Černá kočka

Méně známý horor či spíše psychothriller třicátých let představuje drama zrady a pomsty. V roli zločince opětovně dokazuje své herecké kvality démonický Boris Karloff a v roli mstitele je prezentována neméně slavná hororová legenda Bela Lugosi. Ostatní herecké osobnosti vedle těchto dvou charismatických hvězd zanikají. Filmu prospívá černobílá verze, která navozuje napětí a depresivní atmosféru, a také sugestivní hudba a působivá výprava. Trochu zkratkovitě byl navozen satanský motiv a trochu zbytečná mi přišla role černé kočky. Určitá naivita je dána stářím snímku a nadměrná konverzace je zřejmě daň za to, že film je k radosti tvůrců zvukový. Přes tyto chybičky si podle mne tento neprávem opomíjený kousek hororové historie zaslouží pozornost. (22.02.2016)

Jeden z mích oblíbených hororů 30tých let. Souhlasím s názorem že k dokonalosti Frankensteina, Draculy a jim podobných ve kterých oba mistři hororů hráli má Černá kočka daleko, ale přesto si udržuje svou depresivní atmosféru dodnes. V černobílém pojetí se sídlo kdesi v ponuré krajině stává dokonalím místem strachu a chladný a emocemi nepoznamenaný výraz Borise Karloffa je doslova přimrazující. Bela Lugosi je mu solidním protipólem, jenž sice z počátku za ním mírně zaostává, ale v závěru samotném kdy se jme stahnout šíleného satanistu z kůže je naprosto démonický. Je na každém jak na něj bude tenhle klasický horor působit, na mě ovšem zapůsobil dokonale. (22.06.2004)

S odstupom doby veľmi slabé a vyslovene smiešne. Black Cat nezazlievam určitý duševný rozsah, to je spolu s prostredím ateliérov jediné plus. Dejová konzistencia a atmosféra sú na mizernej úrovni. A Lugosi nie je herec (skôr len komik)...jeho úsmev utvrdzuje diváka, že je všetko ako zo sladučkej rozprávky... (21.01.2014)

Bela Lugosi v netradičně kladné roli. Film má nádhernou temnou atmosféru. Celý děj se odehrává v úžasném domě stylizovaném v duchu školy Bauhaus ("Masterpiece of construction built upon the masterpiece of destruction"). Z Poeovy povídky moc nezůstalo, kromě motivu strachu z černé kočky a vraždy manželky vlastně vůbec nic. Nejkrásnější je zvrhlá scéna Borise Karloffa procházejícího chodbou plnou mrtvých vystavených manželek. Trošku mě mrzí, že nebyla více rozpracována ta pasáž s Belovou dcerou, která se tam jen tak lehce mihne. No ale jinak velmi slušný horor, jeden z nejlepších, co ve třicátých letech vznikly (23.07.2008)

První film, ve kterém se setkaly dvě velké hororové legendy - Boris Karloff (jako válečný zločinec Poelzig, který má prsty v černé magii a který odcizil ženu a dceru svému příteli Wardegastovi) a Bela Lugosi (Werdegast, muž potrestaný za Poelzigovy zločiny, který se po 15 letech vrací, aby se pomstil). V první řadě musím upozornit, že toto není adaptace Černé kočky Edgara Allana Poea (ačkoli to titulky říkají) a ani se to té povídce nepodobá. Černá kočka se ve filmu vlastně jen párkrát mihne, toť vše. Ale snímku to navedí, díky hlavní herecké dvojici, která ho táhne znatelně nahoru. Jako nejlepší scénu filmu, možná i jednu z nejlepších scén hororu třicátých let minutého století, bych označil tu, v níž Boris Karloff hraje na varhany Bachovu Toccatu a fugu v d-moll, což doopravdy podtrhuje nezvykle ponurou atmosféru snímku. Navíc, nevím proč, jsem si vždy tuhle melodii s Karloffem spojoval. Je to prostě znamenitá klasika. PS. Následující horor na motivy díla E. A. Poea, ve kterém se také objeví dvojice Karloff/Lugosi, je stejně zdařilý jako Černá kočka. Určitě doporučuji. (12.06.2011)