Tajemství Ocelového města

Možno je škoda, že sa adaptácie Verneovho románu nestihol chopiť Karel Zeman, možno je ale aj šťastie, že dopadla v rukách Ludvíka Rážu aspoň tak, ako dopadla. A pokiaľ sa jedná teda o televízny film, tak v tom prípade klobúk dole. Chýbali mi nejaké tie panoramatické zábery na Oceľové mesto a vôbec sa napríklad nedozvieme, ako vyzerá Fortuna, ale Rážovi sa napriek tomu podarilo vytvoriť tú správnu verneovskú atmosféru a nakoniec je príťažlivejšie sa premávať v útrobách pod zemou a sledovať diabolské vynálezy a snáď všetkých známych hercov, pre ktorých bola účasť na tomto projekte asi prestížnou záležitosťou, ako čakať na nejaký monumentálny záber industriálneho mesta. (25.08.2013)

Mám velkou slabost pro podobné filmy laděné do výtvarné podoby, kterou vtiskl Zeman do svých adaptací Julea Verna a vytvořil z nich nezapomenutelná díla. Bohužel Ludvík Ráža není Karel Zeman a Tajemství si zaslouží slabší 4*. Herecké obsazení je dost kvalitní a je jen škoda, že režisér nezariskoval trochu víc a neinspiroval se ještě více svým o dost lepším konkurentem. (05.07.2007)

Ráža tohle opravdu umí. Má to atmosféru (a hutnou, hodně hutnou), nějaké napětí, zajímavý příběh a postavy, zaujme to. Což mi Ráža předvedl už u Poslední propadne peklu. Jenže tady mi prostě něco chybí, aby bylo mé hodnocení vyšší - třeba úvod je zbytečně moc natahovaný a na něco zajímavějšího jsem si prostě musel počkat, no, nakonec jsem se dočkal. A pak mi ještě vadí, že kamera občas naprosto nesmyslně přibližuje na obličeje, ale to je taková drobnůstka. Je to dobrý film, kterému ale k dokonalosti něco chybí. 4* (18.07.2018)

Dnes už se lze jen stěží domnívat, jakými cestami by se ubírala životní dráha francouzského spisovatele, dramatika a zakladatele vědecko-fantastické literatury (pro níž se později ujala zkratka sci-fi) Julese Verna, kdyby se jej, ještě coby pouhého tajemníka pařížského Théatre lyrique, neujal sám Alexander Dumas starší. Pod jeho dohledem a částečně i vlivem vzniká nejprve několik dramatických prací, jejichž úspěch se bohužel pohybuje v mizivých procentech a proto zkouší zaujmout jinde a jinak. I když podle vlastních slov toužil napsat tzv. "román o vědě" pro dospělé, mimořádná a dodnes přetrvávající obliba jeho fantastických dobrodružných příběhů autorovo přání do jisté míry simulují, neboť nejvýraznějším motivem zde zůstávají nadčasově vkomponované, v té době zatím neexistující technické vynálezy, jejichž zhmotnění se ovšem uskutečnilo během první a druhé světové války. Tuto reflexi beze zbytku naplňuje román Ocelové město, původně reagující na zdrcující porážku francouzské armády pruským vojskem roku 1870, ale díky nepoučitelnosti lidstva je jeho děj aplikovatelný bez přísného časového umístění do jakékoli historické epochy světových dějin (hrůzným vyplněním budiž svržení atomové bomby na japonské město Hirošima v závěru druhé světové války). Filmově - televizní koprodukce pod vedením režiséra Ludvíka Ráži vtiskla celému dílu neopakovatelnou atmosféru a mistrovským způsobem využívá smazatelnou hranici fikce a reality, ozvláštněnou dětským pohledem na probíhající události. Nepominutelnou složkou filmu jsou samozřejmě herecké kreace, zejména Jaromír Hanzlík dokázal bravurně odlišit charakterovou polaritu své dvojrole a překvapivě vyrovnaný výkon tu podává tehdy dvanáctiletý Jan Potměšil, ale pochvalu lze udělit i ostatním (fascinující Vinklář, atypicky obsazený Růžek, Kostka, Bláha, Somr, Čepek, Řanda, Medvecká, Tomáš Holý). Verneovo dílo lze v širších souvislostech pokládat za vůbec nejranější předpověď katastrofického zneužití rodícího se technického i vědeckého pokroku, což ostatně o několik desítek let později blíže specifikoval Karel Čapek ve svých utopistických vizích (jež se nakonec ukázaly jako ne zcela utopistické). Nechť zůstane tento pomyslně vztyčený prst varovnaným signálem pro budoucí generace, kterým by znemožnil opakovaně se dopouštět chyb minulosti. (31.07.2010)

Dvaja príbuzní, dve polovice veľkého dedičstva a dva diametrálne odlišné pohľady na svet. Protivojnové myšlienky nie sú Verneho dielam cudzie, je to trochu variácia na Vynález skazy s predpoveďou rozdelenia sveta a studenej vojny. Nie je ľahké sfilmovať Verneho, buď sa ide vtipnou cestou, alebo v tomto prípade mierne poetickou. Možno tomu takto chýbajú nejaké grády, ale inak poctivá adaptácia. –––– Pánové, na lidského génia! Na celosvětové panství! (08.08.2017)