Muži nestárnou

Ale podívejme se, pan Pivec se nám nějak rozjel a zastavovat se mu rozhodně s tou všelijakou sympatií a láskou k jedné rodince nechce! A dokonce ani nějak vůbec nestárne, co se mu to probůh stalo?!.. Je však pravda, že ze začátku jsem neměl nejmenší ponětí, že bych právě tomuto snímku, který jsem včera viděl poprvé, dával plný počet hvězdiček. Ale popravdě musím. Ještě se mi nestalo, abych byl tak udivený nad mužskou výdrží, kterou zde Jan Pivec, pohledný mládenec, ukázal rozhodně dostatečně najevo. Přechází totiž z generace na generaci, vůbec neznavený a hledá takové jakési pokračování jeho původní lásky.. v té pořád stejné rodince s další a další dceruškou, hezky generačička po generačičce. Pozoruhodný výkon, hm. A taky příjemně pozoruhodný film. Dávám pět, protože mám rád mužskou oddanost, hezké ženy, plovárny.. no, ty jenom někdy, ale dobré filmy přímo miluju. A tohle bylo dobrý :-) 5/5 (07.05.2023)

Ačkoliv pan Pivec nepatří mezi krasavce, tak svou roli odehrál špičkově, a to způsobem romanticko-úsměvným, přičemž skladba "Madóno má" působila v jeho podání legračně-milým tónem. Jeho dvoření a postupné zamilovávání se do maminky v podání paní Kabátové a posléze do její dcerky a vnučky působí velmi přesvědčivě. Má oblíbená hláška pochází od paní Kabátové, která již v babičkovském věku pronesla: "Proboha, dejte mu ji (myšleno vnučku), nebo si počká na další (myšleno pravnučku) !" :-))) (06.04.2011)

Mimořádně jednoduchý film o tom, že na zamilování nikdy není pozdě. Názor, že na světě je jen jediná žena jsem už od pár lidí slyšel, ale ještě neviděl ve filmu. Jan Pivec má jakousi zamilovanost do pokrevní linie, svádí ve stylu operetky babičku, matku i dceru, dekádu po dekádě. Celou dobu nijak extra dialogy ani děj, jen čekáme jak to dopadne. Ani to nijak nepřekvapí, ale ani neurazí. Průměr, 60%. (17.04.2011)

Shoda na konstataci, že Jan Pivec patří k předním představitelům moderního českého herectví, je asi většinovou. Pokud tomu tak opravdu je, zbývá se zeptat, jak je možné, že tento údajně "hloupoučký" film si právě Pivec cenil nad jiné. Při pohledu na stříbrné plátno záhy pochopíme proč. Zdánlivě plytký námět je rozehráván s neobvyklou bravurou (musel mu předcházet úspěch divadelního představení na Nového divadle) a očividnou chutí oběma vůdčími aktéry: Kabátovou i Pivcem. Odlehčený veseloherní tón, nesený skvělými výkony obou protagonistů, překrývá řadu viditelných dobových klišé. A zajímavou, neobvyklou zůstává i ústřední myšlenka tohoto hraného dílka: Neústupnost muže, který nalezl svůj životní ženský typ a je k němu opakovaně přes propast generací magicky přitahován. Romantické je někdy nepravděpodobné, ale i nepravděpodobné bývá často reálně realistické. A uchvacující. Přes již konstatovanou propast generací a času. (20.10.2007)

"Prosím vás, zeti, dejte mu ji. Dejte mu ji, ať už je jednou v rodině pokoj. Nebo si ten člověk počká ještě na jednu generaci." Dobře promyšlená úsměvná romantická komedie odehrávající se po tři generace jedné rodiny. Příběh by se tak dal rozdělit na tři dějové etudy, tedy právě z období každé generace, které mají jedno společné. Tím je nějaký Stáňa Jarský. Vlivem daných okolností v každé generaci žádá o něčí ruku. Na 40. léta skutečně příběh jen lehce úsměvný, ale vyobrazený v plné perspektivě. Dobrá nálada a neustále úsměvy všech protagonistů jsou typické aspekty na filmovou tvorbu své doby, takže v tomto směru je potřeba se na snímek dívat okem shovívavým. Atmosféra je nedramatická, avšak v jádru věci hodně povzbudivá. On ten příběh původního autora, pro divadelní inscenaci, Jana Patrného je postaven tak dobře, že je skutečně divák zvědav, kam až to zajde. Závěrečná věta z úst herečky Zity Kabátové tak vyznívá jako nejlepší tečka, která pobaví nejvíce a při odchodu z kina se museli diváci smát ještě hodně dlouho. (07.05.2022)