Amistad

Amistad není, jak hrdě hlásá obal DVD, pravdivý příběh, ale retardovaný film založený na historické události. Debilizační momenty nesou zřetelný rukopis Spielbergův, jeho řeč je jasná jak slabikář, který chvílemi nechává číst strýčka Jedličku. Pateticky sděluje etické poznatky, které dnes ovládají i prvňáčci. Úporně servíruje dětský pohled na svět i v takovém dospělém tématu, jakým případ Amistad nepochybně je. Jak ztvární motto "Dobří lidé si rozumí"? No nechá obě postavy žvanit v jazyce, který ten druhý neovládá a přece jim dá si porozumět. Srdce jihne. A co vývoj pana obhájce? Jasně, střih mezi Freemanem a jím při shánění důkazů na lodi. Freeman prožívá utrpení bratří, obhájce jen dělá svou práci (trapné je, že divák už předem ví, že ten chlapík si černochy zamiluje). Spielberg nás chce neustále dojímat při navození nablblých úsměvů - učení se africkým jazykům, povinná slzopudka u soudního sporu, kdy se obhájci dovolávají potřeby sdělit "What is their story" či konverze ke křesťanství po prohlídce ilustrované Bible, řev v soudní síni "Give us free" provázení hudbou evokující Boží milost - všechno jeden spielbmoment za druhým, zřejmý, srozumitelný a extrémně zjednodušující (a tím pokřivující). Dokonce i jinak poměrně přesvědčivě úděsné výjevy z otrokářské lodi v závěru sprznil zdviháním jakéhosi děcka k nebesům za svitu blesků (asi se bůh hněval nad tím hnusem otrokářským, jak jináč). Snad tím chtěl říct, že se člověk rodí svobodný. Nebo by měl. Jen k té důkazní části soudního sporu nemám zvláštních výtek, to je poctivé řemeslo... Závěrem mě napadá ještě malá poznámka. Spielberg prý řekl něco v tom smyslu, že když se dá myšlenka filmu vyjádit pár slovy, nejspíš to bude dobrý film. Jiný, mně mnohem bližší režisér na otázky, jakou "message" jeho film nese, odpověděl, že kdyby chtěl posílat "message", napíše SMS a netočí film. Amistad je dvouapůlhodinová esemeska. (05.01.2011)

Prvních patnáct minut je skvostných (Janusz Kaminski opět válí), pak už jsem pociťoval nemalý sešup dolů!! O ceně lidské svobody a důstojnosti vypráví Steven Spielberg v dalším ze svých „dospělých“ filmů. Útočí však nečekaně na komfort, který dosud ctil – na divákovo pohodlí. Příběh jižanských plantážníků je totiž další vznešená upovídaná záležitost, které chybí ten správný vítr do plachet. V mistrově filmografii odškrtnuto, ale tím to končí.. (05.03.2013)

Nedokážeme se domluvit, protože máme jiné jazyky. Nechceme se domluvit, protože ti druzí jsou podřadný druh. Nemáme společnou řeč, kulturu, zvyky = jsme nepřátelé. ____ Banální a pravdivou skutečnost zobrazil Spielberg v úvodních scénách hmatatelně, když proti sobě postavil domorodé Afričany a španělské obchodníky s otroky. Tyhle dvě skupiny shodu nenajdou a ani najít nemohou. Dovolají se unesení černoši práva na vyslyšení aspoň v Americe? Soudní drama – oblíbený americký žánr – přináší scény krutých flashbacků z cesty otrokářkou lodí (některé z obrazů nejde pustit z hlavy lehce). ____ Spielberg samozřejmě vlastním lidem fandí, takže se v Americe najde hrstka statečných, která brání zoufalé i vzdorující otroky. Méně prostoru už věnuje, jak Afričané prožívají cizí zemi. Jak se asi museli lidé z vesnic cítit v městském vězení, jak mohli pochopit právní systém a politické lavírování jiného kontinentu? ____ Film si neodpustil některá klišé, jako je například etické prozření právníka, který se do soudního sporu pustil nejdřív jen kvůli honoráři. Mohl vynechat vedlejší motivy (záběry na dětskou španělskou královnu) a tím posílit hlavní dějovou linku. ____ To jsou jen drobné výhrady k jinak emocionálně třeskutému dodatku k ne zas tak vzdálené historii. SHRNUTÍ: Dobrý konec ještě neznamená, že vše skončilo dobře. (31.10.2018)

Tenhle pokus o historický přepis skutečných událostí působí docela monumentálním dojmem, ale zase tak pevné základy při bližším ohledání nemá. Některé scény jsou natočeny skutečně působivě (i díky skvělé práci s kamerou), ale většina filmu je tak nějak plochá a nevýrazná, jako by Spielberg nemohl chytit tu správnou formu a nedokázal vdechnout svému dílu kouzlo, které předtím vdechl spoustě jiných filmů. (19.07.2002)

Dalsi Spielbergovo unyle negroidni drama, narozdil od jeho predchozi The Color Purple se zde ale nastesti alespon obcas neco deje a cele to ma o chlup historictejsi a pusobivejsi vyznam, ktery je navic podporen nekolika skvelymi herci v cele s tezce namaskovanym Hopkinsem. Stale ale pomerne zbytecny Spielberguv zarez a sbirani sil na jeden z jeho masterpiecu, ktery mel prijit o rok pozdeji - Saving Private Ryan. 4/10 (20.02.2013)