A Quiet Week in the House
Obsahy(2)
Surrealistický kalendář podle Jana Švankmajera. Muž chvíli sleduje dům na samotě a posléze do něj vstoupí. Zůstane v předsíni a odtud každý den vyvrtá díru do dveří jednoho pokoje. Tou pak sleduje dění uvnitř. Sedmý den do děr vloží rozbušku se zápalnou šňůrou a spěšně odchází… Absurdní a surrealistická němá groteska – autorský film Jana Švankmajera z roku 1969. Název je parafrází Nerudovy povídky Týden v tichém domě. Jenže v případě surrealistického pojetí dům neobývají lidé, ale věci. (Česká televize)
(více)Recenze (45)
Ťažko stráviteľný Švankmajerov príspevok do vlastného surrealistického panoptika. Najviac ma film zaujal prácou s kontrastom, ako na vizuálnej, tak na zvukovej úrovni. Možno by sme podrobným rozborom jednotlivých dní prišli na veľmi zaujímavé veci, možno na nič, čo môže byť ale tiež veľa. Žeby sa nám v mysli objavila aj skratka štb? Neviem. ()
Hříčka téměř >biografická< ... ;-) . . . Taky mě rozbolely voči, tak jsem si zhasnul. Očividně však jsem prozřel... Dávno, pradávno... A tak prostě furt dokola - v pondělí pondi, v úterý utrum, ve středu se vše vystředí, ve čtvrtek pak hurá za čtveráka, v pátek na pitek, v sobotu sabotuj, v neděli nedělej... ;o) . . . A že takhle to v tomhle domě nebylo? No a co... (?) . . . Však surrealismus si vás stejně najde, jak pravil Mistr... Tak tak, hlavně nepodlehnout těm stereotypům, že... ;-) - - - - - (Poprvé tiše nahlédnuto v dobách značně stereotypních na nějakém tom podomním promítání, repete pak 21.3.2009 v cyklu "Zlatá šedesátá" na ČT2, komentář zde jako třináctý - 22.3.2009) ()
Copak to nevidíte? Jasná symbolika cenzury režimu :) Všechny surrealistické vize, kromě té s uschlou květinou mají nějakou spojitost se Sovětským svazem na věčné časy a jeho lidovým režimem. Ať už hřebíky z bonbónů Slavia na tlačítkách psacího stroje (není to nádherné vystižení metody cukru a biče?), pomletý jazyk v mlýnku na maso (ticho budeš) slepice nepuštěná za hranice utáhlé smyčky (a když, tak s peprným koncem) a ptáci nemohoucí vzlétnout kvůli vševidoucí a všeničící lampě (kdo asi). Uschlá květina je snad nějaký ekologický exkurz ;) A poslední scéna s drátem protnutým zápěstím ani komentář nepotřebuje. Samozřejmě, že se možná mýlím, ale takhle to vnímal já. K již zaplaťpánbůh mrtvé (rozuměj neaktivní) AngelAngie a jejím popcornovým komentářům už ani nemá smysl se vyjadřovat. Spolu s hrou s kameny nejslabší kousek jak neprotiproudové od takové rebelující kvaziprofesionálky.. ()
Neustále opakující se motiv připomíná věčný stereotyp života. Pondělí: postel-práce-postel; Úterý: postel-práce-postel; Středa: postel-práce-postel; Čtvrtek: postel-práce-postel; Pátek: postel-práce-postel; Sobota: postel; Neděle: postel. ()
-2* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak jsem si dal za úkol okomentovat zbytek z jeho tvorby. Začátek tohoto kraťasu byl slibný, ale po chvíli se zacyklí a dějou se stále stejné věci. Možná bych měl v tom hledat nějakou alegorii, navíc když se to natočilo rok po vpádu ruských vojsk, ale nenašel. Snad první Švankmajer, u kterého jsem se nudil a navíc nepřítomnost hudby není vůbec příjemná. Navíc ani (ne)pointa to nezachránila, takže může být rád, že jsem nešel se známkou ještě níž.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Zajímavosti (1)
- Název je narážkou na film Týden v tichém domě (1947). (sator)
Reklama