Hřiště

Bartoška jako čerstvý Ing. ještě s nezaschnutým diplomem se má postavit na svoje nohy a rozhoduje se jestli se má vydat s kamarády ze studií na Vysočinu stavit dálnici nebo přijat místo v ateliéru které mu je nabídnuto i díky pověsti svého otce pověstného architekta.Místo v atelieru nakonec přijímá a hned jeho prvním úkolem je navrhnout podobu rekreačního sídla.Mladý Ing. samozřejmě nechce sklamat jak šéfa tak především svého náročného otce a tak si od něj nevědomky vypujčí skici jednoho jeho přítele které mu věnoval na konferenci v Austrálii.Otec na to však dojde a je doma pěkně dusno.Tak se mladý rozhodne dát v ateliéru výpověd a dává se na dobrodružství v podobě stavby dálnice.K.Hoger ve své jedné z posledních rolí zato Bartoška ještě mladé začínající ucho,dokonce ještě nekouřil,teda aspon před kamerou.Za všimnutí stojí i další mladí a začínající herci jako-Heřmánek,Lábus,Hartl (17.03.2009)

"když člověk jednou prohraje, může už prohrát vždycky." Neříkám, že tento Skalského film je vysloveně prohra. Hlavně první půle mi přišla vcelku fajn. Jednak je zajímavá ta dějová linka sledující mladého Turnu (Jiří Bartoška), jak se vypořádá s výzvou práce architekta a vyřeší dilema, zda se prosadit i za cenu podvodu či nikoliv. A stojí za to i sledovat vzájemnou interakci mezi Bartoškou a Karlem Högerem (otcem hlavní postavy). Od Högera je to takové minimalistické herectví, jak jej známe, ač možná je to v tomto případě i věcí scénáře, který předpokládá, že otec se snaží synovi do jeho pracovních věcí moc nezasahovat (minimálně ne nikterak viditelně). Ta druhá "budovatelská" půlka odehrávající se na stavbě dálnice mě už bavila o poznání méně. Ty Turnovy pracovní starosti zde mě nechávaly zcela chladným. Ještě, že se čas od času ve filmu objeví postava Elišky Balzerové, Turnovy holky/kamarádky a hlavně šikovné tenistky. Zvláště v té druhé části je vždy příjemným osvěžením a zpestřením té "budovatelské" linky (viz i úplný závěr filmu). (17.03.2024)

V první polovině je Bartoška spíš takovej rozevlátej bohém, kterej pořád chodí hrát tenis a prožívá nějaký milostný oplejtačky. Ve druhý polovině se z toho stává pomalu budovatelský drama o stavbě nejslavnějšího českýho tankodromu známýho jako D1. Paradoxně ta budovatelská část se mi líbila víc. Celkově to žádnej zázrak neni, ale koukat se na to dá. Potěší celkem velkej výskyt tehdy mladejch začínajících herců. Kromě Bartošky např. ještě Heřmánek, Kratina, Hartl a další. 50% (16.06.2012)

Dálnice nebo ateliér? Skalského film je typický nepodarek z normalizačních časů – postbudovatelská moralita o napravení zaváhavšího hejska z lepší rodiny, sklouzávajícího vlivem protekcí a podvodů na zcestí. Jak už bylo řečeno, nefunguje chemie mezi mladým a neotrkaným Bartoškou a zralým, uznávaným Högerem, zbytek kazí nudný, nezajímavý scénář (Steigerwald) a kupodivu i nevýrazná kamera (Ondříček). Není důvod vidět opakovaně. (10.07.2020)

Oni dneska všichni píší jak tyhle socialistické filmy byly o morálce mladého socialistického člověka a jak to bylo hrozně tendenční, dneska se takové filmy netočí a podívejte se na mladé lidi, dělat se jim nechce a těm co ano tak jim zase někdo hází klacky pod nohy. Tenhle film se mi líbil nejen pro krásné záběry ze stavby D1, ale taky proto, že tam byl velmi pěkně rozkreslen příběh člověka, co se hledá a najde....Výborný Bartoška i Höger. (01.04.2023)