Perníková věž

Výborný film. Má svůj zajímavý příběh, ač dramatický, je neustále odlehčován vtipnými situacemi. Nemyslím si, že by nějak zvlášť Šteindler přestřelil, jak co do vykreslení mládeže, tak co do narkomanů (samozřejmě jsou filmy, kde je tato problematika popsána lépe, např. Requiem for a dream, ale svůj účel to splní). Hereckému obsazení samozřejmě vévodí Jan Dolanský, který má rozhodně budoucnost (kvalitních mladých herců zas tak moc v ČR nemáme). Nesmím zapomenout na mrazivou, ale hezkou hudbu. Co se týče konce, dal se sice čekat, ale to kruté procítění hlavního hrdiny bylo na místě. Hodnotím 5* a je mi úplně jedno, jestli s tím souhlasíte. (16.12.2007)

Svatá prostoto... Já chápu, že se pražští umrlci musí něčím živit, za něco chlastat a jedovat, ty baráky a auta taky něco stojí, zvláště když ta popora stádně-korupční je tak lákavá... Za hodně peněz málo čehosi dávno kdesi viděného, rádoby moderního, rádoby současného... Ano, tenhle film může uspokojit adoranty a kumpány M.S.&spol. a možná i hloupé a nezkušené děti - ale o to hůř. Odborníci ať přeberou, koho a co to všechno >plamilátor< vykradl. Tož už se na to Milane vyser, prímanovácké estrády ti vynesou víc a aspoň neokrádáš kulturu... Pochcat. - - - P.S. Ta jedna jednička hvězdička maličká opravdu není pro Šteindlera! (05.02.2006)

Je to asi obecný fenomén týkající se všech členů divadla Sklep (snad vyjma Davida Vávry) - pomalu se stávají součástí té mainstreamové kultury, toho showbyznysu, který po léta nejenom ve svém divadle, ale i v přidružených projektech soustavně parodovali a poukazovali tím na jeho obsahovou vyprázdněnost, absurditu takové umělecké a profesní existence a pokleslou estetickou a poetickou složku oficiální (nejenom normalizační) kultury. Dovedli svou poetiku trapnosti k dokonalosti, ale nikdo mi nevymluví, že ambice být součástí tohohle showbyznysu nebyla od počátku přítomna v jejich výborných kabaretních parodických číslech, což ovšem není tak důležitý fakt jako to, že většina sklepáckých osobností po roce 1989 zakotvila u zdroje svých tehdejších parodických čísel. Tomáš Hanák paroduje sám sebe (=ztrapňuje se) v kdejakém pokleslém nekonečném seriálu či uprděné estrádě, Jiří Macháček zakotvil v mělkých vodách domácí populární hudby ... a na Milana Šteindlera ,,zbylo" tajtrdlíkování v nováckém zábavním pořadu a po jednom fenomenálním (Vrať se do hrobu) a dalším výborném (Díky za každé nové ráno) se i jeho režijní tvorba řítí směrem k dekadenci mainstreamu - jak si jinak vysvětlit režijní záměr natočit tendenční film pro teenagery o drogách a vyhulených hrdinech. Ne, tohle opravdu nejsou noví ,,generační" Samotáři, nebo čím měl tenhle film vlastně být? Šteindlera asi definitivně pohltila estetika jím preferované televizní reklamy, jejímž natáčením se živí... A abych parafrázoval titul režisérova nejlepšího filmu - Vrať se do Sklepa, Milane! (30.04.2007)

Pokud chtěl Šteindler natočit film z prostředí české drogové subkultury, moc se mu to nepovedlo. Měl si nejdříve zjistiz, jak to tam chodí a ne odkoukat ( nebo vymyslet? ) pár hlášek. Takhle mladí nemluví ( nebo ne pořád ). Je to dost nevěrohodné a trapné, tedy až na těch pár zdařilých. Celý příběh mi připadá dost neuvěřitelný, spíše jako z nějaké americké akční komedie o pomstě. (04.05.2004)

Rádoby „cool“ sonda do života mládeže koketující s drogami, která chce být realistická a zároveň vtipná, přičemž selhává v obojím. Snaha o památné hlášky působí trapně díky chatrnému scénáři a přehrávajícím hercům a upřímně mě pobavily maximálně tak dvě scény. Režisérsky dobře odvedený standard, scenáristicky celkem průšvih. 40% (05.02.2010)