Kostnice

Asi hodně záleží na tom, kterou verzi Kostnice shlédnete. Já viděla obě a verze s paní průvodkyní se mi líbí mnohem víc. ..Naprosto šokující výklad, jako vystřižený ze školního výletu, kolem tisíce kostí, lebky lidí, na které se školáci zvěčňovali svými podpisy.... ta je rozhodně na pět hvězdiček... (06.09.2009)

Prach jsi a v prach se obrátíš... Nebo se můžeš stát součástí působivého posmrtného společenství. Protože tohle dávné dílo knížat Schwarzenberských je ve své podstatě dílem hluboce lidským a v historické realitě vlastně i dílem velmi dojemným a k ostatkům předků přeuctivým.. . . . A pohled J.Š. ? Samoúčelná hříčka? Nebo magické podobenství o věčné pomíjivosti a pomíjivé věčnosti věcí lidských? . . . Každopádně ta surreálná poetika morbidnosti vyvolává emoce a d.m.s.n. o to víc v dobách natočení svou neobvyklou formou tenhle filmek budil oprávněnou pozornost. (Má vlastní zkušenost! :-) No, dnes už je divák zvyklý na ledacos, že... Každopádně - jistotu můžeme mít jedinou - na naše kosti se žádné školní, závodní, družstevní ani stranické a vládní delegace jezdit dívat nebudou... ;-) - - - P.S. Snad jen ještě - pro ty, pro které je tenhle film i jakýmsi dokumentem: http://www.sedlec.info/kostnice.htm - - - - - (Poprvé viděno kdysi dávno v brněnském FK, repete pak 21.3.2009 v cyklu "Zlatá šedesátá" na ČT2, komentář zde jako dvacátýsedmý - 22.3.2009) (22.03.2009)

Jako video je to rozhodně zajímavé – nikdy jsem tam nebyl (alespoň inspirace se zas podívat na nějaké zajímavé místo v naší republice), ale já dávám přednost „klasické“ tvorbě Jana Švankmajera. Ten lehce morbidní komentář průvodkyně byl až směšný a já bych odtud asi odešel holý jak kostelní myš – se všema těma pokutama (fixou či propiskou bych tam nic nečmáral, ale tak šáhl bych si…). Opravdová raritka a těch kostí a lebek – no některé věci jsou z tama vážně pozoruhodné. (18.02.2020)

Nutno si říct, že na atmosféře tentokrát nemá hlavní podíl Švankmajerův mistrovský cit pro Úchylno, nýbrž že Kostnice sama nás ohromuje svou dokonalou, až patologickou precizností ve všech dílech (opravdu skvostech), které bychom nepochybně docenili, i kdyby byly jen z pouhého dřeva. Také podotýkám, že jsem viděl verzi nekomentovanou a právě proto byl narůstající počet záběrů na stejnou místnost po chvíli lehce monotonní. I tak ale slušné 4*. (09.06.2006)

Úvodní komentář asociuje školní výklad ukrutně nezajímavé látky, ale ty obrázky…! Když kupříkladu kamera pomalu sestupuje do kobky s psychedelickými prostřihy na trouchnivějící lebky, mno, příjemné pocity to ve mně nevyvolávalo, což jistě ani nemělo. Švankmajer se projevil jako výsostný cynik, když k zběsile nasnímaným a ještě více zběsile sestříhaným záběrům na lidské kostry, nechává hrát píseň se slovy „je to krásné, je to něžné“, naprosto nekorespondující se znepokojivostí toho, co vidíme. Žaludek se mi zvedal tak jako tak. (15.04.2007)