The Martian Chronicles
Ray Bradbury's The Martian Chronicles
Režie:
Michael AndersonScénář:
Richard MathesonKamera:
Ted MooreHrají:
Rock Hudson, Gayle Hunnicutt, Bernie Casey, Nicholas Hammond, Roddy McDowall, Jon Finch, Terence Longdon, Bernadette Peters, Barry Morse, Maria Schell (více)Epizody(3)
Obsahy(1)
Kdyby se Ray Bradbury v roce 1950 trefil přesně, byl by dnes Mars už jedenáct let kolonizován. Vědecká přesnost je však to poslední, co bychom v jeho povídkách hledali. Lidé v mezních situacích uprostřed fantastických cizích světů, snů, představ a kouzel, to je svět Bradburyho povídek, který jeho čtenáři vyhledávají už přes půl století. A právě tento svět přenesl scénárista Richard Matheson do čtyřapůlhodinové filmové ságy dokonale. (Levné knihy)
(více)Recenze (25)
Dlouho jsem neviděl tak věrně natočený seriál podle knižní předlohy. Povídky, které si tvůrci vybrali, se opravdu pevně držely předlohy a tvoří ucelený příběh. Je to nádherná pocta Rayi Bradburymu. Některé momenty se mi opravdu dostaly pod kůži - třeba Marťanské město či v závěru debata s Marťanem. Díky tomu všemu a nádherné hudbě S.Mayerse má tento seriál duši, což se u spousty technicky vypiplaných sci-fi snímků dnešní doby nedá říct. Díky za tento seriál! ()
Filmové zpodobení KRONIKY se minimálně vyrovnalo slavné stejnojmenné literární předloze světově proslulého amerického spisovatele Raye Bradburyho. Vzniklo nevšední dílo, plně srovnatelné s klasickou ruskou adaptací Lemova slavného sci-fi románu SOLJARIS; obě nastudování spojuje i myšlenka přenosu a oživování lidských myšlenek. Zatímco se však Andrej Tarkovskij plně věnuje filozofickému rozměru v uměleckém osvojení, v KRONICE se výrazně projevuje dobová nejistota, pokud šlo o budoucnost tehdejšího amerického i světového lidstva. Pohled na modrou planetu, která se mění před očima vyděšených marťanských pozemšťanských kolonistů v poušť, je nadčasový: jakoby předjímal zjitřené ekologické povědomí naší současnosti. Skvělou režii doplňuje mimořádný scénář a nadprůměrně zvládnutá práce se skvělými herci, jak tu již bylo opakovaně konstatováno mými spolukomentátory. To, že použité triky působí dnes úsměvně, je stejně tak pravdou jako konstatace, že v případě tohoto díla jde o věc, která vadí ze všeho nejméně. Ústřední myšlenka, že žít plodně, plně a ušlechtile, je hodnota nadřazená času i možným dalším mimozemským civilizacím, je ilustrována víc než přesvědčivě. Některé momenty setkávání dvou civilizací, vzájemná nitkovitost navazovaných kontaktů, odlišná hmotná konzistence obou druhů, pozemšťanů i Marťanů (jedna ze závěrečných scén třetího dílu, kdy se pro zástupce obou planet ukazuje jako nemožné podat si ruce), jsou dokonce i věcně, obsahově očekávatelné a velmi pravděpodobné. Nevšední zážitek a námět k dlouhodobému přemýšlení, hloubání a domýšlení, to jsou hlavní přínosy této nesporné perly americké kinematografie-televize nedávné éry. Přínosy opravdu klasické a záslužné. ()
Ak by Marťanská kronika bola nakrútená tesne po napísaní predlohy, mohla to byť veľká udalosť. Počiatkom osemdesiatok už ide skôr o podivné retro. Z hľadiska znalostí nielen o našej sústave sme už v tejto dobe boli niekde úplne inde, ako zobrazuje seriál, takže to najdôležitejšie, čo toto dielko ponúka, sú filozofické otázky ohľadom nášho bytia vo vesmíre. Nie je to málo, ale chcelo to skrátka lepšie produkčné zázemie a možno aj presun z Marsu na planétu v inej hviezdnej sústave našej galaxie. ()
Píše se rok 1999 a začíná první expedice na Mars s lidskou posádkou, těžké scifi na dnešní dobu :). V první kapitole televizní adaptace příběhů z knihy Raye Bradburyho Marťanská kronika se jedná především o ty začínající lidské expedice na Mars, ale už v této první části se předznamenává o čem tato třídílná série je především. V celém příběhu je velký důraz ne na mimozemšťany nebo objevování Marsu, ale především na lidskou povahu, charaktery a vůbec celé pojetí civilizace a morálky ať už prostřednictvím pohledů na lidské astronauty netušící, co je čeká po přistání a případně snažící se objevit co se stalo s předchozími expedicemi, nebo přímo pohledem na obyvatele Marsu, kteří jsou v určitém ohledu povahově stejní jako lidé ze Země. V první části nazvané Expedice je to pořád ještě poměrně komorní, ale o to víc napínavé, protože divák netuší co přijde a netuší to ani astronauti a zároveň taky ta finální expedice poskytuje prostor k zamyšlení se nad sdělením jedné z postav a vůbec celým kontextem do kterého je příběh této a zbylých členů posádky zasazen. Druhá část nazvaná Osadníci pokračuje v tom, co předchozí část předznamenala a zaměřuje se tentokrát na život lidí v nových osadách na Marsu a jejich potřeby a znovu pochopitelně i jejich psychologii. S novou částí příběhu přichází i nové otázky pro diváka k zamyšlení a nové problémy, kterým musí noví obyvatelé Marsu čelit. Prostřední část série je už víc taková "normálnější" a moc by si člověk ani nemusel všimnout, že se má odehrávat na Marsu, kdyby to tam pořád neopakovali. Oproti první části je ale v určitých směrech občas lehce naivně idealistická, i když pořád zobrazuje hlavně spoustu lidských neduhů včetně problémů křesťanské víry a dalších. Víc je tu taky vidět prvek společný pro celou sérii, kterým je nezaměřování se na jednu hlavní postavu, která by byla klasicky tou vyvolenou a řešící všechny problémy, ale na obyčejné lidi se svými obyčejnými dobrými i špatnými vlastnostmi žijící svůj život v nových koloniích na Marsu a i přes větší množství jmen a postav v tom není binec, protože jsou dílčí epizody přehledně rozdělené. Třetí část, Marťané se zpočátku nese v mnohem odlehčenějším duchu a zaměřuje se na život odpadlíků a jejich vyrovnávání se se samotou a zoufalstvím. Od prvního příběhu s "posledním mužem" a "poslední ženou", který je tak trochu groteskní se směřuje k příběhu rodinky signalizující raketám co lítají okolo a už tady se počáteční vtip začíná vytrácet až dojde k dost smutným stránkám života. A celé to rozřeší příběh rodiny postavy spojující všechny tři díly série, který je takový pomalejší ale obsahuje jednu z nejzajímavějších částí celého seriálu. Celkově je to na pohled těžce předpotopní, protože ty modýlky vesmírných lodí a planet dokázal už Ridley Scott využít mnohem líp, ale zase je fakt, že tohle je televizní produkce. Herci nejsou nijak převratní, ale odehráli slušně co měli a k předání myšlenek celé série to stačilo bohatě. Překvapilo mě ale že v takhle levné televizní sérii to za celé čtyři a půl hodiny moc nenudilo a chvílemi to bylo velmi napínavé a zajímavé, i když na obraze nelítaly světýlka jak ve star treku každou chvíli a to zvlášť proto, že otázky předestřené v tomto příběhu jsou velmi zajímavé a zajímavě podané, takže určitě to stojí za kouknutí :). A mělo to zajímavé marťany :). () (méně) (více)
Bradbury-tenhle asi nejvíc vykrádaný ,mnohokrát citovaný (Sunshine,Osudový dotek,...) a vlastně nikdy řádně převedený do nějakého toho filmu (když nepočítám 451st. Fahrenheita) génij horroro-sci-fi-dramatu,by se asi u tohodle poněkud vrtěl nad trapnou snahou o nějaké ty ,,efekty",ale tak jako mě by se mu líbila atmosféra a snaha udržet myšlenku knihy i přes ústupky produkci,- a tak jako já by poděkoval za ojedinělý pokus dostat Bradburyho jako autora (a nejen dodavatele nápadů) do filmu.(to někdo blokuje práva na jeho povídky a romány a nebo jsou filmaři takoví ignoranti?) ()
Reklama