Bílé peklo

I když mám k filmu stejné výhrady jako k jeho známějšímu mladšímu bráchovi z r.2010 The Way Back, je to holt film záživný a pohledný a epický, a proto ho hodnotím tak, jak honotím. Není možná až tak záživný a pohledný a epický jako onen jeho mladší brácha, ale třeba jeho příběh se zase jeví o něco málo uvěřitelnější, pokud tedy divák přistoupí na hru a uvažuje naoko o tom, že by se něco takového opravdu mohlo stát. Chci ale zdůraznit že vím, že se jedná o fikci, abych nevypadal jako hejl. (07.01.2018)

Bílé peklo se může opřít o silný příběh a nezvyklý úhel pohledu (přinejmenším v našich končinách) a obsahuje řadu zajímavých a silných scén. Na druhé straně trpí scénáristickou nevyrovnaností, zbytnělou stopáží (film měl být nejméně o půl hodiny kratší nebo zpracovaný jako minisérie). Problematický je i nastavovaný konec, nejsem zdaleka první, kdo tvrdí, že film měl skončit střetnutím na hranici. Osobně mi ale nejvíc vadí, že se z tohohle německého snímku příznačně vytrácí německá odpovědnost za rozpoutání války a neuvěřitelné masakry, které se na východní frontě a na okupovaných územích odehrávaly. Patří k německým válečným mýtům, které do značné míry díky studené válce přijalo i západní veřejné mínění, že masakry a pronásledování civilistů prováděly jenom speciální jednotky - především SS. Ve skutečnosti byly rasismem a bezohledností prosáknuté i polní jednotky wehrmachtu, v ukrutnostech vévodila zejména 6. armáda a okupační jednotky v Bělorusku. Sověti se se zajatými Němci nijak nemazlili a podmínky v zajateckých lágrech byly kruté a řada vězňů je opravdu nepřežila, byly nicméně mnohem lepší než v německých koncentrácích, kde sovětští zajatci končili. Tenhle film německou vinu bagatelizuje a zločiny proti lidskosti relativizuje. Některé scénáristické motivy jsou navíc naivní, respektive povrchně zpracované. Celkový dojem: 55 %. (20.10.2008)

Slušné zfilmování neuvěřitelného příběhu o člověku, který po útěku z gulagu putuval za svoji rodinou tři roky a ušel přes 14 000 kilometrů. Nechce se ani věřit, že příběh je podle skutečné události i když samozřejmě filmaři udělají své a místy je film trochu přitažený za vlasy. Po dlouhé době jsem viděl pěkný německý film, kde hlavní představitel předvádí hodně dobrý výkon a u kterého budete fandit do posledního okamžiku. Moc nechybí a mohlo to být i pět hvězdiček..... (26.12.2007)

Bílé peklo je hodně působivý film od kterého jsem očekával 100% a dostal jsem 200% což se mi stává málokdy.Pracovní tábor na Sibiři ze kterého uteče za pomoci táborového lékaře německý nadporučík a vydává se na pouť Sibiří,která je pro současného člověka nepředstavitelná.Při své cestě mu samozřejmě pomůže několik lidí které potká jinak by zůstal někde ve zmrzlém sněhu jako připomínka marného pokusu něco dokázat.Velmi emotivní scéna kdy mu ruská "Eskymačka" daruje při odchodu z vesnice amulet pro štěstí a jako bonus kromě pusy a vřelého objetí mu přidá parťáka v podobě psa Sibiřského huskyho je top scéna.Uplynulo mnoho let a manželka s dětmi na něj pořád čeká a věří že se jednou vrátí domů.Kolik bylo asi po válce žen které čekat nevydržely a založily nové rodiny aniž by věděly zda jejich manžel žije nebo zahynul ve válečné bitvě?Konec se také povedl a nadporučíkovi se podaří dostat zpátky do Německa zrovna o Vánocích a setká se s rodinou v kostele. (24.04.2018)

Překvapilo mě, jak málo emocí v tom filmu bylo, a jak moc nereálně místy vypadal. Za setkání na mostu dávám oba palce nahoru, ale jinak nic extra. Celou dobu jsem si říkal, jak by to vypadalo, kdyby "Bílé peklo" (stupidnější název už náš distributor ani vymyslet nemohl) natočil dejme tomu J. J. Annaud, který by sibiřská panorámata, jejich faunu i floru a hlavně mysl hlavního hrdiny balancující na hraně příčetnosti a šílenství využil naplno. A možná že by si odpustil i ty zbytečné vsuvky s čekající rodinou. Skoro 2,5 hodiny nudy. (05.06.2011)