Sex, lži a video

Mám prostě ráda netradiční filmy o divnejch lidech, možná se mi líbí představa, že v každý frigidní ženský se skrývá něco ohnivýho, co čeká na objevení a v každým na první pohled zakřiknutým mladíkovi se schovává divoký tajemství a kouzlo dychtící po probuzení (tichý typy mě berou :-) ). Možná se mi líbí fakt, že každičkej jsme nějak zvláštní a jinej, že všichni máme svojí specifickou úchylku, že nic není na první pohled tak, jak to vypadá. Takže i když se to jmenuje "Sex, lži a video", je to vlastně o lásce a pravdě (což je a není totéž). A vztah dvou sester je pro mě jako Bermudskej trojúhelník - něco, čemu nerozumím (protože mám bratra) a díky bohu za to (oproti sourozencům jinýho pohlaví je tady i třebas nechtěná rivalita, srovnávání, která/ý je lepší ženou/chlapem - ve všech aspektech). (13.09.2010)

John (Peter Gallagher) se po mnoha letech setkává se svým dávným nejlepším přítelem Grahamem (James Spader). Jeho žena Ann (Andie MacDowell) z toho není dvakrát nadšena, zvlášť když se dozví, že John Grahamovi nabídl, aby u nich pár nocí přespal. A už vůbec ne, když odhalí Grahamovu podivnou zálibu - nahrává si rozhovory s cizími ženami o sexu a intimních problémech. Když zjistí, že Grahama navštívila i její sestra, rozhodne se sama s Grahamem promluvit ... Mám rád originální filmy, ale nemusí to být za každou cenu. Sex, lži a video mi přijdou už hodně nucené, takže jsem se chvilkama docela dost nudil (možná to mohl vzít Soderbergh jako erotickej film, asi bych se bavil o chlup víc). Takhle jsem nejvíc času věnoval rozmýšlení nad tím, jestli Spaderovo háro je pravé či nikoliv :). Ale ne, nijak špatné to nebylo - naopak, docela nadstandardní zpracování milostného čtyřúhelníku (takhle se točí takovéto filmy, pane Hřebejku) a výborná Andie MacDowell k tomu... (30.04.2012)

Pochválil bych určitě dost výstižný název celého díla, protože na sex, lži a video opravdu dojde. Musím konstatovat, že se mi líbila snad pouze společnost, kterou jsem u filmu měl. Z filmu samotného bylo sledovatelných několik rozhovorů na kameru. Zbytek byla bída. Hnusná byla struktura vyprávění, hnusní byli herci a hnusné bylo i samotné téma. Z mého pohledu opravdu krajně nezajímavý film, pro který je škoda nadbytečných slov. Dost výstižně jej zmapoval oficiální text distributora. Tedy až na jednu drobnost. Distributor zapomněl dodat, že je tento film hrozná sračka. (23.06.2016)

Steven Soderbergh a jeho vynikající schopnost reflektovat lidské pocity bez přepjatosti a teatrálnosti. Natočit drama o vztazích tak, aby působilo takříkajíc přirozeně a divák nemusel kroutit hlavou nad nelogickým a často nevysvětlitelným chováním postav, chce důvtip, lehkost a samozřejmě nějakou tu životní zkušenost. Když uvážím, že si Steven Soderbergh sám napsal scénář ve svých 26 letech (pravděpodobně ještě o něco dříve), nezbývá než mu složit hlubokou poklonu. Psychologická studie jako hrom, navrch s výbornými hereckými výkony a naprosto dokonalými dialogy. (20.11.2011)

O uhýbání před blízkostí fyzickou i duševní, o jejich technologických náhražkách – dávno před érou Facebooku a internetového porna, čili z dnešního pohledu málem vizionářsky –, o strachu z vlastního vlivu na okolí a o tom, že před ním a před sebou nejde utéct do žádné osobní splendid isolation, a v neposlední řadě o tom, že nejúčinnější afrodiziakum je opravdový zájem o druhého. Natočeno se skoro (intelektuálové prominou) bergmanovskou úsporností a kořeněno hořkým woodyallenovským humorem. Od chlapíka, kterého jsem dodnes znal jen jako autora prázdné bubliny jménem Traffic a vydařené oddechovky Dannyho parťáci, věru nečekaný zásah do živého. (11.09.2017)