Podfuk

Film je pojat jako sportovní zápolení jednotlivých postav o to, která z nich je nejprotivnější. V soutěži ze začátku ztrácí Fidlerová, neboť její neustálé zpražování Havelky za jeho parodii na zpěv působí velice sympaticky, pak ale podlehne hučení příbuzných, že prostá chudá holka z vesnice nemůže pohrdat titulem paní architektová (paneláková), začne být na Havelku milá a jejich milostné scény pak patří k tomu nejhoršímu, co si dokáže lidská fantazie představit. Korunu svému výkonu pak nasazuje morální fackou Petříkovi mladšímu. Také Masopust coby hlavní padouch Dr. Petřík v klání zprvu hodně ztrácí dech, neboť obratnou spekulací s pozemky podrývá nenáviděný socialismus... ale vše si zlepší svým naprostým doznáním na konci a umisťuje se tak v první polovině pelotonu. A tak se slavným vítězem stává Poloczkův policajt tvrdící, že v socialismu se nedá zatýkat za daňové úniky a že je možno smát se příslušníkovi VB do tváře! (21.10.2012)

Kradeš, kradem, kradou, kdo by nechtěl vilu se zahradou.. Mravohledný projektant poznává, že s poctivostí nejdál dojdeš, ale jiní tam budou rychleji a ty se ještě staneš terčem smíchu a pomluv. Je to šedivé jak suť a zábavné jak četba přepisu projevů ze XVII. sjezdu KSČ. A přitom to ze začátku tak nevypadalo. Když spustili svůj hit Pašáci (původně jsem četl na bubnu Pasáci), chybělo už jen, aby do kulturáku vjel Bandita Burt Reynolds v Pontiacu! Předpokládám, že co vyšetřovatel Poloczek vydělal, to ve svačinkách prožral.. (07.03.2024)

Na dobu vzniku to neni tak špatný film. Tenkrát se zkrátka točilo o ničem, témata nebyly. Buď je nepustily komanči, nebo nezajímaly diváctvo. Výkony herců jsou dobré. Havelka hraje a zpívá, Poloczek, Skopeček, Pleskot, Kulíšková, Fišer a další odehráli rozhodně lepší standart. Já tomuto filmu zkrátka nic nevytýkám a docela rád se na něj mrknu (možná i z nostalgie). Zkrátka 60 %. (09.05.2010)

♫♪♫ Příběh co vám povím teď je pravdivý na to vemte jed a není vůbec vymyšleneííí. ♫♪♫ Je vo chlápkovi jménem Jan co napsal to a režíroval a k ruce další blbečky měl. ♫♪♫ Měl jednu ruku dřevěnou a tu druhou taktéž levoúúú. ♫♪♫ Bylo jasný z prvních vět, že dílo bude zavánět, takovej film vybleteííí. ♫♪♫ REF: Kdo tu blil? To byl Bill, jó rychle blil, ten tu blil, blil, blil, rychle blil. Tenhle filmík není poslední, v okolííí. Není přiliš nový ani vůbec hezký, ale za to velmi pitomý. Jó pitomý. ♫♪♫ Pouštím si na jůtubu a mám chuť si dát přes hubu, když tenhle divnej film se mi spustil. ♫♪♫ Koukatelnej moc nebyl a já se hnedka naježil, zkrátka nikomu se vůbec nelíbil. ♫♪♫ Znáš mě já jsem ten debil co tyhle kidy vypotil. ♫♪♫ Víc než jednu nechci dát, nesnaž se mi to rozmlouvat, když jsem to viděl, málem jsem taky blil. ♫♪♫ REF: Kdo tu blil? To byl Bill, jó rychle blil, ten tu blil, blil, blil, rychle blil. Tenhle filmík není poslední, v okolííí. Není přiliš nový ani vůbec hezký, ale za to velmi pitomý. Jó pitomý. Jó pitomý. Jó pitomý. Hůhů! ♫♪♫ (07.01.2018)

S poctivostí se skutečně dá nejdál dojít, jen je ta cesta trnitá a plná postupně přikládaných překážet. Své o tom ví poctiví lidé i v dnešní době, když upozorní na nějakou levárnu a krádeže. “Víš co seš?” “Vím. Hajzl a udavač.” Do příběhu s Ondřejem Havelkou, typicky prezentující poněkud naivního člověka, bylo do takové tématiky zamícháno takřka vše podstatné, v rámci upozornění na danou závažnou problematiku. samozřejmě s moralizačním přesahem. Vše začíná v podnikovém prostředí, aby se to nakonec překulilo do výrobní sféry plného švindlů a podvodů i za cenu úplatku k dosažení svého vysněného cíle, v tomto případě lepšího bydlení. Ing. Severa chce postavit sídliště, ale systém mu to zamítá, zatímco jinde své vysněné bydliště staví za úplatek. A jak se později ukáže, vše je tak propojené, že i zde platí, že všechno souvisí se vším. V pořádku? V socialismu se tomu říkávalo rozkrádání socialistického majetku a melouchaření ve stavebnictví. A jak se tomu říká dnes? No nic. Příběh svou tématikou zabředl až do detektivního žánru, avšak v plné jednoduchosti a přímočarosti. Takže žádná dramatizace a nějaké napětí už teprve ne. Poukazuje se v jednoduché míře na lidské vztahy a vznikající drby v podniku, dívání se přes prsty na poctivost už od pohledu naivního člověka, který má takový charakter i v soukromém životě a na typické lumpárny, jak se dnes říká, v lobbingu. Z kulturního hlediska stojí také za zmínku prezentace jedné jediné písničky za celý film, avšak v několika výrazně odlišných verzích. Snímek tedy zcela obyčejný, i přes svůj hluboký moralizační aspekt spíše v zábavné atmosféře. Tématem sice z dob socialismu, ale co budeme povídat, poplatného i na dnešní dobu. Jen se tomu říká jinak, než kdysi. Jak říká Bronislav Poloczek v roli vyšetřovatele případu  poručíka Škody svému nadřízenému: “Takže vy si myslíte, že se s tím nedá nic dělat, jo? Ale to přece není možný, krucinál. Přece se nebudeme jako blbci koukat na to, jak nám lidi obcházej zákony, dělaj daňový podvody a přitom se nám smějou do očí.” (02.07.2022)