Princezna ze mlejna

Zde už pomalu začínala vystrkovat růžky novodobá koncepce Troškových pohádek, tedy mylně nabytý dojem, že aby se rozprávka dětem líbila, je třeba do ní vtěsnat co největší množství neustále ječících, křičících a přihlouplých „legračních“ postaviček. První díl Princezny ze mlejna to naštěstí ještě odnesl v poměrně snesitelné normě, kdy tuto charakteristiku obdržely jen čtyři základní postavy, Knížepán, Čert, Vodník a Čarodějnice. Navíc všechny tyto postavy byly zahrány obstojnými herci, tak lze s klidným svědomím říci, že byly snesitelné, což se ovšem Troškovi v pohádce povedlo naposled. Jinak samotná PzM je poctivá pohádka zaměřená především na ty nejmenší, obsahuje prvoplánově vtipné situace založené na tom,že zlý Knížepán spadne do vody , nebo že si Čert připálí ocas. Ústřední dvojici to sluší, „Petře Petříčku“ je líbivá písnička a dobro a zlo je jasné, prostě děti budou nadšené, dospělí ne, ale nudou taky neumřou. (26.01.2007)

Nejsem si jistý tím, zda dokážu zůstat objektivní při hodnocení jákékoliv novodobé pohádky a to zejména proto, že na rozdíl od všech těch klasických československých filmových pohádek, jsou ty dnešní prošpikované triky a efekty, ve snaze je udělat atraktivnější, ale buď to u nás ještě stále neumí, nebo to do těch klasických pohádek prostě nepatří. Zdeněk Troška se s tím dokázal ukázkově poprat a přihmouřím li oči, tak to co nám Princezna ze mlejna předvádí, je asi to nejlepší co dnešní moderní filmové pohádky nabízí. (06.12.2014)

Když mi bylo deset, dal bych 5*. V 15 letech bych hvězdičku ubral za Jindru, v 17 bych jednu ubral za hastrmana, v 18 za čerta, v 20 letech i za tu Éééééééélišku, v 23 bych dal regulérní odpad, ale dnes - v 27 letech, se zdržím hodnocení a podotknu, že si pan kníže měl raději vzít princeznu z Knödelsteinu (IMHO jediný výborný vtip!). Pro mě ta pohádka evidentně natočena nebyla. Jen se bojím, že z jejího "kouzla" drtivá většina diváků časem vyroste, neb pitvoření, šišlání, huhňání, žužlání, žvatlání, šmrndání a hihňání příjemné není. (25.12.2012)

K téhle pohádce se i po patnácti letech, kdy byla natočená, strašně ráda vracím, má úžasné písničky a jako malá jsem Jindřicha milovala, to mi zůstalo dodnes. Některé hlášky z tohohle jsou prostě nesmrtelné (i když moje oblíbená "Žán, přinesl mi okno" je až ve dvojce :D). Klasická česká Troškova práce, to jsou ty pravé novodobé pohádky. (03.02.2011)

Naštěstí se to na rozdíl od druhého dílu drží jedné linie, sází na jednoduchý příběh jemně okořeněný pár zvláštnostmi, které jsou chvílemi i docela vtipné, scény jsou i vypointované, myšlenka a poučení, že člověk má někdy štěstí pod nosem, a nevidí ho, přičemž touží po něčem, z čeho by ani nic neměl, jsou nadčasové. Andree Černé to zde ještě sluší a tu mlynářskou dcerku jí člověk věří, strašidla mají vedlejší roli, stejně jako knížepán (na rozdíl od nepovedeného druhého dílu). (24.04.2015)