Scénář:
Mirko PašekKamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrají:
Oldřich Nový, Sylva Langová, Nelly Gaierová, Stanislav Neumann, Zdeňka Baldová, Jára Kohout, Jiří Plachý st., Vladimír Řepa, Jana Mikulová (více)Obsahy(1)
Oldřich Nový byl a navždy zůstane pro český film ztělesněním šarmu, elegance a osobního kouzla, kterému podléhaly všechny ženy bez rozdílu věku. Ve svých nezapomenutelných milovnických rolích byl nejen romantikem, který byl schopen se zamilovat do dívky z dávného obrazu, podlehnout čokoládově hnědým očím přítelkyně pana ministra, ale také svůdníkem, pro kterého byla nevěra pravidelně provozovaným sportem, nebo naopak novomanželem posedlým žárlivostí. Právě takový byl Viktorin, hlavní postava bláznivé secesní komedie, kde se vše točí kolem mohutného jeleního paroží. Jeho nedobrovolným majitelem se stane právě žárlivý Viktorin a tak jistě není těžké uhodnout, co všechno takový "trefný" dar může způsobit. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Když jsem si tento poměrně málo známý film pustila prvně, zařadila jsem ho tak do třicátých let. Připomínal mi éru němých grotesek. Zjištění, že se jedná o film poválečný bylo pro mne rozčarováním, protože Oldřich Nový natočil už o deset let dříve mnohem vtipnější a svižnější komedie, nehovoře o tom, že v té době mu chyběly jen dva roky do padesátky, takže na žárlivého novomanžela byl trochu v letech. Při druhém shlédnutí jsem si víc začala všímat vtipných dialogů, krásných kostýmů, výpravy a dobových dekorací. Ať je to jak chce, herecké výkony by sice nebyly na Českého lva, ale nešlo ani o ztracený čas. ()
Parohy mají v záhlaví, že jsou rozmarnou hříčkou, což docela dobře vystihuje podstatu této veselohry. Najdou se v ní opravdu vtipné momenty a dialogy, ale i přes kratší stopáž jsem se trochu nudila. Nejspíš to bude tím, že samotná zápletka je dost předvídatelná. Nicméně Oldřich Nový v roli žárlivého Viktorina odvádí svůj tradičně vysoký standard a jeho protějšek Sylva Langová zase lahodí oku diváka, a rozhodně zaujme i svou výrazovou mimikou. Za zmínku stojí také hudební složka tohoto poválečného snímku, která příjemně dotváří dobovou atmosféru. (70%) ()
"Křišťál asi nevěděl, co povidá." Libo-li vešteckou seanci? Račte! Lidová veselohra ve svižném tempu s vtipnými dialogy a gagy. Patrný Radokův rukopis, výborný scénář s přesným načasováním. ()
Režisérskému duu se podařilo dobře vystihnout secesní atmosféru příběhu, vtipné jsou i některé dialogy. Minusem filmu je ale to, že ačkoliv má jen hodinu a čtvrt, poměrně dost se vleče a navzdory relativně krátké stopáži. Možná je na vině velmi primitivní zápletka, kde divák od začátku tuší rozřešení. Také Oldřich Nový v hlavní roli není ve své typické kůži, úloha žárlivého manžela mu moc nesedí. ()
Hodně potřeštěná secesní komedie se pravděpodobně hlásila k René Clairovi. Bohužel český "slaměný klobouk" z toho nebyl. Tomuto stylu slušel mnohem víc němý film využívající pravidel grotesky. Jasně to dokazují také Clairovy filmy z padesátých let (Francouzský kankán, Velké manévry), ale pokud budu srovnávat Parohy právě s nimi, vycházejí z toho celkem dobře. Tento snímek postupně dozrává a ačkoliv se na mnoha místech vleče, dá se mu přijít na chuť. Secesní atmosféra má svůj půvab, bohužel zde se ji podařilo navodit spíše dekoracemi a kostýmy, než hereckými výkony. Oldřich Nový byl zvyklý na trochu jiný styl a sem se opravdu moc nehodí. Ale jsou zde některé zajímavé figurky a pár vtipných narážek v dialozích. Nejvíc v tomto filmu zaujme paní Sylva Langová-Williams, která si po několika žabcích z třicátých let zahrála v českém filmu pouze jednu hlavní roli, právě tuto. A pak na scénu vystupují pánové Alfréd Radok a Jiří Brdečka, zatím celkem nenápadně. Jednou za čas se na tento film rád podívám. ()
Galerie (4)
Photo © Československá filmová společnost
Reklama