Purpurová barva

Tohle je typicky priklad proc nemam rad mnohe filmy Stevena Spielberga, radobydojemne rodinne drama, tentokrat z oblasti jizasnkych afro-americanu. Natocene to neni spatne, ale me ti negramotni cerni vidlaci skutecne nijak neimponuji. U nekterych kycovitych scen jsem si vylozene placal na celo a rikal si Stevene, uz se prober! 3/10 (20.02.2013)

Vcelku zdařilé sociální drama z amerického Jihu v první polovině 20. století. Whoopi Goldbergové role hlavní hrdinky perfektně sedla a předvádí zde o dvě třídy lepší herecký výkon, než jak ji známe z komedií typu Sestra v akci. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že na to kolik to získalo Oscarových nominací se jedná o lehce přeceňovaný snímek. Přes rozsáhlou metráž je znatelné zestručnění příběhu oproti knižní předloze (kterou bych si ale po shlédnutí velice rád přečetl). Kromě toho mi dost vadil ten přeslazený závěr a místy jsem se neubránil nudě. I tak, ale určitě doporučuji shlédnout, zejména fanouškům žánru a příjemné režie Stevena Spielberga. (07.11.2011)

Proslulej sračker Steven Spielberg se pokusil natočit jakýsi drama ze života afroameričanů. Bohužel si vybral dobu někdy na začátku 20. století, kdy afroameričani ještě neměli tak zajímavý životy jako dneska (gangy, drogy, hip-hop, zlatý řetězy, atd...). Jejich životy tenkrát byly zřejmě neskutečně nudný. Teda aspoň podle toho filmu to tak vypadalo. Vydržel jsem u toho asi 1,5 hod a celou dobu jsem měl akorát pocit, že se Spielberg snaží vlézt divákovi do prdele. Když jsem zjistil, že do konce zbejvá ještě víc než hodina, vypnul jsem televizi, protože pokud bych měl u toho vydržet celejch 154 minut, tak mi Spielberg tim svym lezenim do prdele asi způsobí rupturu konečníku. Navíc nesnášim Whoopi Goldberg, takže sledování tohoto filmu bylo pro mě doslova utrpení. Takhle blbej film jsem už hodně dlouho neviděl. 0% P.S. Mam takovej pocit, že jedinej koukatelnej film od Spielberga je Duel a možná snad ještě Čelisti. (27.06.2011)

Spielberg opět ždímá emoce co se dá, někdy až nehorázně, ale přesto nenastává žádná křeč ani se nesklouzává ke kýči, Purpurová barva je snímek, který výborně mísí slzopudné okamžiky s neopakovatelně komickými situacemi a spontánními projevy černošské kultury a proto těch 150 minut uběhne jako voda s minimem škobrtnutí. Whoopi Goldberg zde ztvárňují zvláštní a podmanivou postavu, která diváka zajímá po celý čas, jelikož vždy se dá na ni oběvit něco nového, nečekaného. Nejsilněji však na mě působila rázná postava ztvárněná Oprah Winfrey, jejíž absurdně podaný přerod v pasivní loutku na mě zapůsobil v nejvyšší míře a i přes značnou míru odlehčení osud této ženy nabízí ryzí, nezkrášlované emoce. Přesto však konec v podobě všeobecného smíření a radosti trochu kazí dojem ze snímku, který velmi dbá na to aby nepřekročil onu míru, která však na konci nevydržela nápor a musela povolit. (14.04.2010)

A půl. Já nevím, ale zřejmě se mi Spielbergova "lidská" dramata vůbec nedokáží dostat pod kůži a zanechat ve mně silný dojem. Podobně jako Říše slunce, je i Purpurová barva vysoce hodnocená, avšak ani z jednoho z těchto snímků jsem nedokázala mít pocit jedinečného, nezapomenutelného a hluboce lidského příběhu. Jak se jedná o dobrodružné či sci-fi "komerční trháky," tak mě Spielberg dosud nezklamal. Ale jakmile se přenese do dramat, tak v tomto "odvětví" mě nedokázal zaujmout. V podstatě je to takový komerční Hollywoodský bohém. Ale jak si vezme pod taktovku drama, snaží se přenést do lidského příběhu s důrazem na charaktery, zároveň jakýsi velkolepý komerční patos a chladnost, a tam, kde má ve velkofilmu speciální efekty či akci, se pokouší příliš hrát na city. Chybí mi jistá přirozenost. Je v nich příliš cítit snaha o "dojemný příběh." Jakoby pro to neměl potřebný cit. Zatím myslím, že toto rozhodně není Spielbergova doména. Tam, kde je mistrem ve svých milionových spektáklech, zaostává v malých příbězích, které se snaží hodit do stejného hábitu. Není to režií, snad ani scénářem. Ale pro mě jakousi, jakoby uzavřenou chladností. V případě této "barvy" na mě nezapůsobilo celistvé zpracování. To je sice režijně skvělé, ale často jsem měla rozlišné pocity v jeho vedení. Místy mi totiž připadalo, jakoby se Steven pokoušel o lehkou komediální vložku a chvíli na to se zase vše přehouplo v čisté drama. Toto prolínání, především z počátku, mi přišlo lehce roztěkané a jaksi i nemístné. Chyběla mi hloubka, ponoření do postav, soucítění s nimi. Postrádala jsem emoce, nedokázala jsem děj prožít. Závěr filmu je ukázkově hollywoodský a až křečovitě hrál na city. Ač si ho hlavní hrdinka v podání Whoopi Goldberg po těch dlouhých, útrpných letech jistě zasloužila. A český dabing mi ve spoustě pasáží přišel docela slabý. (29.07.2011)