Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Audrey Tautou, Gaspard Ulliel, Dominique Pinon, Chantal Neuwirth, André Dussollier, Ticky Holgado, Marion Cotillard, Dominique Bettenfeld, Jodie Foster (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se rok 1919. Mathildě je devatenáct let. Před dvěma lety odešel její snoubenec Manech na frontu v Somme a jako mnoho jiných byl zabit "na poli cti". Alespoň tak to stojí v oficiálním oznámení. Ale Mathilda odmítá uvěřit. Je si jistá, že kdyby Manech zemřel, ona by to cítila. Vedena svou intuicí se drží poslední jiskřičky naděje, která ji spojuje s jejím milencem. Marné jsou pokusy bývalého seržanta přesvědčit ji, že Manech zemřel v zákopech na "území nikoho" společně s dalšími čtyřmi muži. Mathildina cesta je plná úskalí a překážek, ale ona se jich neleká. Všechno je možné pro toho, kdo má odvahu postavit se osudu. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (319)
Velice dobrý film, obzvlášť se mi líbil ústřední hudební motiv a vůbec celá hudba (Badalamenti se nezapře). Jen vedlejších postav bylo příliš, od půlky filmu jsem vzdala jakoukoli snahu orientovat se v nich. Ale obrazy ze zákopů byly až děsivě realistické, vlastně celá vizuální stránka "Zásnub" je skvěle propracovaná a Audrey Tautou jako obvykle vynikající. ()
Evidentne je pre Jeuneta aj v tomto filme dôležitá najmä forma pred (slabším) príbehom. V prvom rade sú to rôzne filtre, ktoré scénam dodávajú emocionálne zafarbenie, takisto očarujúca je vizuálna hravosť a nápady. Herci sú zvolení tak, aby boli zapamätatelní a vhodne dekorovali kreatívny kontext. Staré známe a spoluprácou osvedčené tváre Audrey, Dominique Pinon...Všetky tieto prvky sú pre Jeuneta príznačné. Rozdiel v úspechu jeho filmov spočíva už len v tom, či obsah a forma do seba dobre zapadá. V príliš dlhých zásnubách je jednoznačne prepálená stopáž a mnoho dejových odbočiek a vsuviek, bez ktorých by sa divák pokojne zaobišiel. Na druhej strane pár scén, ktoré vyrazili dych (vzducholoď, bombové útoky, čarokrásne zobrazené prostredie okolo/v majáku...). Nezabudnuteľnými pre mňa zostanú scény nasnímané originálne a s fantáziou. ()
MMM a MMM..... /// Takovej ten film od J.P.Jenueta, ve kterým prdící pes štěstí přines. Poetika Amélie – nejen vypravěčská, ale i obrazová. Výborný válečný scény, typickej filtr a romantická Matylda, jejíž srdce bije jako morseovka (a je dobře stavěná). Rozjíždí se pátrání, které bude vyžadovat štěstí, trpělivost a které hlavně nesmí zabít jedno : NADĚJI! Místy zbytečně dlouhý a ,,o ničem“, někdo by klidně napsal, že to byla nuda. Není to úplně jednoznačný hodnocení, ale snad proto, že lidi mají rádi šťastný konce, snad proto, že chceme věřit, že láska překoná všechna zakletí i války, snad, že toužíme po šťastném návratu....kdo ví.....PROČ PLÁČEŠ? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdy můžu umřít výstřelem do vzduchu. 2.) Myslel jsem, že J.P. Jenuet točí jen depresivní záležitosti. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ** ()
Naivne som očakávala, že si na mňa Jeunet pripraví nejakú romantickú oddychovku s príjemným scenárom aj keď vojnovým či mysterióznym. Namiesto toho som mala pocit, akoby som sa pozerala na prekombinovanú detektívku na motívy Agathie Christie a olej do ohňa prilial aj francúzsky štýl plný agresívnych zmätených strihov a zvláštnych kontrastov. Na jednej strane uznávam, že výprava bola čoby z iného sveta, snová a magická, no celé neznesiteľné pátranie nezlomnej Audrey Tautou nakoniec vyústi v dlho očakávaný, prehnane krátky, no i tak krásny koniec. Odpovedám na Pomovu otázku: ,,Jeunet je úplný magor." ()
Scénář: Jean-Pierre Jeunet, Guillaume Laurant .. Pátrající Mathilda je sice krapet chladná ke ztrátě rodičů, ale se ztrátou svého milého se jednoduše nemůže smířit. I když všechny dostupné indicie hovoří o tom, že byl po odsouzení k smrti zabit někde v "zemi nikoho" mezi zákopy během první světové války, po rozjetí svérázného detektivního pátrání se postupně začnou objevovat okolnosti jenž na celou situaci vrhají úplně jiné světlo .. světlo naděje, díky němuž se může tohoto, jak sama říká, provázku držet a nemusí se na něm zatím věšet! Jean-Pierre Jeunet po obrovském úspěchu Amélie z Montmartru, jenž k absolutní nesmrtelnosti chybí snad jen ta zlatá soška a tříleté pauze představuje svůj nejnovější snímek na první pohled až moc (vyprávěčsky i formální stránkou) podobný právě zmíněnému majstrštyku. Příliš dlouhé zásnuby, kam znovu obsadil nádhernou a opět přesnou Audrey Tautou, jsou opět velice zajímavé i přesto, že námět příběhu je kapku jednodušší. Nad vším ční monstrózní výprava a dokonale stylová kamera s neuvěřitelně líbivým filtrem. Ano, tento aspekt by bohatě pokryl většinu filmu, naštěstí zde není jen on. V příběhu se setkáme se spoustou postav, jenž některé jsou velmi zábavné, jako tomu bylo v předešlém filmu a některé zase velmi zajímavé svým jednáním. Sice jsem zde druhou Amelii neviděl, ale forma mohla někomu přijít až stejná. Na druhou stranu proč nepoužít znovu něco, co bylo tolik úspěšné. A navíc je to tak krásné! I když vlastně převážně sledujeme tu nejhorší stránku odporné světové války.. 90%. ()
Galerie (38)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (43)
- Film obsahuje niekoľko záberov z filmu Putovanie vtákov (2001). (Pat.Ko)
- Pohyby kamery v zákopoch a vojnové scény z prvej svetovej vojny sú dosť presné kópie majstrovskej dielne Kubricka, konkrétne z filmu Cesty slávy (1957). (Pat.Ko)
- O scéne na železničnej stanici režisér Jeunet v komentári prezradzuje, že tento záber bol poctou scéne pred operou vo filme Občan Kane (1941). (Pat.Ko)
Reklama