Otesánek

Příběh o populačním dilematu, které naši mysl zasahuje stejně jako tento umělecky hrůzný film. Švankmajer si, jako obvykle, pohrává s detailem, který může představovat krásu i hnus. Příběh o patologickém chování většiny matek, ochraňujících své syny, ať jsou drogovými dealery, či psychopatickými vrahy. Babička však již přichází, aby se postavila tomuto kanibalské krveprolití. "Kam jsi dala mou motyku!!!" :-) (24.01.2016)

[LFŠ 2008] To víš, že ho mám rád. – A kdys ho naposled nalakoval? Jako vždy vynikající Švankmajer. Na LFŠ jsem se byl podívat na výstavu Salamander Jana a Evy Švankmajerových, kde byla malá i velká verze Otesánka. Lidé by si měli uvědomit, jaké hrůzy čtou svým ratolestem před spaním :-) Vyčerpávající rozbor: Angerr Copak mu nedáváme dost najíst? (07.09.2008)

Skutočnosť, že sa jedná o spracovanie rozprávky som si uvedomila až pri prvých absurditách. Dovtedy som mala skôr dojem, že ide o spracovanie problému neplodnosti. Celkový dojem skončil pri rozpačitosti zo žánrovej rozmanitosti. Nebolo to priam sklamanie, ale nadšenie udeľovačov cien som rozhodne neprežila. (06.08.2007)

Famózní zpracování klasické pohádky. Až u tohoto filmu jsem si uvědomil, jak hrůzná ve skutečnosti je. Tenhle film patří do hororového žánru! Nejen děsivostí původního příběhu, ale také tím, co pohádka zasazená do současnosti symbolizuje. Vymodlené dítě, které se rychle vymyká kontrole svých rodičů, je symbolem moderní civilizace - také vytoužené, rostoucí, hladové a okolí pohlcující. Co s tím dělat, ví někdo jistě. Každý má ale jiný návrh a žádné z nabízených řešení není bezbolestné a každopádně přichází pozdě. Jiní se jen dohadují, co se vlastně děje (sousedovic manželka) nebo rezignovaně sedí před televizí (soused). Konec logicky zůstává otevřený. Ve filmu je dost humoru, ovšem většinou jde o bizarní kousky, u kterých jsem se sám sebe ptal, čemu se to vlastně směju. Milovníkům Monty Pythonů a Gilliamových filmů to jistě kápne do noty. Moc se mi líbil pohled na většinu dění dětskýma očima a prolínání děje se čtenou pohádkou o Otesánkovi. Kromě dětské herečky jsou výborné i výkony ostatních herců, hlavně Veroniky Žilkové v roli matky, která brání své dítě bez ohledu na cokoliv a vlastním tělem. Švankmajer je prý v zahraničí náš nejuznávanější současný filmový tvůrce (podívejte se na Imdb, kolik témat obsahuje jeho diskusní fórum). Jsem vděčný Cinemě, že mě svým článkem v listopadovém čísle 2005 upozornila na tvorbu tohoto umělce. Otesánek je nejlepší český porevoluční film, jaký jsem zatím viděl. 10/10 (14.11.2005)

jak hodnotit, no docela oříšek ..rozhodně pro mě těžko sledovatelný kousek, přesto jsem se nutně potřebovala dodívat do konce..sice jsem u toho měla sevřený hrdlo a šli na mě trochu závratě, nicméně tenhle pocit představuje jednu mou hvězdičku..to, že semnou film takhle zamává je rozhodně důvod k oceněnení..ta druhá je za naprostou originalitu, odlišné pojetí a jedinečnost..ty zbylý tři co jsem nedala, jsou proto, že ačkoliv originalita dosáhla nejvyššího stuplně, tak bizardnost tohohle druhu umění mé oko prostě nezkousne..ale rozhodně a bez ironie, díky za tento zážitek pane Švankmajere! (03.12.2012)