Krvavá hostina

Tenhle film jsem musel vidět už z povinnosti.Zajímalo mě-kdo a jak položil základní kámen pro splatter horor.No co k tomu dodat.V dnešní době tohle průkopnický dílo vzbuzuje spíš úsměv na rtech.A to hlavně po herecké stránce.Jedinej kdo svoji roli zahrál obstojně byl hlavní záporák.Dokonalej vyšinutej slizoun.Pochválit musím taky barvy,kde prim hraje hlavně modrá a červená.No tak když to shrnu-tenhle film už v dnešní době divákům nic moc neřekne,ale i tak jsem rád,že jsem ho viděl.Krvavá hostina by měla být povinností pro všechny fandy splatteru.Aby každej viděl kdy a kde to všechno začalo.V roce 1963 tohle musel být masakr.Tolik krve neuvidíme ani v některých novějších hororech.Respekt. (08.07.2015)

Jestli někoho zajímá, kde začalo něco, co dnes prezentují snímky jako Hostel či Saw, čili samoúčelné násilí, ty nejkrvavější amputace způsobující co možná největší míru bolesti, no zkrátka děsivá chirurgie zvrhlostí - poté jste narazili na pramen. Pravda, jsme v roce 1963 a tak efektivita snímku je tatam a člověk se spíše pousměje nad tím co vidí, nicméně v daném roce to muselo být patřičně šokující. Snímek je sice prapředkem dnešních zvrhlostilůstek, ale bohužel jeho kvalita je podprůměrná. Horror horrorem nedělají jen řezání částí těla, potoky krve a vytrhané jazyky a na to film bohužel doplatil. Se strachem se zde prakticky nesetkáte a to je špatně. Je to prostě špatná filmařina, ale ruku na srdce, nikdo kdo si tento film sehnal snad nemohl doufat, že bude svědkem něčeho kvalitního. Většinu zajímalo jen to, jak se porcovalo maso v 60. letech, 3 roky od uvedení Psycha, 11 let do vzniku čelistí. (17.01.2008)

Roku 1963 se H. G. Lewis spolu s produkčním parťákem Davidem F. Friedmanem rozhodli vstoupit do neprobádaných vod žánrové kinematografie a bez jakýchkoliv ambicí natočili laciný shocker o fanatickém uctívači egyptské bohyně, který pro svou modlu vraždí a připravuje maso svých obětí. Odvážný počin plný naporcovaných končetin a dalších atrakcí jako trhání jazyka z úst tehdy zbořil dobové tabu explicitního násilí a pro upřednostňování krvavých záběrů před nosným příběhem se zapsal do dějin jako historicky první splatter film. Dnešní optikou už jde o úsměvný brak s afektovanými neherci a okatými triky, který je otrlý z úplně jiných důvodů, než v době svého vzniku. Nicméně jak prohlásil sám Lewis, Krvavá hostina sice „není dobrá, rozhodně ale byla první svého druhu.“ A to už jí nikdo neodpáře. (08.02.2024)

Lewis jako zakladatel gore žánrů tímhle filmem zaručeně šokoval, nicméně dnes je to spíš lehce úsměvné, a to hlavně díky krvi která vypadá fakt hrozně. Nicméně na tu dobu mi nezbývá nic jiného než smeknout klobouk, protože takovýhle gore v 60 letech nikde jinde nenajdete. Příběh je sice pitomý klišé a herci se ani nesnaží hrát, ale je to příjemné pokoukání kteeré trvá něco málo přes hodinku tak proč sakra ne? (13.10.2012)

Jednou to prostě začít muselo! A pokud bere člověk v potaz, že tohle vyloženě zvrhlé dílko vzniklo v roce 1963, musí před tímto smeknout. Nejde tady o strach, herce, příběh, nebo cokoliv jiného ... ano, z filmového hlediska je to opravdu slabota, ale Lewis tímto filmem prostě před více jak 40 lety říká: "Takto budou jednou vypadat komerční filmy, lidé po nich budou šílet, budou vyžadovat neustálá pokračování, remaky a prequely a bude to součást běžně lidské kultury!" Věřil mu to tehdy někdo? Pochybuji ... Odporný, slyzký vrahounek tady masakruje opravdu nádherné ženské, kamera se téměř ničemu nevyhýbá, krve je zde požehnaně jako ve filmech o desítky let později, rozřezaná těla, vnitřnosti, spousta naprosto klasických klišé, které se v horrorech objevují dodnes, atd. Prostě základní žánr pro horror typu gore a splatter, kde často o napětí a navození strachu vůbec nejde. Nejkrásnější herečka celého filmu, ta která nakonec vyvázne tak tak jeho mačetě, podává opravdu asi nejhorší herecký výkon, jakého jsem byl kdy svědkem. Spousta jevů je dnes na filmu úsměvných, záleží prostě na divákovi, s jakým přístupem ke sledování filmu usedá. Film hodnotím z pohledu milovníka horrorů. Ovšem i jako film obecně měl některé světlé stránky. Dobrá a podivná atmosféra doprovázející neustálým rytmickým bubnováním, odvaha tvůrců ukazovat to, co nikdy nikdo před nimi neukázal, krásné "herečky" a krátká stopáž která filmu vyloženě prospívá. (12.03.2008)