O Janovi a podivuhodném příteli

I když tahle pohádka není extra zručně natočena a Tomáš Valík v hlavní roli je herecké poleno, tak tvůrce by neměl stihnout hněv Hanse Christiana Andersena, na jehož motivy je pohádka natočena, protože Ludvík Ráža ji, přes její televizní rozměr, natočil originálně. Jan si dělá zálusk na zakletou princeznu Agnes a jeho otec mu před smrtí sdělí dávné tajemství jistého medailonu, které značně ovlivní ,a poněkud ulehčí náročnost princezniných hádanek spočívajících v uhodnutí jejích myšlenek. Kdo neuhodne zkamení, a už je to pěkná sbírka šutráků. A Jan napochoduje na hrad, třikrát mrskne správnou odpověd (ty dvě správné neměl tak úplně z vlastní makovice), princezna zvlhne při pohledu na něj a je jeho. Apropo, Tomáš Valík hrál naprosto příšerně, všichni herci kolem něj byli lepší, a navíc byl předabovaný Martinem Zounarem, což ve výsledku působilo rušivě, akorát když řval v "akčních" scénách, protože Zounarovo zakřičení bylo opravdu peklo. Nešlo se ubránit smíchu při zabarvení jeho hlasu. Valík se tvářil vždycky přesně opačně než měl, a ani svoji postavu neobdařil velkým charisma. Dovedu si představit, jak z jeho nemotorného herectví, musel být přísný režisér Ráža na prášky. Koprodukce s německou produkcí vnesla do pohádky takovou tu typickou německou neohebnost, a především čeští herci, zejména Zedníček s Labudem jako vtipní zlodějíčci, byli ve vedlejších rolích daleko před nimi. Když k tomu přidám slabé triky, ale solidní masky a kostýmy, zdařilý hudební doprovod Petra Hapky nebo Evu Vejmělkovou, o kterou se usilovalo, vychází mně z toho dějově neurovnaná pohádka, která sice zapadla, ale o to víc pro její plus hovoří její neokoukanost a v neposlední řadě Rážův neotřelý režijní styl. Mé hodnocení: 40% (13.12.2013)

Úžasná pohádka H. Ch. Andersena, nádherně zfilmovaná. (Těší mě navíc, že ve spolupráci dvou národů, které jinak spolu mají tolik problémů.) Film dobře vystihuje atmosféru pohádky, nechybí tu napětí ani humor. Navíc tu vysvítají velice hluboké myšlenky. Na tento příběh stojí za to se podívat a životem a příkladem Jana se v tom nejlepším slova smyslu inspirovat. K tomu, aby vše potřebné dokázal, ale také potřeboval Přítele. Úžasná pohádka pro všechny, kterou si ale asi nejvíc užijí dospělí (u nás ji zvládly i malé děti). "Jako nejchudší z chudých jsi obětoval svůj poslední peníz, aby nezvítězilo zlo." Zajímavé komentáře: flanker.27, Gemini, otík, Jezinka.Jezinka, quixote, salahadin. (17.09.2014)

Nevěděl jsem, že ještě v devadesátých letech se natáčely tak poutavé pohádky. Tato má povedené herecké obsazení (jak sympatická ústřední dvojice, tak "přítel"), jen ji doprovází zbytečně zádumčivá hudba a pro malé děti je určitě strašidelná (hlavně živé oči soch). Za pozornost stojí zkamenělý velbloud a inspirativní jedení šípků. (30.01.2018)

Tahle pohádka je docela zvláštní. Ale rozhodně ne špatná, spíš naopak. Když jsem byl malý, tak jsem se jí trošku bál, konkrétně toho podivného Janova přítele. Nikdy jsem nepochopil, co ta postava byla vlastně zač a nechápu to dodnes. Hodnotím 4*, málokdy člověk spatří takhle zajímavou a tajemnou pohádku navíc podpořenou mrazivou hudbou. (16.12.2007)

Když pominu pár špatných efektů (a hlavně ten s ptáky a boje s nimi, protože hůř to už vypadá snad jen v Ptákodemii), tak tomu ani nemám co vytýkat. Tohle se mi totiž líbilo hodně. Má to skvělou atmosféru, zajímavý, dobře vedený a vypointovaný děj, je to skvěle natočené a skvěle zahrané (dokonce zde hraje i Labuda), dobře se mi na to dívalo a vůbec jsem se u toho nenudil... Fakt, moc mile mě to překvapilo. A to mě hrané pohádky moc neberou a líbí se mi jich jen pár, ale tahle odedneška bude patřit k těm výjimkám. Ráža mi zde opět potvrdil, že fakt umí, i když ani jemu se ne vždy všechno povedlo. Nicméně Poslední propadne peklu od něj mám pořád o trochu radši, ale i tak se mi O Janovi a podivuhodném příteli líbilo fakt hodně. Naposledy jsem takhle nadšený z hrané pohádky byl u Princezny a půl království - což je sice nedávno, ale předtím dlouhou dobu vůbec nic. 5* (27.03.2021)