Bota jménem Melichar

Poeta, bodrý synek, müslitel a vůbec správný super hrdina našeho mládí. Toť Radim Dochleba. Nejvýraznější postava Troškovy vrcholné tvorby, to když ještě dávala smysl a dalo se na ni dívat. Nejvíce mne mrzí, že David Rauch nepokračoval v herecky solidně nastartované kariéře a neoblažil nás v dalších snímcích. Charismatický synek by jistě zazářil. Nu což. Bota jménem Melichar je fajn, je odpočinková, je veselá a je pro celou rodinu. Rozhodně doporučuji, ačkoliv bude těžké dostat od počítače vaše odrostlejší ratolesti. O to víc mne jímá nostalgie, když v televizi zazní Stáňa Hložků a v programu naleznu tento zapomenutý skvost. 80% (08.02.2016)

V roce 1983 musela u Zdeňka Trošky proběhnout prudká infekce talentu (bohužel však byla v následujících letech bez následků vyléčena). Natočil nejen první "slunceseno", ale taky vydařeného Melichara. Úsměvnou dětskou pohodovku, plnou humoru těžícího z drobných všedních školních absurdit (přezouvání) a nostalgického vzpomínání na školní léta, kde je všechno přesně takové, jak si to někteří pamatujeme. Všemu dodává šťávu hlaškující suverén Radim v podání Davida Raucha (byla to jeho jediná filmová role) a debutující Martin Šotola jako Honzík. Mě navíc vždy potěší Eva Salzmannová jako Adamová, která mi velmi připomíná "soudružku učitelku", ke které jsem kdysi dávno zahořel nevinou dětskou láskou. (02.03.2012)

Pěkný film pro děti, u kterého se ale pobaví i dospělí. Milá záležitost, lepší průměr. V rámci Troškovy tvorby patří jednoznačně do TOP 5 (Slunce, seno a pár facek, Slunce, seno, erotika, Melichar, Poklad hraběte Chamaré a Jasněnka). Opravdu Z. Troška točil slušné filmy opravdu jen za minulého režimu (s výjimkou Slunce, seno, erotika). (15.01.2011)

K dnešnímu svátku přeju Hromnicím vše nejlepší, hodně štěstí a zdraví, tj. aby jejich kůže nikdy nepopraskala, lásky od jejich majitelky, dostatek kvalitního krému a hlavně dostatek odpovědných majitelů psů, kteří produkty svých čtyřnohých miláčků poctivě sbírají z chodníků, a to prosím né pomocí chudáků mých papírových či igelitových příbuzných, ale pěkně lopatičkou, a házejí je do dostatečné vzdálenosti od trasy do školy, např. sousedům přes plot. (02.02.2016)

Jak jsem jen mohla dosud neohodnotit tuto perlu české kinematografie:-)) "Vy se doma nepřezouváte, Dochlebo…? – My to doma vedeme ještě postaru… – Jak postaru? – No, z pokoje do kuchyně chodíme přes předsíň, a ne přes náměstí, takže si nenašlapeme a neprší na nás… ":-)) No prostě senza, další kultovní filmík, který pobaví za každého počasí:-) (08.08.2011)