Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Řeka plyne zdánlivě poklidně, není v ní nouze o klíčové dramatické zvraty, které filmu dodávají na sugestivní intenzitě, srovnatelné s nejlepšími scénáři současné kinematografie. Jediný syn bohatého sedláka Sychry, čtrnáctiletý Pavel, musí čelit rodové vášni svého otce, vášnivého pytláka. A to v prostředí překrásné, člověkem téměř nedotčené přírody. Konflikt houstne v okamžiku, kdy je z vězení propuštěn pytlák Zimák plný nenávisti vůči bývalému příteli Sychrovi. Film byl uveden na II. MMF v Benátkách v roce 1934. V NFA je uložena také německy namluvená kopie o délce 2006 metrů, která film zpopularizovala také v Německu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (38)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Rovenského Řeka je perlou v prvorebublikové tvorbě. Je žánrově čistší než Machatého Extase, originálně pojaté poetické drama. Zní to jako rozpor, ale skutečnost takové je. V českém luhu není ojediněná, známe řadu poetických tvůrců. Teď už chápu, proč se líbila Vojtěchu Jasnému - je totiž nezapomenutelná. Její příběh se na první pohled může zdát tucovým, ale není. Je osobní, vypravěný bez klišé, zasahuje do hloubky. I závěr filmu je decentní, je lidsky přirozený nikoliv natočený pro efekt. Kdo se chce podívat na parádní kousek československé kinematografie, s Řekou nesáhne vedle. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Zapni si tu blůzu!“ - „Nejde to, je mi malá.“ Ale že to místy byla i sranda. Pavel Sychra, to je klasa. Profesionální stlač postelí, krejčí (na co jehla a nůžky, stačí sekera), rybář, hráč na harmoniku, česač cizích, nedozrálých jablek a v neposlední řadě snový zachránce zoufalých, bosých princezen. A málem bych zapomněl dodat, že též magnet na lidumily, soudě dle reakcí zbohatlíka, obchodníka či pytláka. Škoda jen, že se od určité chvíle začne chovat jako blb (ale kdo z nás může říct, že by si s chutí neustlal na koleji?). Rovenského až drastické oddalování zjištění pravdy mě bavilo, stejně jako krása prosluněné přírody, která na diváka sálá z téměř každého záběru (i navzdory stáří člověk může ocenit vizuál a technickou stránku snímku), díky tomu se vám i atmosféra filmu dostane po chvilce pod kůži. Dávám slušné 4*. „Kdo z vás dnes ráno byl v obecní áleji na jabkách? Tak ptám se vás naposled, kdo dnes ráno byl v obecní áleji na jabkách?!“ - „Prosím, já.“ - „Hmm.“ - „Ale jsou ještě kyselý.“ - „Ták?!“ - „Ano, potřebujou ještě 14 dní.“ ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Podlehne syn Pavel Sychra (V. Jalovec) rodové vášni svého otce bohatého sedláka a pytláka (J. Vojta)? Jeden z nejlepších starých českých filmů o tehdejší člověkem ještě téměř nedotčené a nádherné přírodě (tuším že někde v Posázaví) co jsem kdy viděl. Příroda zde není pouhým dekorativním prvkem sloužícím k dotvoření atmosféry filmu. Je to samostatný zosobňovaný subjekt schopný zasahovat do lidských osudů. Až na pár scén je celý tento příběh snímán velmi jednoduchým způsobem. Myslím si že herec a režisér J. Rovenský neměl moc jiných příležitostí projevit takhle naplno svůj talent a především svou filmařskou osobitost. Jedno malé velké překvapení. Pro Svika: Je to od autora J. Snížka. Krásný lyricko-poetický film, který nám posloužil také jako jako přírodní oslava krás české země: malebné krajinné záběry, vykreslují např. ranní rozbřesk, kdy se nad poklidnými vodami Sázavy trhají cáry ranní mlhy, v jiné podobě se tu zjevuje stejná scenérie v čase večerního soumraku. Na tento film a vůbec na tento žánr jakési ho přírodního lyricko-poetického filmu, později v návaznosti a v jakési tradici, navazovali svými velkými filmovými děly takový režiséři jako byli F.Čáp a V.Krška či Vojtěch Jasný (Touha). Námět, realismus, časté lyrické přírodní záběry v nádherné kameře Jana Stalicha, a poetické kouzlo to jsou nejsilnější faktory tohoto velmi úspěšného mezinárodního filmu. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Snad kdykoliv, když vidím vodu nebo o ní slyším, si vybavuji báseň v próze Roberta Desnose, která svědčí o tom, že voda ve vodovodním potrubí naříká. V Rovenského Řece ta šťastnější, svobodná voda vypravuje o krajině, o lidech, kteří v ní žili a kteří jí procházejí. A nejen pro to je tento snímek vzácný. Znázorňuje totiž svět takový, jaký je v jejím svědectví: celistvý, nedělitelný a bezejmenný. Jen zdánlivé hranice odlišují naše těla i jednotlivé prvky toho, co jsme si navykli jmenovat přírodou, abychom se od ní více odlišili a nadřadili se jí, jakkoliv jsme si tím odťali tu lepší část nás samých a zbývá nám navěky už se jen před ní stydět a ukrývat… Tak se tedy celý svět jako ve vodním víru slévá a prolíná: úsměvné s tragickým, venkov s městem, emoce kladné i záporné jako by navzájem ze sebe vyvěraly a i řeč, slitá s bezpočtu promluv, cizích, porozumivých i nerozumějících. Vše, i to nejmalichernější, se vyjevuje jako nezastupitelné, jako klíčový prvek, bez něhož by se celá stavba zhroutila. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Škoda jen nudných částí a ne zrovna nejlíp udělaného konce, protože jinak to je velmi příjemný a dost poetický filmeček, který je perfektně natočený a jsou v něm skvěle vybrané lokace. Navíc má i sympatické hlavní postavy (byť to občas u hereckých výkonů drhne) a celkově se na to dobře dívá a to hlavně svojí klidnou, příjemnou poetickou atmosférou. Akorát bych ten film nedával do dobrodružného žánru, jinak ale souhlasím se všemi. Fakt škoda těch mínusů, bez nich by to asi bylo na 5*. Takhle je to za 4* ()

Zajímavosti (11)

  • Exteriéry filmu boli natáčané v Poříčí nad Sázavou a na zámku Hubertus v Jílovišti. (dyfur)
  • Film byl natočen za tři dny v exteriérech a devět v ateliéru. (Kulmon)
  • Lída Baarová, ktorá vo filme nehrala, absolvovala všetky spoločenské akcie a recepcie v Berlíne spolu s tvorcami. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama