Scénář:
Ján MináčKamera:
Karol KrškaHudba:
Ján ZimmerHrají:
Ladislav Chudík, Naďa Hejná, Rudolf Bachlet, Eduard Bindas, Viktor Blaho, Hilda Augustovičová, Míla Beran, Ľudovít Greššo, Ján Mildner, Jozef Dóczy (více)Obsahy(1)
Nacističtí vojáci páchali zvěrstva i ve střízlivém stavu - a pokud se opili, počínali si ještě hůře. O tom se přesvědčí obyvatelé jedné slovenské vesničky v době národního povstání, když musí přijmout arogantní hitlerovskou gardu. Když se totiž ztratí dva vojáci, velitel jednotky vyhrožuje, že nechá pro výstrahu popravit za každého z nich pět rukojmí. A odmítá na svém rozkazu cokoli změnit, i když se ukáže, že za politováníhodný incident může opilost. Jenže vesničané se spravedlivě naštvou a chopí se zbraní. Snímek vznikl v 50. letech a plně odpovídá tehdejším požadavkům na třídně uvědomělé umění. Dnes je na něm zajímavý hlavně netradičně obsazený Ladislav Chudík - představuje bezcitného nacistického velitele. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Kvalitná dráma s výbornými hercami na oboch stranách, zvlášť by som upriamil pozornosť na Bindasa, ktorý náramne vystihol nemeckého vojaka, na jednej strane ochrancu, na druhej strane zbabelca. Film má dva mínusy - chýbajúce titulky pri nemecky hovoriacich postavách a chýbajúce záverečné vysporiadanie sa so starostom a manželským párikom stvárneným Blahom a Augustovičovou. Tvorcovia to strihli v najlepšom a dosadili partizánov, ktorí sa vysporiadali s nemčúrmi. ()
Těžce nevěrohodný příběh. Mezi popravenými má být i malý kluk. V noci jdou stavět most. Musí být přes noc opravený. 9:25 – tři šestky. 43:30 – rouhání se proti Bohu. Ke konci dvojitá pomsta: zfanatizovaná vesnice proti jedné ženě, partyzáni proti Němcům. Střílení do lidí z kulometů. Soudruzi přihřívají nenávist mezi národy. ()
Velmi dobrý film, takový jaké v této době vznikaly. Ladislav Chudík v roli, ve kterých mnohokrát vidět nebyl. Emil Horváth st. vynikl hlavně na svatební hostině, když přichází nejprve partizán a poté dva němečtí vojáci. Jeho taneční a pěvecké výkony pomohly obyvatelům tuto chvíli překonat. Trochu slaběji působili radní obce, jejich rychlé převleky i změny názoru , hned pro němce , hned pro svobodu bylo dost násilné. Také závěrečná scéna příchodu partizánů , pouze ukazovala , že se v okolí bojovalo. Škoda, že chyběly titulky pro německé dialogy, kterých ve filmu bylo hodně. Snad příště se objeví. ()
no tak toto bola drama aku asi v slovenske tvorbe uz ani neuvidime. bolo tam citit kusok ideologie, ale to len vazne kusok. inac som ocakaval, ze ruski partizani nakoniec vsetkych oslobodia, ale to sa nestalo, a myslim si, ze prave preto je ojedinely kusok, kt. nema obdobu a patri mu pravom chvala odo mna ako za herecke vykony, hudbu a reziu... ()
Film má niekoľko tromfov, ktoré ho v mojich očiach dvíhajú medzi tie najkvalitnejšie vojnové drámy, ktoré u nás vznikli. Najkvalitnejšia zložka je dobrý príbeh a atmosféra. K nemu stačilo vybrať správnych hercov a chytiť réžiu pevne do rúk. To všetko vyšlo na výbornú, film pôsobí maximálne autenticky, navyše často používaná nemčina tento pocit ešte umocňuje. Nemčiny je tu naozaj požehnane a chýbajúce titulky trochu zamrzia. Našťastie mnoho sa dá domyslieť. Chudík veľmi netradične v úlohe SS-áka a sám nemčinu sype jedna radosť. Ozdobou filmu sú postavy starostu( "Ja som súhlasil s popravou, ale...") a gardistu. Zaujímavé mi prišli rozhovory medzi odsúdenými, ktorí mali medzi sebou vybrať 5 ľudí, ktorí dostanú milosť. Pohľady, oči a črty tváre ženícha mi trochu pripomínali Gojka Mitiča. Osobne by som pár minút navyše iba privítal a najviac asi pri postave E. Bindasa v úlohe "strateného" nemeckého dôstojníka, ktorý bol výborný. Strach má veľké oči...PS. Príbeh sa ma osobne dotkol i preto, že má mnoho spoločného s udalosťou z obce Brezovica na východnom slovensku, v ktorom zohral dôležitú úlohu môj pradedo. 90%. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- V Informatívnej správe o zákaze premietania niektorých slovenských filmov sa uvádza o snímke nasledovné: „Film nespĺňa svoje poslanie, lebo ukazuje nášho človeka bojazlivého, neaktívneho. Vcelku je film ladený nábožensky a partizánska akcia v závere filmu vyzerá groteskne. Nemeckí fašisti nerobia rozdiel medzi slovenskými fašistami a statočným ľudom. V záverečnej scéne hŕstka partizánov, vyzbrojená ľahkými zbraňami zaútočí na silne vyzbrojenú nemeckú jednotku. Scéna vyzerá smiešne a v neprospech partizánov. Film je ospravedlnením nemeckého fašizmu a cirkvi a partizáni sú pre dedinu nešťastím. Toto dielo je ideologicky škodlivé a nemôže sa premietať v našich kinách.“ (Biopler)
- V apríli 1959 sa predsedníctvo ÚV KSS zaoberalo správou o úpravách na filme. Situácia bola vážna, nakoľko škoda bola vyčíslená na cca 200 tisíc Kčs. Režiséri uviedli, že mnoho nedostatkov má korene v samotnej literárnej predlohe, ale väčšina sa dá odstrániť. Pre názornejšie zobrazenie alibistického konania gardistov dopísali scénu návštevy hitlerovských generálov u ministra vnútra a ministra národnej obrany, vylepšili scénu pred popravou a replikami znejúcimi mimo obraz dodatočne linkovali jednoznačný výklad bezcharakternosti prisluhovačov. (Biopler)
- Príbeh je sústredený na marginálne súvislosti udalostí SNP zachytených pohľadom zboku. Západoslovenská dedina nebola jeho centrálnym prostredím, ani rádoví vojaci Wehrmachtu, ktorí reprezentovali vojenskú silu fašizmu, neboli cvičenými zabijakmi jednotky Edelweiss. (Biopler)
Reklama