The Coffin House
Obsahy(2)
Maňásková hříčka Jana Švankmajera na staré téma: když se dva hádají, třetí se směje. Jan Švankmajer využil tradiční lidové maňáskové hříčky k tomu, aby natočil v roce 1966 první autorský film na staré známé téma, že když se dva hádají, třetí se směje. Ve filmu vystupují tradiční loutky Kašpara a Paňáci, nechybí zde ani živé morče a nezbytné rekvizity jako palička a rakev. Závěr filmu přerůstá tradiční pouťový rámec, zobecňuje vztah Kašpara a Paňáci na vztah lidí vůbec a z maňáskového divadla se náhle stává tento svět. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Nejprve rozpohybovaný betlém či netradiční orloj se svojí násilnou mechanizací, posléze pohled do autonomního života loutek. Krmící se morče (zneužitý Smetana jako potisk obilného kornoutku, z nějž se sype žrádlo lhostejně konzumované netečnou bytostí). Probuzené vlastnické pudy a vzájemná nevraživost, jež nemůže skončit než absolutní negací. Vše se nakonec vrací ke své spoutané nepřirozenosti. ()
Dvě loutky se nemilosrdně řežou a morče pod nimi poklidně pojídá granule. Vlastním morčata a nedokážu si představit krásnější vystižení povahy těchto úžasných apatických tvorů, i když má ve filmu dost malou úlohu :) Švankmajer tentokrát využívá výtvarnou poetiku starých betlémů, kolotočů a loutkových divadel. Atmosféra jarmarku z toho kape, Kašpárka bych nechtěl potkat ve tmě. Švankmajerovská infantilní morbidita v nejčistší možné podobě a navíc asi vrchol všeho loutkářství. Snad jen vlastní příběh o kupcích byl trošku zdlouhavý a málo zajímavý, k tématu by se mi snad víc hodila jednoduchá nedějová animace (ke které má příběh ostatně blízko), určité nevýhody se ale dají odpustit díky brilantní výtvarné stránce, silně připomínající tématicky podobného a o něco méně zajímavého Žvahlava. ()
Úžasná věc plná neodolatelné švankmajerovské poetiky a krásné hudby Zdeňka Lišky. Už jenom ten název - rakvičkárna - jaké nádherné slovo, jaký okouzlující neologismus! Coby bývalý majitel morčete a velký fanda Švankmajerovy filmové tvorby nemohu než tomuto krátkému filmu vyznat svůj nejhlubší obdiv. Naprosto mistrný filmový kousek. ()
-3* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak jsem si dal za úkol okomentovat jeho dílka. Tento jarmareční spektákl bych si možná užil naživo, ale jako kraťas mě tolik nezaujal. Rozhodně však musím vysoce ohodnotit herecký výkon morčete a díky němu to stouplo ke 3 hvězdičkám ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Tak po Zahradě se vrátíme zase pěkně do reality....tedy té imaginární, mistrovo. Švankmajer si naštěstí drží Lišku pevně při ruce a ten se zas na oplátku trefuje do jeho filmových okýnek tak brilantním způsobem, že začínám mít pomalu ale jistě pocit, že byl skutečně neomylný. Tady opravdu nevím jestli Švankmajer doháněl Lišku či naopak. Neskutečně precizní práce obou mistrů. ()
Galerie (6)
Photo © Krátký film Praha
Reklama