Čínská ruleta

(LFŠ 2010) ČÍNSKÁ RULETA je datována rokem 1976, tj. ještě spadá do Fassbinderova druhého režijního období (1972-1976), které se vyznačuje inspirací sirkovskými melodramaty, jež jsou charakteristická jasnou typizací postav a přebujelým stylem způsobujícím odstup, aniž by se užívalo očividných brechtovských zcizovacích prvků ala promluvy do kamery apod. Zatímco u Douglase Sirka distanc způsobovaly přepísklé technicolorové barvy a okatě na odiv stavěné emoce, u Fassbindera je stejného efektu dosahováno mrtvolně nalíčenými postavami, které příliš neprojevují emoce a ve vyprávění se pohybují jako figurky na šachovnici. Jestli se zrovna neorientuje v nedávné historii německého národa, ke které se ČÍNSKÁ RULETA zjevně vyjadřuje, můžete film vnímat jako precizní studii moci a jejího zneužití, manipulaci a zlu. Za to je zodpovědná buržoazní společnost, která se není schopná vymanit ze svého prostředí a způsobu života, o čemž svědčí významotvorný styl, založený na interiérovosti, důsledné práci s odrazovými plochami a pohybující se kamerou, značící duševní pochody a vztahy mezi postavami. Samotná hra, nejsilnější pasáž snímku, je završena otevřeným závěrem, který vybízí k četným interpretacím, jež se alespoň napoprvé ztrácí pod perfekcionistickým stylem a snahou o pochopení jejího systému. (05.08.2010)

Jo, jo - viem o tom, ze R. W. Fassbinder bol fundom zbuznelej homoromantiky a ze sa ynspiroval Daglesom Syrkom a jeho filmami /este stale som nevidel ani jeden/. No ale tuto som dostal pod nos unylu nudnu srajdu s podpriemernou reziou /jo, stale neznasam Fassbindera - nemylit si s Fassbenderom, ktory ja famozny herec/ prisernymi dialogmi a len priemernymi kulisami. Fassbinder mal udajne akesi 2 obdobia reziserskej tvorby, ale srdecne su mi u prdele. A zase toto je jeden z tych filmov, u ktorych aby som sa xmrti ufilozofoval nad kazdou jednou vetou, ktory tu prednesie kdejaky clovek, co tu hraje. To otvorene nenavidim, ja na filmy cumim preto, aby som sa bavil a odreagoval : 2 % (14.06.2016)

Čínská ruleta je společenská hra při které si lidé kladou nepříjemné otázky. Tuto hru si zahraje i společnost, která se sejde na jakémsi venkovském statku - manželé Christovi, jejich milenka a milenec, správkyně statku paní Kastová a její podivínský syn Gabriel. Tyto lidi sem nezavála náhoda, ale postižená holčička, dcerka Christových Angela, aby se prolhaným dospělým pomstila. Rozehraje se tak absurdní drama plné vzájemných vášní a nenávistí, které se pozvolna blíží k tragickému finále. Čínská ruleta je jedním z méně známých, ale přesto vrcholných Fassbinderových filmů, který by neměl ujít žádnému jeho fanouškovi. (18.10.2005)

Koho představovala chromá Angela, koho představoval slepý podvodník ani koho představovala němá učitelka jsem zatím nerozluštila. Vzhledem k tomu, že se ve filmu připomíná koncentrační tábor v Bergen-Belzenu, bude to asi něco z nedávné německé historie. Koho tedy vlastně na konci zastřelili, s čím Fassbinder účtoval? Něčemu v jeho soudobém Německu chyběl pohyb nebo spád. Něco v Německu se nevidělo nebo vidělo špatně. O něčem se nehovořilo nebo nesmělo hovořit. Tuto filmovou hádanku doporučuji náročnějším divákům. (08.05.2017)

Ironický, jízlivý, a ve své důslednosti opět vznešený a do lidí a všech jejich "poklesků" zamilovaný film. ** Už název je čirý výsměch, protože ruleta by dala šanci někomu či něčemu uniknout - tady spíš než ruleta je to střelnice, kde všichni jsou cílem i odměnou, anebo hon v zrcadlovém sále, kde všichni lovci jsou lišky, krásné a chytré a milující oheň. S jiskrami ironie v královském kožichu běží ebonitovým lesem společnosti, zapalují, hoří a něžně po sobě ňafají. ** Expozice udržuje zdání klišé, čitelné aristokratické morálky, ale je krátká, protože film je prostořeký a těší se na tanečky. Postoje, přetvářky a intriky jsou jen začátek, pouhý vklad do hry. Následuje smích, smějí se postavy, zálibně se po sobě dívají, a s nimi, nikoli jim, směje se film. ** Každý "poklesek" proti morálce, bontonu či etice, každé porušení tabu, přistižení, je tu odměněno, obdivnou metaforou, úsměvem, přímočarou kamerou, vyznáním lásky. Manželky manželově milence, manžela ženě, milence manželky manželově milence. ** A dcera, "stvůra", která je zdánlivě všechny nutí hrát hru na odhalování zkažené morálky, dcera štváčka, která chce přistihovat, je ve skutečnosti jejich vlastním nejkrásnějším stvořením, je to miláček, ďábelská Angela, a je jisté, že se jim podařila a že za vášně, které dokáže vyvolat, jsou na ni pyšní a uznání jí dávají najevo o to nemilosrdnější, drsnější hrou. ** Převratná struktura, kotrmelce a kotrmelce, rozpustilost, láska k lidem v kráse jejich nejnemorálnější lidskosti, která přitom dál dovede být elegantní, střídmá, sebevědomá a vznešená. (23.07.2011)