Ghasideh Gave Sefid
Le Pardon
Ballad of a White Cow
Obsahy(1)
Minin život se obrátí vzhůru nohama, když se dozví, že její manžel Babak nespáchal zločin, za který byl odsouzen a popraven. Úřady se za chybu omluví, vdově slíbí finanční odškodnění a tím pro ně záležitost končí. Ne tak pro Minu, která kvůli sobě i své malé dcerce zahájí tichý boj s cynickým systémem a požaduje veřejnou omluvu. Ve chvíli, kdy jí docházejí peníze, zaklepe na dveře cizinec Reza s tím, že přišel splatit dluh, který měl vůči jejímu manželovi. Mina je zpočátku ostražitá, ale postupně nechá Rezu vplout do svého života, aniž by věděla o tajemství, které je spojuje… (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (18)
Balada o bílé krávě sice cílí na podobná témata jako Farhadiho snímky, jde však více cestou psychologického dramatu s jemným dotykem magického realismu. Film je pro mne pozoruhodný především zobrazením lidskosti hlavních postav na pozadí duševně zkorumpované společnosti. Obzvlášť kontrastně zde působí téma spravedlnosti a milosrdenství, jež jsou úzce spojena s náboženstvím. K tomuto nelze neparafrázovat slova Ladislava Heryána: jestliže pro nás Bůh představuje spravedlnost, budeme druhé soudit; jestliže je pro nás Bůh milosrdenstvím, budeme vůči druhým velkorysí, dávající a milosrdní. A právě taková je Mina navzdory všem protivenstvím života – neustále se otevírá životu za cenu vlastní zranitelnosti. ()
Musím přiznat, že mě už ty íránské filmy, v nichž se stále dokola řeší otázky morálky a viny nad zločinem, který někdo (ne)spáchal, trochu přestávají bavit. Dávkování informací o tom, kdo je kdo, bylo završeno dost brzo na to, aby mě film udržel v nějakém dramatickém napětí. V tomto je zkrátka mistr Asghar Farhadi. ()
Opět íránský film, který tne přesně do živého svého vlastního organismu. Člověk si musí íránskou kinematografii dávkovat s rozmyslem, jelikož "zábavy" v ní moc není. Snímek mě zase donutil přemýšlet o zásadních hodnotách, i když kdybych já byla scénáristkou, vypointovala bych závěr více vstřícně, aby mohla proběhnout totální očistná katarze na obou stranách. Celou dobu k tomu film směřuje, leč závěr (pozor spoiler!) mi přijde až moc "zásadový". Věřím, že odpuštění by pomohlo více, než odchod s představou "uskutečněné pomsty"... Jinak ale film absolutně silný, dávkující "napětí" vyváženě, velmi civilně, bez hudebních kudrlinek, kamera střídmá s několika silnými momenty (bílá kráva na vězeňském nádvoří či balkonová scéna). Nenechte si ujít. Možno touto dobou (červenec 2022) zhlédnout na DAFilms. ()
Pro Írán typicky těžkopádné téma, které navíc působí tentokrát hodně cílené na evropský trh. Na jednu stranu to z tohoto důvodu trochu na sílu vyjmenovává dokola ty samé, pro Evropana nepochopitelné, kulturní rozdíly se psama, zapovězenýma mužskýma návštěvama a žalobama pro ženy za neřádný život, na stranu druhou to má často výborně poskládanou scénu, a snahu neokázale propojit v jednom statickém záběru ideálně všechny elementy, které je třeba danou scénou říct. A Maryam Moghadam hraje tu životem ztřískanou a pomalu na nohy se vracející single matku vážně fantasticky. ()
Ukázka současné íránské kinematografie. Politické a kulturní pozadí je od naší země hodně vzdáleno. Film je o tom, jak selhání opresivniho systému může bolestné zasáhnout něčí životy. Rozvíjí se tu více zaplete. Vztahy se mohou každou chvíli zrušit. Téma viny a odpovědnosti, souzeni, ztráty, milosti. Myslím že je dost íránských žen, které jsou na tom hůře než hrdinka tohodo filmu Mina. ()
Galerie (12)
Photo © Amin Jafari
Zajímavosti (1)
- Název filmu odkazuje na posvátnou krávu Surah, o které se píše v Koránu. Bílá kráva je zde metaforou pro nevinného člověka, který je odsouzen ke smrti. (groz122)
Reklama