Invaze lupičů těl

Na sci-fi horor z padesátých let je to fakt pecka. Atmosférická, s rozumnou stopáži, působivými scénami a obstojným vedením děje. Dokonce se to i rozjede poměrně rychle, takže nemám moc co vyčítat. Když to ale srovnám s remakem ze sedmdesátek, nedokázal bych říct, která verze je lepší - remake je sice utahanější, ale zato napínavější a některými scénami znepokojivější, ale originál je kratší, sice taky atmosférický, ale ne tak napínavý a znepokojivý. Každá verze má své pro a proti, ale v hodnocení je prostě vidím na stejno. Každopádně za zhlédnutí stojí obě verze a ani jedna není špatná. Akorát tahle má maličko optimističtější konec než remake. EDIT: Po druhém zhlédnutí jsem vůbec neměl klidné spaní, jelikož jsem se sám sebe ptal, co se stane, když Miles usne. Jestli to stejné, co Becky, tak je lidstvo ztraceno tak jako tak. Mám sto chutí tomu dát plný počet. Silné 4* (08.06.2020)

Aj keď pomerne predvídateľné a miestami klišoidné, predsa len inteligentné a strhujúce sci-fičko, ktoré dosť vyniká z pomedzi desiatok žánrových kúskov zo zlatého veku amerického sci-fi. Striedma minutáž dopomáha k tomu, aby divák nemal tendenciu nudiť sa a tak si snímok udržiava dravj po celý čas. Len ten záver pôsobí dosť naivne a preplácane, utnúť to tak o 2 minútky skôr, film by vyznel oveľa hrozivejšie. (07.03.2013)

Nechoďte spát, nebo vás dostanou! Invaze lupičů těl je hodně působivý horor, který mě i po pětapadesáti letech své existence skvěle bavil a děsil. Výborný Kevin McCarthy a začínající Don Siegel udělali obrovský dojem. Myslím, že tohle je jedno z nejlepších science fiction 50. let. Žádný remake nikdy nepředčil kvality tohoto dílu, Invaze lupičů těl už vždycky zůstane jedničkou. (04.06.2011)

Keď som pred 30-timi rokmi videl remaké tohto filmu so Sutherlandom, bol som nadšený. Vtedy som netušil, že je to remaké. Ani som netušil, že Siegelov film je dynamickým príbehom vysokých kvalít po každej stránke. Poctivá filmárčina sa vyplatila, vzniklo prelomové dielo, ktoré rozhodne patrí do kategórie A. (24.12.2013)

V podstatě všechny ty hvězdičky dávám za to obrovské nepřetržité napětí a atmosféru, dokonce jsem se i trochu bál, to jsem nečekal. O konci tu mluvíte snad všichni, tak už se to nedá brát jako spoiler, ale ačkoliv mám nešťastné konce rád, tento film byl tak beznadějný, že jsem byl za happyend vděčný. Občas mě trochu zarazily logické podivnosti (namátkou telefonát psychiatrovi Dannymu, kterému doktor Bennell řekl "přijeť sem" a on přesně věděl, kam má jet, i když Bennell volal z domu, který nebyl jeho, případně ještě proměna Becky, měl jsem dojem, že mysl a paměť se přesune do těla vytvořící se v lusce, ona se však proměnila sama u sebe), ale to k filmům z této doby patří. (14.09.2008)