The Castle of Otranto
VOD (1)
Obsahy(1)
Bádateľ MUDr. Jaroslav Vozáb si zaumienil, že nájde skutočné miesto hrôzostrašného a krvavého príbehu klasického gotického románu Horacea Walpola - Otrantský zámok. Konkrétne dôkazy pre pravdivosť svojich tvrdení našiel vedec na Otrantskom zámku neďaleko Náchoda. Animované ilustrácie z knihy sa prelínajú s rozprávaním zanieteného bádateľa. Pochybnosti reportéra Miloša Frýbu zvráti prekvapujúce objavenie obrovského rytiera z príbehu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
+3* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, měl bych zkouknout vše co natočil. Otrantský zámek je zase trochu něco jiného a v tomto polodokumentu si vzal režisér na paškál badatele, kteří dávají velkou váhu mysteriózním stránkám ve výzkumu. I já tu cítím Cimrmanovský vliv a postřehl jsem velkou podobnost stylu i animací, které se objevil později v "Tajemství hradu v Karpatech". Docela jsem se bavil, ale na 4 barokní hvězdy to není. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Tady mi docela vadilo necitlivé propojování animovaných pasáží z románu a mystifikačního dokumentu. Z projevu Jaroslava Vozába (dalo by se říci až Cimrmanovská) nadsázka přímo čiší, animované pasáže mají tu správnou Švankmajerovskou poetiku, jenomže dohromady mi to nějak nejde. Ale hudba Zdeňka Lišky nezklame nikdy. 60%. ()
"Tento dokument je věnován všem badatelům, kteří svou existenci založili na mystifikaci." Takže Otrantský zámek nebyl Otrantu ale v Otrhanech? Legendární příběh se tedy neodehrál v Itálii, ale u Náchoda? Kdyby to tvrdil někdo jiný, něž docent cimrmanologie Jaroslav Vozáb do mikrofonu nejkrásnějšího reportéra socialistické éry Miloše Frýby, tak bych byl ochoten podlehnout pokušení, že jsem se právě dozvěděl o velkém objevu. Takhle to byla jen kravinka k pousmání, ale mě to někdy stačí. ()
Miloš Frýba for president. MUDr. Vozáb! Kníže Manfréd! „..omylem zavraždí svoji dceru Matyldu; to ovšem pro naše zkoumání není důležité...“ Kombinací cimrmanovštiny a zemanovštiny vytváří Švankmajer časově multidimenzionální koláž. Čas: středověký příběh (do minulosti propadlé osudy); současné badatelství (zajímající se, přesto ignorantská přítomnost, sama už se propadající do nenávratna: viz fotografické střihy); bezčasí či všečasí: románová legenda, velkolepá ve své šestákovosti. To vše v jediném konkrétním prostoru (totiž dvojjediném: Otrhany – Otranto). Která doba je ta aktuální? A vůbec-li některá? Kde vlastně žijeme? Kdy žijeme? Stěží popsatelné, nutno vidět. Liškova hudba! A jako finále „problematika nadpřirozených jevů“ – cha cha. Bolševici třeste se. A to pomíjím linii Byron – Nietzsche, nicméně „nadčlověk“ je tam takový, že se ani nevejde. ()
To, že ide o "boudu" mi bolo jasné už od začiatku.... Ale ako sa "dôkazy" nahromaďovali a fanatický výskumník podával jeden "nezvratný" dôkaz za druhým, skoro ma aj presvedčili. Avšak skončilo sa to v tom pravom čase. Nechápem iba zmyslu tohoto diela. Chcel touto fiktívnou reportážou kritizovať novinárov? Médiá? Cenzúru? Neviem, Pozrieť sa to dalo ale teda nič moc. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Reklama