Buffalo Bill a indiáni aneb Lekce dějepisu Sedícího býka
Buffalo Bill and the Indians, or Sitting Bull's History Lesson
Buffalo Bill a Indiáni
Režie:
Robert AltmanScénář:
Alan RudolphKamera:
Paul LohmannHudba:
Richard BaskinHrají:
Paul Newman, Joel Grey, Kevin McCarthy, Harvey Keitel, Geraldine Chaplin, John Considine, Robert DoQui, Bert Remsen, Will Sampson, Shelley Duvall (více)Obsahy(1)
Paul Newman jako věhlasná ikona Divokého západu... Píše se rok 1885 a jméno Buffalo Billa je symbolem hrdinství. A díky jeho veleúspěšnému kočovnému představení také ztělesněním splněného amerického snu. Pod taktovkou geniálního vedoucího Natea Salsburyho si mytický Buffalo Bill podmaňuje celou Ameriku. Jakmile se však legendární lovec bizonů a podnikavec uchýlí do zákulisí, odhazuje nejen své falešné lokny, nýbrž i morálku, zatímco si prolévá hrdlo kořalkou a láme srdce nejedné opěrní divě s hrdlem zlatým. Když je do zábavné podívané povolán obávaný náčelník Sedící býk, Buffalo Billa čekají bezesné noci a vrásky na spanilém čele… Hollywoodský mogul s italskými kořeny Dino de Laurentiis (Barbarella, Tři dny Kondora, Ragtime, Duna) spojil své síly s uznávaným americkým režisérem Robertem Altmanem (M*A*S*H, Vidiny, Nashville). Výsledkem se po dvouletých přípravách stal divácky vstřícný, až úšklebný, přitom však promyšlený portrét první hvězdy Spojených států amerických, jejíž sláva nevzešla ani ze svrchované vojenské opory, ani z politického prostředí, ale ze zdola, ze spisovatelského umu Neda Buntlinea, jenž stvořil z obyčejného lovce bizonů a vojenského průzkumníka Williama F. Codyho modlu jménem Buffalo Bill. Právě ten se počínaje 20. stoletím stal hojným předobrazem pro filmové westerny. Po Altmanově „westernu“ McCabe a paní Millerová také nový přírůstek nedostál klasickým rysům prérijního žánru zpopularizovaným Johnem Fordem, Howardem Hawksem či Anthony Mannem. Na motivy divadelní hry „Indians“ Arthura Kopita Altman se scenáristou Alanem Rudolphem mistrovsky rozehráli vrstevnaté dějství, které neustále překlápí otázku historie a klamu, zneužívajícího a zneužívaného, hranice šoubyznysu a umění. Jak bývá u Altmana zvykem, kromě nápadité obraznosti snímek nepostrádá bohatou zvukovou stopu, díky níž je svět Divokého západu vykreslen jako palebný střet odlišných názorů, vzájemně spletených, v nichž se problematizuje rudo-bělošské pojetí dobra a zla, z nějž málokdo dokáže vyjít s čistým štítem. Snímek Buffalo Bill a indiáni aneb Lekce dějepisu Sedícího býka získal roku 1976 Zlatého medvěda na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (32)
Nezáživný, roztěkaný snímek o setkání skutečné legendy (která diváky neohromí svou skromností a nenápadností) a legendy uměle vybudované (která má úspěch, protože je teatrální a podepřená velkohubou show). Přes známé herce film diváka nechytne, je příliš bezdějový, jde o sled epizodek, které jsou někdy komické, jindy tragické, převládá však těžká deziluze. Byla trestuhodná škoda nevyužít téměř vůbec motiv spisovatele, který původně legendu stvořil a nyní, už v ústraní, sledující, jak přerůstá do obludných rozměrů – a aniž by pocítil byť jen sebemenší zodpovědnost, hořce ji kritizuje. SHRNUTÍ: Divoký Západ je víc představa než realita. ()
To nebylo hezké. Zvlášť pro mě, pro kterého byl Buffalo Bill jedním z největších hrdinů dětských let, jehož hrdinské kousky jsem hltal po desítkách. Na druhou stranu - možná právě proto mě dost zasáhla tahle pozoruhodná a bezchybná psychologická kresba muže, který dosáhl svého, protože to považoval za nutné a protože tak chtěl. Co je to za hrdinu, který před veřejností tají, že nosí paruku? Který si hraje na čarostřelce, ale do revolveru si nacpe broky? Který miluje operu a ještě víc její interpretky? Robert Altman svým postavám skutečně rozumí a umí je podat neuvěřitelně hodnověrné. Díky za to. ()
O tom, na čem všem se dá vydělávat, přitom šikovně obracet dějiny naruby a zvyšovat seběvědomí amerických patriotů, kteří o sobě rádi slyší, že jsou nejlepší. "Ano, národ chce být klamán a chce mít hrdost, tak mu to dopřejme, (a my na tom můžeme zbohatnout)". To bylo krédo Buffala Billa, kterého se držel, když ve své show představoval ve skutečnosti poražené, pokořené a utlačované indiány jako násilné agresory a bílého dobyvatele indiánské půdy jako hodného posla civilizace. Přece, .... to indián zabíjel a my chtěli jen jejich půdu. To indián, ... to je ten násilník. ........ Film myšlenku docela dobře podává, přesto je podle mého mínění natočen nezáživnou formou a naprosto zbytečně s předlouhou stopáží. ()
8/10 Pro me jako pro velkeho priznivce westernu byla tato demytizace BB docela tezka rana... treba jak Geronimo strelil do plachtovi toho stanu, uplne jsem se stydel. Ale pravda, divoky zapad je pro dnesniho divaka takovy prelud od nehoz si slibuje neco ve smyslu pohadky a pritom je to fialovy hnus... Moc pekny dokumemnt ()
Pokud se mělo jednat o navázání na umělecký úspěch Života a doby soudce Roy Beana, tak se tady něco hrubě nepovedlo. Altmanovi jdou konverzační filmy a rád jemně kritizuje, ale v případě westernového žánru tohle není to pravé ořechové. Utahování si z legendy vyznívá do ztracena, ať už kvůli slabé výpravě, nijaké kameře a nevyužití kvalitních herců (Keitel, Grey - viděli jste, co ten chlap předváděl třeba ve Fosseho Kabaretu?). Jak říkám, Roy Beanovi se Buffalo Bill v lecčems podobá, ale kvalitativně je o dvě třídy dole. On také Altman není Huston, že ano. P.S. Zato o pět let starší McCabe a paní Millerová, to je to pravé westernové pošušňání! ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Většina filmu byla natočena na místech v kanadské Albertě a v indiánské rezervaci Stoney. (Zetwenka)
- Sedící býk se připojil ke Codyho show v roce 1885. Předváděcí aréna ukazuje několik státních vlajek Wyomingu, ale Wyomingu byla udělena státnost až v roce 1890 a tato vlajka byla přijata až v roce 1917. (Zetwenka)
- Film byl uveden v roce 1976 během oslav amerického dvoustého výročí nezávislosti. (Zetwenka)
Reklama