehraje Langoš... A pic, už tam byl. Jinak další film pro čtyřicátníky co mají tu svoji krizi. Jeden má to, druhý ono, lehce si to závidí, ale nikdo neví co by vlastně chtěl, jejich momentální stav ať už v intimních životech či pracovní je ubíjí a oni cítí, že potřebují změnu. Nápad s úkoly byl celkem zajímavý, ale dalo se z něj vytřískat víc. Závěr docela potěšil, někdy vás nějaká událost nakopne k opravdu velké změně, nebo udělání něčeho co už jste dlouho odkládali. Jo, kde ty loňské sněhy jsou řekl si asi Hartl a řekne si to nejeden divák. Ona je vlastně klika už jen z dob studií mít takovou partu přátel podobné té z filmu. Partu co zestrárla, zešedivěla, přibývá jí vrásek a leckomu ubývá vlasů, která tu ale stále je. Kdykoliv. Už jen to je obrovská výhra. Já takovou mám! Dávám za 3 úkoly. * * * (17.12.2021)

Hartlův snímek vypráví vcelku umným způsobem o čtveřici přátel, kteří se dostavili ve svých životech do stanice Krize nad Středním Věkem, přičemž se snaží s touto nechtěnou, ale takřka nutnou zastávkou vypořádat. Každý člen ústředního kvarteta měl svůj životní příběh se zásadním problémem a jejich herečtí představitelé se do svých postav opravdu skvěle vžili - nejvíce mě rozhodně zaujal Hynek Čermák, těsně v závěsu za ním Martin Pechlát. I když má film v profilu komediální žánr, nabízí hodně dramaticky laděných scén, v nichž se ústřední čtveřice snaží popasovat s "dospěláckými" problémy za využití dětinských výzev a "soubojů v hecování". První výzva mi úplně nesedla, avšak ve zbytku jsem byl s dramaticko-komediální výstavbou filmu spokojený. Na české poměry nadmíru uvěřitelný film s civilními hereckými výkony a neprvoplánovým dějem. P.S. Docela jsem čuměl, kolik se ve filmu mihlo známých hereckých tváří. (31.07.2021)

Nějak těm novým českým komedií začínám přicházet na chuť. Ne že by to bylo nějak zvlášť vtipné, ale i tak jsem se u toho dobře bavil. Parta kamarádů prožívá krizi středního věku a snaží se s tím něco dělat. Vymyslí několik šílených výzev, které musí každý z nich splnit. Většinou se díky tomu dostanou do trapných situací, ale někdy to má i své klady. Trochu to zamíchá i s jejich vztahy a každý se někam posune. Je to neskutečně nadupané, co se týče vedlejších rolí. "Nečum mi na péro!" :D (13.02.2022)

Muži na tahu za ideály z dob studií, jenže „nebýt sráč“ nyní naráží na dříve neznámý limit zodpovědnosti k blízkým i k sobě.. Kombinace třeskutého, sexismem uleptaného humoru Kolečkova typu a dramatu ve stylu Soukromých pastí, kterému k životnosti bolestně schází plastičnost ženských postav. Nějak extra mi nesedla, teda kromě Lenky Filipové kašmírované zepelíny.. (30.08.2021)

Bez přehánění úroveň "Líbáš jako" filmů. Přitom jít cestou čtyř postav, čtyř příběhu je vděčnou sázkou na jistotu ve smyslu aspoň něco trefit, vymyslet aspoň něco zajímavého, třeba jen u jedné postavy. V první hodině se chlapci mají svléknout na veřejnosti, ve druhé si zase budou hrát na yesmany. A z toho má asi pramenit humor, jak je veřejnost v nejnevhodnějších chvílích zaskočena nahým chlapem, chlapem v ženských šatech a hrou na pravdu, kdy všichni musí přiznat, co choulostivého ten den dělali. Celé je to bezostyšně schématické, v úplně každé scéně stokrát omleté, a pokud jste viděli něco z takových těch největších televizních shitů, tak i hrozně předvídatelné. Každé postavě je přidán určitý životní problém, aby si to hrálo na nějakou výpověď, všechny čtyři linky jsou samozřejmě naprosto banální a "vymyšlené" na první dobrou, jako když máte něco plácnout do pěti vteřin. V těžké konkurenci trapnosti patrně vítězí ten dojáček kolem Šampónova prozření, pět minut déle a dozvěděli bychom se, že ta Karlova s ním čeká. Jestli tam má jít o nějakou krizi čtyřicátníků, tak Hartl ji prokazuje naprosto brutálně, napsat a zrežírovat něco tak nezajímavého, neoriginálního, uslintaného a impotentního je fakt na sebevraždu. Odpouštím těm, které mám rád, že se jim tohle v režimu oddechovka naprosto o ničem mohlo líbit a oni mi naopak odpustí ten odpad v režimu film. Jediné, čím se tento snímek liší od běžného českého odpadu je ta znatelná půlhodina navíc a neobsazení nějakého z Polívků. (09.12.2022)