Kluci z party

"The Boys In The Band" ako najnovší film z produkcie Netflixu je rozhodne niečo iné. Spracované podľa divadelnej hry Marta Crowleyho. Neviem aký bol pôvodný scenár, ale budem sa tváriť, ako keby to bolo to isté, len tentokrát tu máme trošku súčasnejších hercov (ktorí sú mimochodom tiež homosexuáli). Netflix čelí už dlhodobo kritike, že tvorí projekty, kde musí byť niekto z ich postáv homosexuálom a dokopy to už sú viac príbehy gayov, než "normálnych ľudí". Chápem, že sa snažia vyjadriť svoj postoj aj vo svojich filmoch, ale možno je pravda, že občas veľmi tlačia na pílu. V prípade tohto filmu si ale myslím, že pointa bola trošku iná. Vezmime si len, že pôvodná hra bola sfilmovaná ešte v roku 1970. A myslím si, že film ako taký chce ukázať aké to je v živote gayov. A zaujímavé je, že cez každú z postáv vidíme viaceré veci, ktoré sú dnes celkom aktuálne. Jeden z nich potláča svoju skutočnú orientáciu a tvári sa, že neexistuje. Druhý je absolútne otvorený a trošku sa správa ako gay stereotyp. Potom tu máme muža, ktorý žil normálny harmonický život, no uvedomil si, že ho možno priťahuje iné pohlavie. A žije dvojitý život. Úprimne poviem, že ak ste človek, ktorý považuje homosexuálov za ľudí, ktorí ničia tradičnú rodinu, ktorí nie sú normálni a podobne, tak tento film ani nepozerajte. Myslím si, že budete z toho akurát otrávení. Plus filmu moc nepomáha fakt, že prvá hodina filmu je skutočne trošku tápanie. Veci sa začnú jemne zdvíhať, keď dorazí Harold a keď sa Michael opije. Lenže realita je, že film trvá dve hodiny a trvá to celú hodinu, kým sa dostaneme do tej reálnej opileckej telefonickej hry. Ktorá konečne začne trošku viac odkrývať karty a predstavovať nám naše postavy. A som rád, že som sa tam dostal a mohol konečne vidieť naše postavy v trošku inom svetle. Herecké výkony sú funkčné a myslím si, že boli aj ideálni herci zvolení do týchto úloh. Jim Parsons ako Michael je vynikajúci. Keď si vypije tak vie byť skutočne nepríjemný. Zachary Quinto ako Harold je takisto skvelá voľba. A jeho pokoj počas celého filmu ma berie. A rovnako by som mohol pochváliť aj ostatných. Dôvod prečo film ale nemusí fungovať je ten, že veľmi dlho trvá kým reálne získa našu pozornosť a prestane tápať a chodiť z miesta na miesto a blúdiť po scéne. A tak to aj uzavriem. Ak vám nevadia filmy s homosexuálmi, tak si myslím, že za jedno pozretie nič nedáte. Nemyslím si ale, že by toto bol film, ku ktorému by ste sa niekedy vrátili. Ak máte negatívny postoj k homosexuálom, ani to nepozerajte. A ak ste bežný filmový divák, ktorý si chce pri filme oddýchnuť, tak vám tento film taktiež odporúčať nebudem. Myslím si, že by vás to iba otrávilo a nudilo. Hodnotenie: C+ (02.10.2020)

Na úvod mám potřebu napsat, že jsem hetero. Přesto jsem za svůj život zcela vědomě a záměrně zhlédl slušnou řádku filmů s gay tematikou. Musím říct, že Kluci z party mi z nich přišli spolehlivě nejhorší. A sice proto, že tenhle film je podle mě tak moc gay, že už nemá šanci zaujmout jinou skupinu diváků. Lesby pochopitelně nepočítám, ty by se do toho mohly vcítit taky a možná to přijde ohromně strhující takovým těm nej nej gay kamarádkám, jimiž se homosexuálové často obklopují. Ale šance, že bych se v tom dokázal citově angažovat, že bych se dokázal naladit na některou z postav, je nula- odráželo se to ode mě jako pingpongáče ode zdi. Gay známým bych to doporučil s klidným svědomím. Jsem přesvědčený, že by si v tom našli svoje. Jinak se o tom ale nikdy nikomu nezmíním, připadal bych si jako real kikina. (03.11.2020)

Nechci se zabývat tím, že po řemeslné stránce tomu není moc co vytknout, že mě i těší, jak Parsons aspoň vykukuje zpoza stínu dr. Sheldona Coopera nebo že se de Jesúsovi povedla sympatičtější verze Emoryho. Oproti původní verzi to bylo méně autentické a současní tvůrci si podrazili nohy právě tím, že se to ani nepokusili nějak aktualizovat. A třeba scénu Haroldova tepání už zdeptaného Michaela natočili naprosto stejně, ale sugestivnosti původního zpracování se ani nepřiblížili. Přidanou hodnotou nebylo ani to, že tentokrát úplně všichni herci jsou zároveň vyoutovaní gayové. Ani pár retrospektiv pro změnu scény. Ba ani samoúčelná nahota. 48% (31.03.2021)

Naprosto průlomový originál z roku 1970 mě přece jen uhranul víc, čímž neříkám, že tahle o půl století (!) mladší verze je pod úroveň. Vůbec ne. A Jim Parsons tedy výtečně, bravo! PS: Rozhodně si nicméně člověk musí pustit "Making Of" (nazvané Something Personal), to oba filmy pomůže zařadit do širšího kontextu, vřele odporúčam. (24.10.2020)

Původní a již půl století(!) starý film jsem viděl, když mi táhlo na sedmnáct, a vím, že mi tehdy přišel námětově sice hodně silný a na svou dobu odvážný, nicméně zároveň i hodně ukecaný, roztahaný a v jistém slova smyslu nedořečený. Remake od Netflixu se celkem drží originálu, avšak má tu nevýhodu, že v dnešní době podobný snímek již nikoho nemůže šokovat. Herecky je to zvládnuté velmi dobře, byť jsem měl problém s některými charaktery - což byl ale si i primární úmysl. Je až děsivé, jak mohou být některé přátelské vztahy toxické a nebezpečné. P.S. Jim Parsons si letos střihl dva "královsky podlé 4% šmejdy" (viz Hollywood). (31.10.2020)