Bílý šum

Nebudu tvrdit, že dokonale chápu, o čem to je, a co se to snaží říct (knihu jsem nečetl a mám pocit, že by to v tomhle případě pomohlo), ale líbilo se mi to, a na základě (nejen) zdejšího hodnocení jsem očekával něco o dost hůř vstřebatelného. Největší hřích asi vidím v tom, že když jsem ze závěrečných titulků zjistil, že hudbu skládal Danny Elfman, nedokázal jsem si zpětně vůbec vybavit, jak zněla. Slabších 7/10 (23.01.2023)

Bílý šum je alegorická konverzační romance s příměsí černohumorné satiry – anebo také cokoli jiného. Noah Baumbach využil nápadité předlohy a silné herecké sestavy k filmu, který je v mnoha scénách a jednotlivostech poutavý, v součtu však přehlcený a rozpadlý. Zajímavý experiment rozhodně ano, ale zlomové autorské dílo nikoli. (08.01.2023)

Honírna podobné úrovně jako poslední Iñárritu. Tenhle trend, kdy streamovací gigant dá áčkovému režisérovi neomezené finanční prostředky, aby si bez kontroly natočil, cokoliv chce, začíná být nesnesitelný a musí skončit. Vždycky z toho vyleze to samý. Absurdně dlouhý, egomaniakální, nesoustředěný bordel. Zajímavé jednotlivosti tu jsou, řemeslná kvalita samozřejmě taky. Ale vůbec to nedrží při sobě. (30.12.2022)

Chtěl jsem býti velkorysým a dát tři, ale vlastně se mi nechce. Vizuál fajn - trochu mám pocit, že to poslední dobou píšu u každý recenze a že vizuál začíná přebírat slovo nad zbytkem tak nějak obecně. Jinak si to hraje na jakousi hipsteřinu a vůbec jsem se nechytal… chvílemi už to vypadalo, že opouštíme rádoby inteligentní chaos plný rádoby intelektuálního humoru mezi řádky, ale stejně to tam dřív nebo později klouže zas a znova a je to zábavné asi jako zarputilý absolvent gymnázia u vědomostní hry na party plné přiopilých pankáčů. Buď se bavme bez snahy být zbytečně chytrý, nebo se přesuňme na party gymnazistů a bavme se tak, aby to padalo ve správnou chvíli na úrodnou půdu. (14.05.2023)

K mému komentáři k této podívané si vypůjčím kousek z recenze jednoho z mých místních oblíbených uživatelů, kde píše, že ho tento film bavil v pasážích, kde se mluvilo jeho řečí, naopak ale vůbec nedával úseky, kde se mluvilo řečí jiného kmene. Já mám s touto podívanou totiž podobný problém, jen tedy s tím rozdílem, že na mě se řečí jiného kmene mluvilo od první do poslední minuty a já jsem tak jen při závěrečných titulcích, po neuvěřitelně ubíjejících dvou hodinách, čučel do prázdna a říkal si, mám já tohle sakra vůbec zapotřebí? Jako upřímně, tento snímek šel totálně mimo mě, vůbec nechápu jeho smysl, jeho význam, co tím chtěli tvůrci říct, pro mě to představovalo jen bezduché sledování pohybujících se postaviček, s hubou plných keců, které mi ovšem také nic neříkali, nic mi neoznamovali, nikam ani neposouvali děj, i když jako pozor, tohle vlastně ani žádný pořádný děj nemá, všechny postavy se zde navíc chovali a jednali zcela nepřirozeně, excentricky a chaoticky, pointu filmu jsem samozřejmě očekávaně též naprosto nepobral, na mou obranu ovšem ani nevím, jestli to nějakou pointu vůbec mělo a žánrově se jinak jedná o zcela nezařaditelný snímek, jelikož nic, podle čeho by ho šlo někam zařadit, se zde prostě nevyskytuje. Bílému šumu jsem každopádně dal šanci jen kvůli Adamu Driverovi, jehož výkon se zde dá sice jako jediný považovat za alespoň nějaké pozitivum, nicméně to ostatní je tak moc mimo, že to před tím mým nekompromisním ryzím Odpadem! nezachránil nakonec ani on. (28.02.2023)