O princezně Jasněnce a létajícím ševci

Dodnes si pamatuji, jak byl vánočkový národ šokován Troškovou pohádkovou prvotinou. Reflektoval to dokonce i Dikobraz ("Pohádka končí, diváci vylézají z úkrytů"). Tehdy Troška ale ještě nebyl totální Troška, duo kanálnických (opravdu strašných) čarodějnic bylo něčím šokantně novým (navíc byly zlé a s poměrně jednoznačně určitelným pohlavím), celkem pohádka měla svůj půvab, ačkoli lakované lodičky jako erbovní atribut hlavního hrdiny mi dost kazily dojem. Jak dalekosáhle se tady nerespektují zákonitosti žánru, mě upozornila teprve otázka tehdy ještě ne pětileté dcery: "Jak to, že si dávají pusu, když se ještě nevysvobodili?" (23.05.2012)

Periferní postřehy: Důkladná, promyšlená a efektní stavba scén, skutečně filmová kamera, pracující bez zábran se stíny a s protisvětlem, s obtížnými perspektivami... Fascinuje mě, jak si vyhráli s různými druhy triků a s výtvarným pojetím, skutečně opečovaný film. Samozřejmě, za tímhle filmem stojí souhra skvělé knižní předlohy, dobrého scénáře a citlivé a odvážné kamery, a nic z toho není přímo Troškova práce. NA triky a výtvarné pojetí měli sehrané týmy odborníků. Zajímavé a smutné je všímat si, v jakých všech rovinách i nuancích se pak už Troška lacině vykrádá, namátkou třeba ve Z pekla štěstí nebo v Princezně ze mlejna (např. všechny ty scény s čarodějkou v jejím doupěti, včetně konkrétních záběrů a propriet, projev Blanarovičové etc. - jen už zmizela temnota a realističnost, a zbyl z toho remakeový nakašírovaný kýč, který pracuje se zjednodušením, ať už šetřili na obsahu, způsobu snímání či kulisách), a jak zpop-kulturněl, zmelodramatičtěl a zhloupnul tam, kde v kořenech míval evidentně alespoň rozhled, vkus a ambice. (24.12.2013)

Tahle pohádka se mi nikdy nelíbila a viděl jsem jí v celku asi jen jednou jako malej kluk. S postupem času se mi k ní názory poměrně vyostřili a nemůžu ji vystát. Jak už to tak u Trošky bývá, tak ten kdo je hodný je naivní nesympatický pitomec a ten zlý ho celou dobu bez výčitek zneužívá. Jedna hvězda za mé mladší já které to bylo schopné dokoukat. (08.01.2021)

Jo, Jasněnka... Ta se ti povedla Troško, ono, jak se říká, každý má v sobě aspoň trošku talentu... Michaela Kuklová je hezká (nevím čím, ale trochu mi připomíná Penelope Cruz), Růžičková senzační (chudák, vyžírala si samé hnusné role). Přesto pro mě nemá místo mezi Popelkou, Šíleně smutnou princeznou či S čerty nejsou žerty. Teď mě tak napadá, ona u nás šla pohádka po revoluci vůbec celkově do háje... 60% (21.06.2006)

Vybavuju si, když tahle pohádka byla nová (už toho taky hodně pamatuju, ale to je spíš tou cvičenou pamětí než věkem, zatím), že se v nevím jakém časopise, který odebíral jeden rodinný známý, objevil článek v rubrice "nemusíte se mnou souhlasit", který Jasněnku totálně rozebral a udupal. Bylo to hodnocené jako násilné, křečovité a příliš brutální dílo, které by děti vůbec vidět neměly. Mně se to líbilo už tenkrát (přiznávám, že svou roli v tom sehrálo i to, že od dětství znám Sluneční paní a říkám jí teto). Drdovy pohádky jsou skvělé, však taky jejich vydání v mé knihovničce je pěkný salát, jak to bylo (a je) často čtené. A vůbec, může být film, kde se létá, špatný? (05.09.2010)