Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba

Snad nejodvážnější film české (polistopadové) kinematografie. Nikdy jsem nepochopil, jak se Drahomíře Vihanové podařilo natočit jej, a to nejen pro nezbytné zabydlení se ve východoslovenských cigánských osadách, ale pro ostré (a tedy zraňující) vědomí toho, že se v konečné podobě snímku nesloučí, ale vedle sebe zůstanou stát, všechny ty zcela nespojité diskursy, z nichž především citovaná nadčasová a nadosobní Slova Boží (Písma svatého) a krajně bezprostřední, do vteřiny, která mizí, vsáklá řeč cigánská spolu kontrastují natolik, že film může začít připomínat spíše alegorii než osobní svědectví, a o to režisérce bezpochyby nešlo. Naopak. Film vtěluje tázavost generace, která se poprvé postavila na svobodné nohy, ale která rovněž musela pochopit, že jazyk, kterým se vyjadřuje, si přisvojila hovada i zrůdy, které tak výstižně zpodobila univerzitní komise rozhodující o studentském bytí a nebytí jedné z hlavních postav. Dojímá mě i ten celý kolorit, balík Placákových Babylonů a knedlíky navíc v menze v Opletalově. Nic z toho jsem nezažil, ani ten hlad, a to jsem skoro nejedl, šest rohlíků ve Vítu nebo v Normě, kelímek dvaceti deka salátu z prošlých surovin, později štrůdl za dvacku v Michelský pekárně v Dlouhý a suchá půlka chleba zpola snězená v tramvaji. On ten nezájem vyučujících (až na pár svatých, otcovských výjimek) ve mně natolik vzbuzoval hnus a touhu to všechno jedním mílovým krokem překročit, že jsem ani nedokázal polknout, natož hladovět, a pak jsem to překročil a dlouho už zvracím z toho, jak se ve mně nad tím pohnula duše. Jinak je až šokující, jak přesně Jakub svým fragmentárním, lecčíms kulhajícím jazykem zasazuje krizovou situaci romské menšiny: slyším v tom echo protestních hlasů amerických obhájců afroamerické minority v padesátých letech, kteří přímo upozorňovali, že se cílenou segregací vytváří snadno ovladatelná a bezmocná otrocká skupina k čemukoliv použitelných lidí, tedy že otrokářství může pokračovat jen z moci patřičně nastavené řeči. A řeč? O tomto filmu v roce 2000 ani nikdy potom nikdo z mých spolu-studentů ani spolu-bydlících nemluvil. Kde to žiju, kde jsem to žil… Alma mater. (10.02.2019)

Film oscilujúci medzi drámou hovoriacou o právnych dôsledkoch vraždy mladej ženy a lyrickým pohľadom na zvykové právo i morálne hodnoty cigánskeho etnika. Rozhodne nie špatný nápad (ale ani originálny), avšak formálna stránka snímku je pomerne netradičná a pre diváka náročná na sledovanie (lyricko-epická stránka). Oceňujem však snahu D. Vihanovej pridŕžať sa presných reálií (napr. liturgia, cigánsky slovník, právne poučky a pod.). V konečnom dôsledku ma ale film veľmi neoslovil. Podobne sociálne ladený film o cigánoch je napr. Cigán (2011) alebo Marian (1996). (26.10.2013)

Trochu mě překvapilo zdejší nízké hodnocení tohoto filmu. Já považuji podobné polemiky v současnosti za poměrně smysluplné, protože je vždy důležité respektovat kulturu jiných etnik. A umění určitě mnohokrát sloužilo a bude vždy sloužit i k vyjádření se k současným společenským problémům a otázkám. Byť šlo právě téma "Romové a my" zpracovat filmařsky o něco lépe, nemohu si 4* odpustit za zajímavý podnět směřující k hlubšímu diváckému zamyšlení. (15.08.2005)

Režiserka Vihanová sa nebojí rýpat do takých témat ako je romska komunita!A čo jej slúži ku cti je aj fakt že s touto temou si poradila celkom dobre!Nebála sa natáčat azda na najhoršom mieste na Slovensku a to v romskej osade Letanovsky mlyn na Spiši.Takto dodala filmu naozajstnu autencitu.Nebala sa okrem toho zarýpavat do problematiky viac nez by bolo slusne.Skuma našu a romsku mentalitu a ich rozdielnost s puncom uveritelnosti.Co mi ale na pribehu trochu vadi je scenar, ktorý sa rovnakou mierou stara aj o samostatne osudy hlavných predstavitelov co podla mna pribehu velmi neprospieva.Zato obsadenie niekolkých naozaj dobrých slovenských hercov do filmu /Milan Bahúl,Zuzana šulajová/ chápem ako velmi dobré rozhodnutie pani režisérky. (18.08.2007)

Hodně zvláštní film. Děj je vyprávěn nelineárně a neustále skáče sem a tam, takže je lehké se v něm ztratit a navíc je kvůli tomu těžké se zainvestovat do postav. Taky to celkem brání v pojmutí tématu filmu o romské komunitě a rozdíli mezi nimi a námi, téma, které je velmi zajímavé, ale tady je kvůli podprůměrnému zpracování velmi nevýrazné. Technické aspekty filmu nebyly špatné, styl natáčení není nejlepší ale hodil se a pár hezkých záběrů se tam najde. Herecké výkony byly slušné a hudba taky ušla. Kvůli matoucímu ději z toho ale moc dobrý pocit nemám. 4/10 (14.11.2022)