Režie:
František FilipKamera:
Andrej BarlaHudba:
Karel SvobodaHrají:
Jaromír Hanzlík, Petr Haničinec, Kathy Kriegel, Josef Kemr, Martin Růžek, Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, Claudine Coster, Josef Dvořák (více)Epizody(12)
-
Návrat (E01)
-
Nabídka k sňatku (E02)
-
Carlo se loučí (E03)
-
Nový domov (E04)
-
Maringotka číslo osm (E05)
-
Natrvalo (E06)
-
Konkurence (E07)
-
Láska (E08)
-
Rozhodnutí (E09)
-
Varieté (E10)
-
Útěk (E11)
-
Slavné jméno (E12)
Obsahy(3)
Jeden z nejvýpravnějších seriálů České televize podle slavného románu Eduarda Basse, k němuž složil hudbu Karel Svoboda a ústřední melodii nazpíval Karel Gott. Životní příběhy šesti generací rodu Humberto zobrazují pohnuté osudy lidí, kterým se cirkusová manéž stala osudem. (Česká televize)
Videa (12)
Recenze (295)
Dal bych tomu nejradši 4*, protože navzdory původnímu očekávání mi nakonec celá ta parta okolo Humberta přirostla k srdci, ale kazí mi to především dvě věci: Za prvý extrémně nevyvážený herecký výkony, což není u takhle výpravnýho a koprodukčního seriálu o desítkách herců nic zas tak moc překvapujícího, ale i tak je to škoda (na jedný straně vysokou laťku nasazující známější herci včetně obrovskýho překvapení v Mangovi/malym Vaškovi, na straně druhý ale např. dospělá Helena/Kathy Kriegel nebo Malinova Anička/Martina Hudečková, který jsou nejenže extrémně nesympatický a ošklivý ženský, ale i mimořádně špatný herečky). Obecně mi přijde, že casting poloviny ženskejch postav nebyl úplně šťastnej; výjimkou mezi touhle jejich špatně hrající a ošklivou polovinou je třeba Lída Karasová (Jana Janatová-Havlátová), která je sice roztomilá a celkem pěkná, hraje ale o to hůř - trochu mi občas připomínala výstupy ze školních besídek. A za druhý mi vadilo, jak se seriál loučil/neloučil s některejma naprosto zásadníma postavama, se kterejma člověk strávil několik dílů, sledoval jejich osudy, trable a cirkusovej život, a který prostě najednou přestaly existovat a divák se o nich už prakticky nic víc nedozví. Jinak je to ale chvályhodnej projekt obrovskýho rozsahu a se skvělym obsazením (aspoň z tý půlky, což ale u tohodle seriálu i tak znamená několik desítek skvělejch herců). ()
Stále více si uvědomuji, jaké nádherné filmy a seriály se za "totáče" točily. Dnes je to pouze o penězích, sexu a vypráskaných lidičkách - ale to přeci není to jediné v životě. Nebo ano? Potom je mi to líto. Krásný seriál ukazující tvrdou řeholi ve světě pod šapitó, kde nic není zadarmo. Výborní herci i cirkusoví umělci. Zážitek za lepší 4. ()
Parádní výpravný seriál který patří k tomu nejlepšímu co bylo v naší tvorbě natočeno. Žádná politika, žádná stupidní témata jenom neokázalý pohled do cirkusáckého světa který stihne zachytit osudy několika generací. Pár menších chybiček a určitých historických nepřesností se tu sice vyskytne, ale proč bejt zbytečnej hnidopich. Mě to fakt bavilo, koukal jsem na to v dětství a kdykoliv se k tomu vrátím i dneska. Holt kdysi jsme uměli. To není jako ty ubrečený, nudný a klišoidní sračky který do nás cpou dneska.90% ()
Tak jsem si dneska v TV nahodou prepl na tento serial a vzpomnel si, jak jsem ve svych asi deseti letech koukal a hltal kazdou jeho minutu. A soucasne si uvedomil, jak kvalitni serial, ktery se s nasi soucasnou TV produkci neda vubec srovnavat, jsme byli schopni vyprodukovat. Skoda, ze to ted nejde :( ()
Jeden z nejlepších seriálů, které se u nás natočili. Bez Němců by sice nic nebylo, ale Cirkus Humberto je taková česká chlouba. Navíc takhle ponuře to umíme natočit jen my. Nám je ten smutek prostě vlastní. Každopádně neuvěřitelná plejáda hvězd tento seriál udělala a vlastně naposledy se u něčeho takhle obrovského sešla. ()
Galerie (392)
Photo © Česká televize / Jaromír Komárek
Zajímavosti (60)
- Když se cirkus nachází v nejmenované islámské zemi, ve skutečnosti jsou v Turecku v Istanbulu. Vybudovali si stan v pozadí Hagia Sofije, byzantského chrámu z let 532–537. (sator)
- Jaromír Hanzlík neměl v některých krotitelských scénách a později také při skoku z hrazdy do sítě ve Varieté Humberto dabléra. (Reyak)
- V epizodě zazní hovorové pojmenování pro zedníka „rochně“. Správně to bylo pojmenovávání pro zednické učně, nejspíš proto, že než se řemeslo naučili, vypadali jako rochně, tedy prase. Další souvislost může být s tím, že se dříve stavělo z nepálených cihel, kterým se říká vepřovice. (sator)
Reklama