Tesla
Režie:
Michael AlmereydaScénář:
Michael AlmereydaKamera:
Sean Price WilliamsHudba:
John PaesanoHrají:
Ethan Hawke, Eve Hewson, Kyle MacLachlan, Donnie Keshawarz, Rebecca Dayan, Jim Gaffigan, Ebon Moss-Bachrach, Josh Hamilton, Lucy Walters, Dan Bittner (více)Obsahy(1)
Nikola Tesla se narodil v roce 1856 v dnešním Chorvatsku. Byl to předčasně vyspělý samotář s nadáním na jazyky a matematiku. Studoval strojírenství v Praze, ale studium nedokončil. V roce 1884 odjíždí do USA a setkává se s vynálezcem a podnikatelem, Thomasem A. Edisonem, jedním z nejúspěšnějších mužů své doby. Získá zaměstnání v jeho strojírně. Objeví princip střídavého proudu, svůj první revoluční vynález. Chce s Edisonem spolupracovat, ale ten nemá zájem. Edison tvrdí, že střídavý proud je ztráta času, nepraktický a smrtící a nemá budoucnost. Tesla si založí firmu Tesla Lighting, ale trápí ho nedostatek financí. Jeho partneři ho podvedou a Tesla skončí u kopání výkopů. Později najde sponzory, kteří mu zařídí laboratoř. Jeho motor oceňují, protože nemá srovnání. Nový systém elektrické transformace a distribuce energie pomocí střídavých proudů Tesla předvede na přednášce. Setká se na ní s vynálezcem a obchodníkem George Westinghousem. Ten projeví o motor zájem a koupí jeho patenty. V roce 1888 se Tesla stěhuje do Pittsburgu, kde dohlíží na výrobu. Bohatne, ale zároveň se rozhoří válka mezi zastánci stejnosměrného a střídavého proudu. Tesla potkává Anne Morganovou, dceru J. P. Morgana, jednoho z nejbohatších mužů na světě. Morgan podporuje Edisonův podnik General Electric. Anne Teslu přitahuje, ale on má oči jen pro svou práci. Nechce se ničím jiným rozptylovat. Stejně dopadne i slavná Sarah Bernhardtová, které se Tesla také líbí. V roce 1893 na Světové výstavě v Chicagu slaví úspěch Pavilón světla, do něhož dodali osvětlení Tesla s Westinghousem. Edison mezitím fúzuje s dalšími firmami a Westinghouse se ocitne v úzkých. Nemůže Teslovi platit tolik, kolik požaduje. Poté Tesla zkonstruuje pro niagarskou elektrárnu úplně nové stroje, obrovské generátory, transformátory, motory, elektrické vedení a turbíny. V roce 1899 se rozhodne odjet do Colorada, kde provádí tajné pokusy s bezdrátovým přenosem elektrické energie. S výsledky přijde za Morganem, který ho financuje. Teslu zklame, když se dozví, že italský vynálezce a fyzik Guglielmo Marconi prezentoval svůj vynález signálu vzduchem a při tom použil Teslovy patenty. Tesla nechápal drsný svět obchodu a zisku. Pro svou věž na bezdrátovou distribuci elektřiny na velké vzdálenosti, která se stavěla v roce 1901 na Long Islandu, potřeboval víc financí. Morgan však nebyl s výsledky spokojen a přestal Teslu podporovat. V dalších letech se Tesla věnoval v ústraní spíše svým futuristickým vizím. Přežil Edisona, Westinghouse, Bernhardtovou i Morgana. Zemřel v osamění v hotelu New Yorker v lednu 1943 ve věku 87 let. Byl nemajetný, ale nebyl zapomenut. Vždy se díval do budoucnosti. Možná, že svět, v němž žijeme, je sen, který si Tesla vysnil jako první. (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
"Střídavý proud je ztráta času. Nepraktický a smrtící. Nemá budoucnost." Nikola Tesla je záhadnou figurou, kolem níž lítá vzduchem nejeden mýtus a já jsem se těšil, že se dozvím cosi tajemnýho. A možná tam i něco tajemnýho bylo, ale bylo to celý takový divný, takže jsem si toho nevšiml. Nudil jsem se a nebylo to proto, že bych neovládal fyzikální zákony. V těch jsem dost pevnej v kramflecích a pokud by Tesla potřeboval poradit, tak mu je vysvětlím a budu s ním mít trpělivost. ()
Tak sem si říkal, že se podívám na film o jednom velikánovi lidských dějin...kouknu na film pojednávající o jeho jedinečnosti, vynalézavosti, genialitě a jeho přínosu lidstvu... Nic takového se ve filmu nedozvíte...nic o vynálezech tohoto jedinečného člověka, nic o tom, co ho vedlo nebo inspirovalo, jaký byl jeho přínos... E. Hawke jen sype moudra přidušeným hlasem a jeho postava evokuje vše kromě toho, že vás zaujme... Smutná podívaná tento film... ()
Tesla bol macher, škoda, že nemal trochu viac chochmesu na podnikanie. Očakávania boli veľké, podobne ako pri Radioactive a dopadlo to rovnako zle. Totálne nezáživné, navyše Tesla je v Hawkovom podaní nesympatický asociálny čurák, ktorému by sa každý normálny človek vyhýbal. Klinec do rakvy bolo to karaoke číslo na konci, nechápem, čo to malo znamenať. Veľké sklamanie. ()
Za mne poněkud zklamání, měli to pojmout jen životopisně a nestrkat tam prvky, které tam nepatří, stejně tak pasáže kde se odehraje něco co se nestalo, jen aby to bylo později řečeno, nepůsobí dobře. Ztvárnění Tesly má v tomto filmu své kouzlo, možná mi to úplně nesedlo, ale je pravděpodobnější, že byl blíže této verzi, než občas až šoumenskému ztvárnění. Moc pěkné kostýmy. Pokud máte Teslu v oblibě, doporučuji si to pustit a udělat si vlastní názor na film. ()
Celkem netradičně pojatý životopisný snímek, který má svoje klady i zápory, ale zasekl se někde na půli cesty. Lehce rozčarovaná jsem zejména z použití moderní populární hudby, která se do období, v němž Nikola Tesla žil, absolutně nehodí. Tedy především v závěru filmu, kdy se Ethan Hawke pokouší o zpěv jako nějaká rocková hvězda. To už vážně bylo přes čáru. Naopak největší hodnotu tohoto podivného dílka vidím v poukázání na obecně platnou skutečnost, že výjimečné osobnosti historie často strávili poslední léta života v chudobě a osamocení, pokud nepřijali za svou myšlenku pořádně se na nadání, co jim bylo dáno do vínku, finančně napakovat. Thomas Alva Edison byl v tomto ohledu asi pěkný zmetek a Nikola Tesla zase věčný snílek, tím pádem vlastně tak trochu pitomec. Je to fakt hnus, jak ten náš svět funguje. (55%) ()
Galerie (17)
Zajímavosti (2)
- Ve filmu zazní párkrát Chopinové nokturno op. 9, č. 1. Při konci filmu Nikola Tesla (Ethan Hawke) zpívá píseň „Everybody Wants to Rule the World“ od skupiny Tears for Fears. (Hinkel)
- Ve 34. minutě můžeme vidět obraz „Bonaparte Before the Sphinx“ (1886) autora Jean-Leona Geromeho (1824–1904). V 60. minutě zahlédneme obraz „Death of Cleopatra“ (1658) autora Guido Cagnacciho (1601–1663), (Kunsthistoriches Museum in Vienna). V 60. minutě dále spatříme obraz „The Battle of Cascina“ (c. 1542) autora Bastiano da SANGALLO (1481–1551). V 74. minutě si můžeme všimnout vylepených plakátů Alfonse Muchy (1860–1939) na představení herečky Sarah Bernhardt (1844–1923). V 86. minutě spatříme obraz „Portrait of Georgiana, Duchess of Devonshire“ (1785–1787) autora Thomase Gainsborougha (1727–1788), (Chatsworth House). V 86. minutě dále také spatříme obraz „A Lady Writing“ (c. 1665) autora Johannese Vermeera (1632–1675), (Rijksmuseum). (Petsuchos)
Reklama