Romance pro křídlovku

Ze zfilmování mé oblíbené básně jsem měl trochu obavy. Nejvíc jsem se bál zploštění mnohovrstevnaté struktury, která dává velký prostor čtenářské interpretaci. A obával jsem se právem. Na druhou stranu, poměrně jednoduchý příběh, který Vávra z Hrubínovy Romance vydoloval, byl ozvláštněný novými, ryze filmovými prostředky. Snad nejvíce lze ve filmu cítit lyrický erotismus Machatého filmů. Kamera je úchvatná, poetizující detaily dávají do souvislosti trojúhelník protikladů, který kupodivu zachovává myšlenku Hrubína (který tím navázal na Máchovskou tradici): Příroda x Láska x Smrt. Veliký zážitek. (11.12.2009)

Podle mínění mnohých nejlepší snímek Otakara Vávry. Což o to, Vávra je nějaký pojem a Hrubín coby autor básnické předlohy, to je přímo instituce. Jenže co naplat, i když považuju Romanci pro křídlovku za nadprůměrný kousek naší kinematografie, tolik dojmů, abych jí nadělil 4. hvězdičku, přece jen ve mně nevyvolala. Dějově řídké, příliš poetické. Vávra na mě udělal větší dojem např. Krakatitem. Špičkové řemeslo se tomu nedá upřít a solidní herecké obsazení taky ne. Tématicky je to ale hodně ohrané, je jen velmi málo námětů, které by se objevovaly tak často jako příběhy o nezralé nenaplněné lásce. Stojí za to se zamyslet, co by se stalo, kdyby v rozhodující moment u Vojty nezafungoval pocit povinnosti k vlastní rodině a došlo k útěku obou milenců - kam vlastně? Jak brzy by se rozplynula přehnaná očekávání, romantické naivní představy a jak moc by bolela přízemní realita běžného života a stereotyp partnerského vztahu? Celkový dojem: 65 %. (04.01.2014)

Poetická rozsáhlejší báseň Františka Hrubína se stala režiséru Otakaru Vávrovi podkladem pro podobně poetický film, ke hraje hlavní roli obraz (za kamerou stál Andrej Barla) a hudba (Jiří Srnka). Ostatně František Hrubín se podílel na scénáři. Po letech se u vchodu na hřbitov scházejí dva muži, kteří kdysi milovali dívku od kolotočů. Ve vzpomínkách se do té doby soupeření i jemné, romantické lásky vrací ten, jemuž to léto věnovala dívka větší náklonnost, a s níž by muž i odešel, kdyby nedošlo k tragické události. Poetika léta, koupání v potoce, probouzejícího se uvědomování si vlastní sexuality, kolotoče, příroda, to vše hraje svoji roli v tomto snímku, kde více než o rozvíjení děje jde o zachycení jednoho prchavého okamžiku lásky a dospívání. V hlavních rolích uvidíme Jaromíra Hanzlíka, Zuzanu Cigánovou, Štefana Kvietika, Miriam Kantorkovou, Janusze Strachockého (jehož namluvil Bohuš Záhorský) a další. Disk nenabízí nic obzvláštního, prostě to, nač jsme u bontonu zvyklí. Nemastný neslaný přepis obrazu, černobílého, ve formátu 1,33:1 (4:3), kde díky jisté nevyváženosti kontrastu určité scény zanikají. Český zvuk v Dolby Digital 2.0. A české a anglické titulky. A pak bonusy. Ty tvoří nijak podrobné filmografie, fotogalerie a nakonec rozhovory. Jaromír Hanzlík, Miriam Kantorková i Otakar Vávra dostali každý zhruba pět minut na vzpomínání, ale nějaké podstatnější informace, než kde se natáčelo a jak tam bylo hezky se nedozvíme, možná je ještě zajímavá vzpomínka na Zuzanu Cigánovou. (19.08.2015)

Asi skutečně nejlepší film, jaký kdy Otakar Vávra natočil. Řemeslně jde o dokonale zvládnuté dílo, natočené navíc nezvykle syrovým způsobem. Svými výrazovými prostředky se blíží české nové vlně, což je (zdánlivě) o to paradoxnější, že Vávra užil na FAMU prakticky všechny její protagonisty. Velmi výrazným kladem filmu je vynalézavá a netradiční kamera. Syrovosti filmu prospívá i jeho černobílost. Herecké výkony nejsou na první pohled nijak výrazné, ale rozhodně velmi přesvědčivé a uvěřitelné. Přesto filmu něco chybí. Možná je to tím, že celý příběh je v podstatě banální (samozřejmě jako tolik jiných příběhů o nezralé lásce), ale možná je to i proto, že nám zde režisér vyzradí pointu prakticky během prvních deseti minut. Ne, že by byl další děj vysloveně odhadnutelný, příběh se nečekaně zauzlí, ale přesto se místy poněkud vleče... A to píšu jako milovník pomalých filmů... Zajímavé komentáře: Pohrobek , sinp, wosho (06.11.2008)

Jak asi může dopadnout filmová adaptace naprosto blbé knížky? Nabízí se napsat, že jedině blbě. Tady to však není úplně pravda, neboť tato adaptace dopadla pouze zle. Rozhodně mi dívání se na film přiadalo méně bolestivé než četba kniha, ačkoliv skoro vždy to bývá naopak. Na každý pád bych se obešel bez toho, abych znal detailní popis Hrubínova života. Z toho vyplývá, že film stojí na naprosto nezajímavém a debilním příběhu. V kolonce režie by tedy mohlo stát jméno klidně PÁN BŮH, v kolonce herci potom Ježíš a já, ale nic by to na výsledné kvalitě tohoto snímku nezměnilo. A ocenění film získal pouze proto, že naprosto nikoho tehdy nepohoršoval a ani nikdy pohoršovat nebude. (Jedná se o čistou romantiku, a ta nikdy nikoho nepohoršovala. Maximálně vás může unudit k smrti jako se to přihodilo mně.) Rozhodně ocenění nezískal proto, že by snad čirou náhodou někoho přivedl až k orgasmu. Nevidím důvod jít s davem a nalhávat si, že se mi tenhle film tak strašně líbil. Jak to mnoho uživatelů očividně činí. Za sebe čistý odpad! (24.04.2012)